Kuchařky Apetit ČÍST ONLINE ČÍST KUCHAŘKY ONLINE DOPRAVA ZDARMA
Menu
Přihlašení
Uživatelské jméno
Heslo
Vánoční tradice zahání zlé síly a přinášejí štěstí

Vánoční tradice zahání zlé síly a přinášejí štěstí

Nepřipečte vánočky, schovejte rybí šupinku, prostřete pro pocestného a nakrmte domácí zvířata. To je jen malý výčet úkolů, které byste měli o Vánocích splnit, aby se vám v nadcházejícím roce dobře žilo. Máme pro vás přehled tradičních zvyků i nejednu dobrou radu, jak si pojistit štěstí v roce 2009.
16. 12. 2008 | Autor: redakce Apetitu

Dříve štědrovečerní hostina začínala oplatkou s medem, která symbolizovala přání setkat se ve zdraví i příští rok. Poté následovala polévka – rybí, jáhlová, kroupová, hrachová, bramborová nebo houbová. K polévce se pekly rozpeky (bochánky z kynutého těsta).

Na vánoční stůl neodmyslitelně patřily houby, byly snadno dostupné, daly se jednoduše skladovat a byly skvělým dochucovadlem jinak nevýrazných pokrmů. Dávaly se nejen do polévky, ale hlavně se z nich dělal kuba, hubník, houbovník, houbenec i houbovec. Kuba na štědrovečením stole byl příslibem štěstí v nadcházejícím ro­ce.

Šupinka pro štěstí, cukroví a vánočka proti temným silám

Ryby se na vánoční stůl nosily tam, kde byly dostupné, tedy v okolí rybníků a vodních toků. Kde nebyly, pekly se z vánočkového těsta ve formě ve tvaru ryby. Zvyk s rybí šupinkou schovanou pod talíř se rozrostl hlavně s tradicí štědrovečeního smaženého kapra. Šupina pod talířem měla zaručit štěstí a bohatství v novém roce.

K tradičním moučníkům patřily kromě vánočky a novodobého štrúdlu, který se k nám dostal pravděpodobně z Vídně, vařené nudle s tvarohem či perníkem, vdolky s povidly anebo prosté lívance. Vánočka je součástí dlouholeté tradice, ovšem ne vždy a ne všude bylo toto pečivo pojmenováno podle Vánoc. Jedním z nejrozšířenějších názvů byly calty, ale říkalo se jí také štědrovnice. Vánočky se odjakživa připravovaly z kynutého těsta, dochucovaly se anýzem či fenyklem, doslazovaly medem a přidávaly se i rozinky a mandle. Podle jedné z mnoha pověr musela hospodyně napéct tolik vánoček, kolik bylo lidí u štědrovečerního stolu. Po štědrovečerní večeři se rozkrájela nedojedená vánočka a rozdělila se mezi dobytek, aby byl zdravý. Pokud vánočka byla natržená nebo připálená, znamenalo to v roce příštím nezdar.

Vánoce se neobešly ani bez cukroví. To původně o zimním slunovratu chránilo dům i rodinu před temnými silami. Cukroví tak patřilo mezi ochranné a obřadní pokrmy. Z toho důvodu se peklo ve tvaru zvířat a zavěšovalo na dveře stavení, chlévy a ovocné stromy. Rozdávalo se i všem členům rodiny včetně chasy. Samozřejmě se dost lišilo od dnešních nazdobených kousků. Ještě v první polovině minulého století se při jeho přípravě používalo hlavně sušené ovoce a med. Nejčastěji se tedy pekly perníčky.

REKLAMA

Přidat komentář