Kuchařky Apetit ČÍST ONLINE ČÍST KUCHAŘKY ONLINE DOPRAVA ZDARMA
Menu
Přihlašení
Uživatelské jméno
Heslo
Info ikona

Jak vzniká chuť piva

Hořké, sladké, ovocné – na výsledné chuti piva se podílí mnoho proměnných. Hlavní slovo má následující čtveřice surovin, které samy o sobě nechutnají nic moc, ale pod dohledem šikovného sládka se změní v tekutou slast.
10. 9. 2020 | Autor: Jana Kopřivová

Slad

Slad jsou naklíčená a usušená obilná zrna. Obiloviny obsahují škrob a tím i cukry, které se působením kvasinek přeměňují na alkohol a oxid uhličitý. Pro výrobu piva se nejčastěji používá ječmen, v menší míře také pšenice, výjimečně oves, proso či žito. A jsou zde i exotické výjimky. Například v asijských zemích se můžete setkat s pivem rýžovým.

Ječmen dodává pivu jemnou, nasládlou chuť. Sládci mají na výběr z různých druhů této obiloviny. Každé odrůda má svou specifickou chuť, jež ovlivňuje výsledek. Zrno se nejprve nechá naklíčit, poté se usuší. A právě při sušení vznikají další chuťové rozdíly.

  • Slad sušený při nízkých teplotách je vhodný pro klasické ležáky.
  • Sušením při vyšších teplotách se získává slad s tóny do karamelova. Při nejvyšších teplotách, které lze přirovnat k pražení, vzniká slad, který pivu dodává silnou, hutnou chuť s kávovými tóny a sytou barvu.
  • U pivních speciálů se také můžeme setkat s použitím sladu nakuřovaného bukovým dřevem.

Voda

Bez vody není pivo, každá láhev ho obsahuje víc jak 90 %. Složení vody ovlivňuje proces vaření piva a má na svědomí, zda je pivo jemnější, tvrdší, nebo sladší. Pivovary mají různé zdroje vody. Někde vaří pivo s vodou z vlastní studny, jinde používají vodu z řeky, samozřejmě řádně upravenou, v dalších pivovarech se spoléhají na vodu z běžného městského vodovodu. A která je nejlepší? Údajně ta z hlubinných vrtů, která nepotřebuje nijak upravovat. Zkrátka voda ve své čisté a přirozené podobě.

Kvasinky

Pro výrobu piva se používají kvasinky pivovarské, kterých existuje mnoho různých druhů. Jejich výběr se řídí typem kvašení piva – jiné kvasinky pomáhají spodnímu kvašení (takto se vaří např. tradiční český ležák),  jiné pak dají vzniknou pivu svrchně kvašenému (piva typu IPA, pšeničná piva či stout). Více se dozvíte v článku níže.

Jak se vyznat v pivu – svrchně a spodně kvašená piva

Abyste se v záplavě pivních stylů neutopili, seznámíme vás s úplnými základy. Které pivo je spodně kvašené a co se...

Chmel

Chmel můžeme bez nadsázky nazvat pivním kořením. Poprvé se začal používat zhruba kolem 10. století našeho letopočtu a údajně za jeho objev vděčíme mnichům cisterciáckých klášterů, kteří svou neúnavnou pílí a pečlivým přístupem výrazně přispěli k vylepšení technologie vaření piva (kam na pivo z kláštera si přečtěte tady). Než pivovarníci chmel objevili, ochucovali pivo různými bylinami.

Chmel zmírňuje sladkost piva, dodává mu onu charakteristickou hořkost a navíc působí jako účinný konzervant.

Chmelu dnes existuje bezpočet šlechtěných odrůd. Některé se vyznačují opravdu výraznou hořkostí, jiné silně ovocnou vůní. Proto si sládci vybírají odrůdu chmele podle toho, čeho u výsledného nápoje chtějí dosáhnout. U nás je velmi oblíbený Žatecký poloraný červeňák, který dodává tu správnou hořkost českým ležákům.

Zajímá vás, jak pivo využít v kuchyni? Vyzkoušejte naše víkendové pivní menu od předkrm až po dezert.

Související

4 české minipivovary, které prostě musíte navštívit

V konzumaci piva obsazují Češi tradičně první příčky. Podle statistik z roku 2017 se u nás vypilo 138 litrů na hlavu...
REKLAMA

Přidat komentář