Jen si to představte. Přepadla vás chuť na sendvič, takže si jdete přichystat všechny suroviny, které zapečete v toustovém chlebu. Pak ale zjistíte, že vaše pečivo pokryla plíseň. Rádi byste plíseň jen odkrojili? Rozumíme, ale nedělejte to. Podle odborníků to totiž nestačí.
Plíseň, která patří do stejné biologické říše jako houby, má spoustu podob. Od černé, která se může vyskytovat ve vlhkých koutech pokojů, až po malé nazelenalé skvrny, které „kvetou“ na pečivu.
„Plísně jsou mikroskopické houby,“ uvádí Betty Feng, docentka potravinářství na americké Purdueově univerzitě v Indianě, pro magazín Inverse. „Jsou malé, ale nacházejí se prakticky v jakémkoliv prostředí. Lze je odhalit v interiéru i exteriéru, a to po celý rok.“ Podle Feng má plíseň podobné vlastnosti jako pampeliška – takřka neviditelné kořeny, stonek, který vystupuje nad povrch, a okem neviditelné spory, které se neustále vznášejí ve vzduchu a šíří svou DNA.
Plíseň na pečivu odkrojit nestačí
„Plíseň na chlebu je ošemetná. Pokud můžete vidět pár skvrn plísně, je v chlebu přítomno mnohem více plísňových spor, které nejsou pouhým okem viditelné,“ říká odbornice na zdravotní nezávadnost a bezpečnost potravin Lorene Sauro pro časopis Food & Wine
- Bez ohledu na to, jak malá je skvrna plísně na chlebu, není bezpečné ji pouze odkrojit, protože její mikroorganismy rychle pronikají do celé potraviny, i když to není vidět ani cítit. A ačkoliv se tepelnou úpravou plíseň ničí, mykotoxiny, které plíseň produkuje, v potravině zůstávají – ty mohou způsobit otravu a další zdravotní problémy, i když je pouze vdechneme.
Mykotoxiny se mohou v těle hromadit
Někomu se po požití malého množství plesnivé potraviny nemusí nic stát, zatímco jinému může způsobit vážné problémy. Mykotoxiny produkované plísněmi totiž spadají do skupiny aflatoxinů, které patří mezi karcinogeny stojící například za rakovinou jater.
- „Negativní účinky mykotoxinů se neprojeví jednorázovým požitím. Místo toho se tyto neblahé účinky v těle hromadí v průběhu času,“ uvádí pro Inverse Arun Bhunia, profesor mikrobiologie potravin na Purdueově univerzitě. Takže ačkoliv vám po snědení plesnivého jídla nic není a cítíte se dobře, mykotoxiny se mohou v těle stále hromadit a negativně působit na organismus.
- A navíc – pokud se pečivo dostalo do fáze, kdy může zplesnivět, pravděpodobně je již staré, a tím pádem i méně chutné. Sečteno podtrženo – pokud uvidíte na pečivu jakékoliv známky plísně, vyhoďte ho.
Když máte pochybnosti, vyhoďte to
Pečivo, klasický i toustový chléb, měkký sýr a ovoce, luštěniny, ořechy, maso, jogurty, džemy a další podobné potraviny prostě vyhoďte ihned, jakmile na nich zaznamenáte i sebemenší plíseň – pokud se ovšem nejedná o potravinu s ušlechtilou plísní, která toxická není – jako je například sýr niva nebo hermelín – ty samozřejmě jíst můžete.
Podle Amerického ministerstva zemědělství (USDA) ale existuje i další skupina potravin, které lze konzumovat i po odříznutí plesnivé části. Jde o sýry, suché salámy, ovoce a zeleninu (např. mrkev), které jsou dostatečně tvrdé, takže je pro plíseň obtížné proniknout do jejich hloubky.
- U těchto potravin USDA doporučuje kromě plísně odříznout přibližně 3 centimetry „zdravé“ části okolo a do hloubky, přičemž je potřeba dávat velký pozor, aby se nůž nedotkl plísně a poté potravinu zabalit do nové, čisté folie.
- Pokud ale máte pochybnosti i u těchto tvrdých potravin, raději je místo složitého vykrajování také vyhoďte. Jistota je jistota.
Jak chránit potraviny před vznikem plísní?
- Už v obchodě pečlivě zkontrolujte, zda se na pečivu, ovoci, zelenině a dalších potravinách nevyskytuje plíseň. Tím se vyhnete jejímu zavlečení do domácnosti.
- Potraviny, které podléhají rychlé zkáze, ukládejte do ledničky zabalené do fólie nebo ve vzduchotěsné krabičce, abyste omezili přísun kyslíku.
- Zbytky jídel snězte do tří až čtyř dnů.
- Snažte se udržovat lednici, spíž a celou kuchyň v čistotě.
- Udržujte doma vlhkost vzduchu pod 40 %, jelikož teplé a vlhké podmínky podporují růst plísní, uvádí Women's Health.
