Ibišek známe jako pokojovou rostlinu, případně coby ovocný čaj. Plody ibišku jedlého jsou i chutnou zeleninou, podle místa se jí říká okra, bamia nebo gumbo. Okra je skvělá zelenina, pokud na ni narazíte, určitě ji vyzkoušejte!
Na ibišek jedlý v našich končinách narazíte nejspíš jen v botanické zahradě, případně se dá pěstovat ze semen. Potřebuje však skleník a pořádné teplo, aby se z dekorativních žlutých květů s purpurovými středy vyvinuly křehké zelené tobolky.
- Plody okry se sklízejí mladé a nezralé, 3 – 5 dnů po odkvětu. Okru najdete běžně na trzích v Řecku a Turecku a miluje ji Střední východ, kde je ‚bamia‘ součástí národních kuchyní.
- V západní Africe říkají tobolkám ‚ki ngombo‘. Odtud se s otroky dostaly do americké jižanské kuchyně jako ‚gumbo‘ a daly jméno pokrmu obsahujícímu krevety, maso, rajčata a okru, která dokázala jídlo zahustit. Dnes existuje řada verzí gumba a zahušťuje se např. i tmavou jíškou.
- Populární je jedlý ibišek i v Indii a Pákistánu.
- U nás lze tobolky vzácně koupit čerstvé, častěji mražené v obchodech s orientálními specialitami. Ty nabízejí i okru nakládanou nebo sušenou, kterou je před konzumací nutné namočit do vody.
Někdo to rád lepkavé
Každá kultura připravuje okru po svém. V Indii jako kari, na Balkáně a Středním východě se podává obvykle dušená s cibulí, rajčaty, česnekem a kořením, často i masem.
Jak je možné, že dokáže pokrm zahustit? Tobolky po rozkrojení pouštějí sliz – rostlina jím v horku chrání svá semena – který se ještě více uvolňuje při delším vaření.
- Uvolňováí slizu se dá předejít, pokud se celé tobolky důkladně pokapou octem, posolí a nechají se 45 minut odležet. Pak je nutné zeleninu opláchnout ve studené vodě, aby se zbavila soli.
- Proti mazlavosti zabírá i vaření v kyselém prostředí, typicky právě s rajčaty. Mírná lepkavost okry je však považována za plus.
Kromě zahušťujících účinků má také příznivé účinky na žaludek a řadě strávníků konzistence okry vyhovuje. Znalkyně arabské kuchyně Claudia Roden uvádí, že dříve bylo zvykem okru úplně rozvařit, dnes se jí ponechává textura.
Oblíbená je i zcela křupavá: naložená jako okurka ve sladkokyselém nálevu, fritovaná v kukuřičném těstíčku nebo ogrilovaná. Prudký žár je totiž dalším trikem, jak vyzrát na lepkavost.
