Kdyby nebyly včely, neměli bychom například zeleninu a ovoce, slunečnicový a řepkový olej, hořčici a koření, mák a brusinky. Co ale med? Ten by nám pravědpodobně nechyběl, protože vědci už ho umí vypěstovat v laboratoři. Redaktorka Apetitu Katka Kočičková ho měla možnost ochutnat v Izraeli. Jak jí chutnal?
Zatímco vědci řeší postavení včely medonosné v ekosystému a včelaři by rádi udrželi včelstva zdravá, roste na celém světě poptávka po medu. I díky tomu, že je považován za zdravější alternativu cukru. Nasytit tuto potřebu rostoucí produkcí není možné. Nabízí se však řešení: obejít se bez včel.
Zní to jako nesmysl? Jenže když v Izraeli nedaleko Tel Avivu v laboratoři společnosti Bee-io, kde se med bez včel vyvíjí, nořím lžičku do sklenice se zlatou hustou tekutinou, je od medu k nerozeznání. Má stejnou viskozitu i barvu. Postrádám snad jen typickou vůni a chuť je trochu planá, ale kdybych ochutnávala se zavázanýma očima, vzorek bych za med nejspíš označila.
Snahou není včelí med nahradit
Vědci se nesnaží včelí med nahradit, ale získat dostupnou, identickou alternativu. Používají technologii, která imituje proces tvorby medu v těle
včely. V bioreaktoru pomocí mikroorganismů se molekuly z rostlin, proteiny a enzymy mění na medu velmi podobnou substanci.
Na rozdíl od pravého medu je takřka sterilní, neobsahuje např. rezidua pesticidů. A lze jej snadno vyrábět ve velkém měřítku, a to i jednodruhový – třeba z nektaru z kávovníku, eukalyptu nebo heřmánku. Bude se však také dobře prodávat? Med z laboratoře by se měl na pultech objevit příští rok. Zatím jen v USA, na povolení evropských úřadů čeká.
Zdroj: Vyšlo v časopise Apetit, Bee-io
