Máte už po krk klasické omelety? Možná přišel čas na změnu. Vybrali jsme pro vás tři netradiční druhy vajec, díky kterým už vaše míchaná vejce nikdy nebudou stejná. Které z nich se vám zamlouvá nejvíce?
Vejce jsou plné důležitých živin, minerálů a vitaminů. Ještě donedávna ale byla považována za nebezpečnou potravinu, jejíž pravidelná konzumace měla mít za následek rapidní nárůst cholesterolu v těle.
Dnes už naštěstí víme, že tato výtka tak úplně neplatí, a pokud konzumujeme vejce v rozumné míře, prudkého zvýšení cholesterolu se obávat nemusíme. Pokud se vám přesto vaječná omeleta už zajídá, vyzkoušejte méně obvyklé druhy vajec. Uvidíte, že jí opět přijdete na chuť.
1. Kachní vejce
Jedno americké přísloví údajně praví: „Když slepice snese vejce, dělá velký povyk. Snese-li vejce kachna, ani nepípne. A proto se na celém světě jí jen slepičí vejce.“
Tato lidová moudrost na(ne)štěstí už dnes většinou neplatí. Kachní vejce se totiž mezi labužníky těší stále větší oblibě. Od těch slepičích se přitom zase tolik neliší. Jsou ale větší (kachní vejce mají v průměru 8,5 cm, slepičí sotva 5,5 cm) a kaloričtější. Díky tomu mají i výraznější chuť.
Zatímco u nás teprve přicházíme na jejich kouzlo, mnohem populárnější jsou například v Thajsku, kde se z nich připravují kachní taštičky. Angličané je zase využívají při pečení moučníků.
Pokud patříte mezi méně náročné strávníky, klidně si z nich připravte třeba tradiční vejce natvrdo. Dejte si ale pozor: u kachních vajec hrozí větší riziko salmonely, proto musí projít řádnou tepelnou úpravou (vařte 20 minut).
2. Křepelčí vejce
Nenápadná kropenatá vajíčka jsou oproti slepičím sotva třetinová (jedno vajíčko má kolem 15 g). Pod tenkou skořápkou se ale ukrývá doslova nálož zdraví prospěšných látek. Křepelčí vajíčka obsahují totiž velké množství vitaminů (A, B1, B2), ale také značný podíl minerálů jako železo, vápník, fosfor, hořčík nebo zinek.
Dřívější výzkumy navíc naznačují, že konzumace křepelčích vajec může napomáhat v bojích s alergiemi, proti chřipce a nachlazení, nebo dokonce při zánětech jícnu.
Není proto divu, že jim přišli na chuť také v Japonsku, kde se využívají při přípravě proslulého sushi. A pokud byste si někdy vyrazili na výlet po Jižní Americe, možná je objevíte na stáncích s rychlým občerstvením: ve formě polevy se totiž přidávají do hamburgerů nebo párků v rohlíku.
Křepelčí vejce mají ale ještě jednu výhodu: riziko, že se při jejich pojídání nakazíte salmonelou, je v tomto případě minimální. Může za to pevná podskořápková blanka, která brání pronikání bakterií.
Vajíčka tak můžete bez obav přidat do salátu nebo si z nich připravit volské oko. Patříte-li mezi skutečné gurmány, můžete také vyzkoušet jednu specialitu: vejce uvařte, oloupejte, obalte v mouce a opékejte nad ohněm. Určitě si pochutnáte.
3. Pštrosí vejce
Nekorunovaný král vaječné říše. Pštrosí vejce mají v průměru 600 – 1500 g (doposud největší se objevilo ve Švédsku a vážilo obdivuhodných 2,589 kg). Mezi úspěšné evropské producenty patří Itálie, Belgie nebo Portugalsko, ale na vejcích si velmi rádi pochutnávají třeba Australané.
Z pštrosího vejce si můžete připravit omeletu nebo plněné palačinky. Nezapomeňte si ale přizvat na pomoc další členy rodiny, kteří vám s konzumací pomohou. Pštrosí vejce vydrží čerstvé i čtyři týdny, jakmile je ale skořápka narušena, musí se sníst co nejdříve.
Šikovnou partu pomocníků oceníte i při přípravě pokrmu. Pštrosí vejce má opravdu tvrdou skořápku a chovatelé doporučují sáhnout po elektrické vrtačce a následně vyfoukat vejce kompresorem.
Pokud se ale nenecháte zastrašit, čeká na vás dokonalá vaječná delikatesa, která vás nasytí na zbytek dne. Troufnete si?
