Anglický výraz pickles vychází z nizozemského slova pekel, které označuje solanku, tedy slaný nálev. Slovem pickles se tedy rozumí veškerá kvašená zelenina, vyznačuje se především pikantnějším nálevem.
Kvašení zeleniny není žádná novinka
Fermentovanou zeleninu si dopřávali v Mezopotámii už kolem roku 2 400 př.n.l., tato datace vychází z nálezu kyselých okurek kolem řeky Tigris. Naši předci si tak zeleninu uchovávali i na zimní měsíce. Za zeleninu dostupnou po celý rok vděčili mléčnému kvašení, na které jsme v moderní době téměř zapomněli. Veškerá zelenina je dnes k dostání v jakékoli roční období, přitom se ochuzujeme nejen o chuťový zážitek, ale také řadu zdraví prospěšných účinků, které pickles nabízí.
Proč jíst pickles?
Abychom přesvědčili zaryté odpůrce zeleniny, máme v rukávu řadu es a pádných argumentů.
Pickles totiž:
- působí blahodárně na střevní mikroflóru
- funguje jako probiotika
- podporuje funkci imunity (70 % imunity najdeme právě v našich střevech)
- čistí trávící ústrojí i naši krev
- snižuje cholesterol i krevní tlak
- pomáhá odbourávat stres
- regeneruje játra
- je prevencí proti některým druhům rakoviny
- do těla dodá bioaktivní látky: bakterie mléčného kvašení, vitaminy skupiny B, C a K
- z minerálů získáme hořčík, draslík, také fluor a potřebné enzymy
- je skvělým zdrojem vlákniny
- má protirevmatické účinky
Jiný kraj, jiná chuť
Kvašení je oblíbeným uchováním potravin po celém světě. V Asii můžeme ochutnat světoznámé kimči, jehož základ tvoří mrkev, zázvor, cibule, pekingské zelí, česnek a chilli. Kimči je však velice variabilní, a tak můžeme vyzkoušet recepty na desítky různých verzí.
V českém prostředí nedáme dopustit na kysané zelí. Snadno si jej připravíme doma a má celou řadu využití v naší tradiční kuchyni. Zdravotní benefity kvašeného zelí mluví samy za sebe. Zelí dodává našemu tělu vitamin C, podporuje funkci mozku, imunitního systému, ale také očí i kůže, podporuje střeva během užívání antibiotik a je protizánětlivé. Kupované kysané zelí není známkou kvality, raději si jej připravte doma, můžete jej ochutit podle svých představ, třeba jablky, rozinkami, kmínem či indickým kořením.
Chuťově se nejspíš nikdy neomrzí nakládané okurky, které si s oblibou zakousneme k sýrovým a masovým talířům, rizotu, zapečeným těstovinám či bramborám, občas i jen tak, na zahnání mlsné. Nakládat se však dá téměř každá zelenina, která je tvrdší a obsahuje dostatek cukru, který je potravou pro bakterie mléčného kvašení. Skvělým adeptem na zkvašení je kořenová zelenina: mrkev, červená řepa, pastinák, petržel, ale také květák, ředkev, kedlubna, ředkvičky, brokolice a cibule. Navzájem se dají kombinovat, proto každé další pickles může chutnat o trochu jinak.
Kromě zeleniny si připravte také vhodné dochucení, k ruce vám bude celý či mletý kmín, mořská sůl, česnek, křen, kopr, kari nebo chilli. Základem je správně zvolená nádoba, a to skleněná či keramická, do které se vejde zelenina tak, aby byla úplně ponořená v nálevu. Jaký je postup při domácí výrobě kvašené zeleniny jsme vám již popsali v osvědčeném receptu.
Kvašená zelenina má výraznější chuť, dvojnásobné množství vitaminů a je skvělou přílohou ke grilovanému masu, sendvičům, domácím hamburgerům, burritu, ale také doplňuje sýrová či masová prkénka, rýžové pokrmy či kaše. Stojí za to si ji připravit doma, pro děti může být pozorování fermentace studijním projektem, jehož úspěšné zakončení mohou navíc i ochutnat. Pod článkem naleznete recepty na různé druhy kvašené zeleniny, kujte „pickle“ spolu s námi.
Přidat komentář