Jaro už je cítit ve vzduchu, z postele nás místo sychravého šera tahají sluneční paprsky a dobrou náladu podpoří i to, že začíná sezona farmářských trhů. Tak vytáhněte síťovku a vyrazte na lov čerstvých lokálních produktů. Co se na trzích vyplatí pořídit a jak postupovat, když jste začátečník a ještě nemáte vytipované prodejce a roky prověřenou taktiku?
Pranostika říká: „Březen – za kamna vlezem.“ My bychom si dovolili ji trochu upravit: „Březen – na trhy vlezem.“ Na jaké? Na farmářské! Začíná jejich sezona a to je velký důvod k radosti. Proč na farmářské trhy vyrazit, jak si je užít naplno a proč je fajn nápad podpořit lokální farmáře?
Populární kuchařka Chili Ta je pravidelnou návštěvnicí farmářských trhů (chodí do Holešovické tržnice do Haly 22) a na svém Instagramu sdílela tipy: „Stačí jednou týdně jet na větší farmářský trh, kde si naberu maso i zeleninu od pěstitelů na celý týden. Kvalita a hlavně pestrost je opravdu nesrovnatelná s velkoobchody a cenově je to stejné. Navíc tím podporujete domácí produkci.“
Kam na trhy v Praze a v Brně? V Praze na Náplavku, Kubáň, Kulaťák či Heřmaňák. V Brně jsou oblíbené trhy na Zelňáku a v Židenicích.
Co nám k trhům řekly Blanka Neoralová z Archetypu, který organizuje mimo jiné trhy na Náplavce, a Andrea Vodňanská z týmu okolo trhů na Kulaťáku?
Kdy na trh přijít a jak při nákupu postupovat?
Pokud na trhy chodíte pravidelně, asi nepotřebujete radit. Máte svoji taktiku a víte, kde začít, protože je tam hned vyprodáno, a kde skončit, protože si tam dáte kávu a dortík, než se vydáte domů vše zpracovat. Ale třeba tak zběhlí nejste a rady oceníte.
„Na farmářský trh se dá vyrazit dvěma způsoby: buď jako zkušený nákupčí, nebo jako pohodový návštěvník,“ říká Blanka Neoralová a dodává, že pokud si chcete zajistit nejlepší výběr a vyhnout se mnoha dalším zájemcům, je fajn dorazit hned po otevření, kdy jsou stánky plné čerstvého zboží, prodavači mají čas si s vámi popovídat a nic vám neuteče. Jestli je pro vás trh spíš relax, pak doporučuje přijít až kolem 10–12 hodiny: dáte si kávu, potkáte známé a nasajete atmosféru.
- Ideální je nejdříve zamířit k oblíbeným prodejcům, u nichž víte, že o zboží bývá rvačka (např. čerstvý kváskový chléb, vejce nebo sezonní ovoce).
- Pak si v klidu projděte celý trh, třeba objevíte novinky a něco vás nečekaně osloví.
- A co si dát na místě? Pečivo rovnou do ruky, sezonní „street food“ (farmářský burger, bramborák, koláč…) nebo sklenku dobrého vína k brunchi či výběrovou kávu.
„Káva, snídaně a občerstvení jsou ideální zakončení nákupu, když už máte plné tašky. K pití si můžete dát nejen kávu, víno, prosecco, ale třeba i dobré pivo ze skla, různé mošty a domácí limonády. Na trhu si můžete pochutnat na drobném občerstvení nebo si dát oběd. Doporučuji skvělé pelmeně, husu či husí játra, burgery, mořské plody, bramborové placky, raclette. A nemusíte vařit sobotní oběd, můžete posedět s přáteli. Návštěvníci to oceňují, nosí si deky, zaberou obě louky, všude pobíhají děti a hrají různé hry. Atmosféra na trzích je jedinečná,“ říká nadšeně Andrea Vodňanská.
Mít jasný plán nebo se nechat inspirovat na místě?
Je to samozřejmě velmi individuální. Možná se chystáte na konkrétní recept a jdete najisto pro určité suroviny. Možná se ale rádi necháte pohltit atmosférou a rozhodnete se podle konkrétní nabídky.
- Pokud víte, že bez seznamu koupíte deset kilo dýní místo mléka, raději si ho napište.
- Farmářské trhy jsou ale především o sezonní nabídce a ta vás může překvapit. „Možná přijdete pro mrkev a odejdete s domácí bazalkou, nakládanými hříbky a čerstvým kozím sýrem,“ směje se Blanka Neoralová.
- Nejlepší je kombinace: mít pár základních věcí v hlavě, ale zároveň si nechat prostor pro spontánní objevování – to dělá farmářské trhy jedinečnými a atraktivními.
„Často na místě narazíte na sezonní speciality nebo suroviny, které jste nečekali. Zajímavou zeleninu, neobvyklé druhy hub, čerstvé ryby nebo ručně vyráběné těstoviny,“ vyjmenovává Andrea Vodňanská.
Proč podpořit lokální farmáře a chovatele?
„Když si koupíte maso, sýr nebo zeleninu přímo od chovatele či pěstitele, víte přesně, odkud pochází a jak to bylo vyprodukováno. A to je hodnota, kterou žádný supermarket nenabídne,“ vysvětluje Blanka Neoralová. A doplňuje, že nakupování na farmářských trzích není jen o čerstvých potravinách, ale i o tom, koho svým nákupem podpoříte. Když si koupíte jablka od místního sadaře nebo sýr od farmáře, nepřispíváte anonymnímu velkopodniku, ale konkrétním lidem, kteří svou práci dělají s láskou a respektem k přírodě.
- Udržitelnost: méně chemie, méně zbytečných obalů, kratší přepravní vzdálenosti.
- Rozmanitost a kvalita: tradiční odrůdy ovoce a zeleniny, kvalitní maso z volného chovu.
- Podpora českého zemědělství: peníze zůstávají v regionu a pomáhají malým farmám přežít.
- Respekt k přírodě a zvířatům: menší farmy fungují etičtěji než velkovýroba.
„Na našich trzích dbáme na pečlivý výběr prodejců, klademe důraz na autentičnost, původ surovin a osobní přístup k zákazníkům. Vybíráme pouze ty, kteří splňují přísná kritéria, včetně původu surovin, způsobu výroby, ceny a kvality produktu. Organizujeme speciální akce, z nichž nejznámější je Festival Ambasád, na trzích máme i živou hudbu a snažíme se, aby každý trh měl unikátní atmosféru,“ vysvětluje Andrea Vodňanská.
Farmářské poklady aneb Co se vyplatí koupit
-
Mléčné výrobky: čerstvé mléko, jogurty, sýry přímo od farmářů chutnají jinak než z obchodu.
- Sezonní ovoce a zelenina: čerstvé, lokální, s minimálními postřiky a lepší chutí.
- Maso a uzeniny: ideální příležitost koupit kvalitní maso od chovatelů. Navíc má kvalitní maso nebo domácí šunka jinou chuť.
- Pečivo: kváskové chleby, domácí koláče, sladké pečivo.
- Bylinky a koření: čerstvé svazky kopru, bazalky nebo sušené byliny z českých farem.
- Med, džemy, sirupy: skvělý dárek i domácí zásoba.
„Ptejte se na původ surovin, způsob pěstování nebo výroby. Prodejci jsou velmi často přímo farmáři nebo pěstitelé a řeknou vám víc, než čekáte, např. tipy na nejlepší použití,“ radí Neoralová. A Vodňanská doplňuje, že podle diskuse s farmářem či výrobcem hned poznáte, zda je to jeho výpěstek či výrobek. „To je nejdůležitější. Řada z prodejců vám sama poví spoustu doporučení a zajímavostí, na které by vás ani nenapadlo se ptát.“
Co se na jaře vždy hodí, je recept na dobrou jarní polévku. Máme pro vás hned dva.
Zelená polévka k uvítání jara (Jana Florentýna Zatloukalová)
Ingredience: 1 statný pórek, 2 střední brambory (250–300 g celkem), 1 vrchovatá lžíce másla, 1 kelímek smetany, 900 ml zeleninového vývaru, 100 g jedlého zeleného listí (čerstvého, mraženého nebo směsi obou, např. špenát, polníček, medvědí česnek, kopřivy, mladičké lístky bršlice a pampelišky, jitrocel, řebříček apod.), sůl podle chuti, 100 g mladého mraženého hrášku
Postup:
- Brambory oškrábejte a pokrájejte na drobnější, asi centimetrové kostičky. Nasypte je do misky, zalijte studenou vodou a zatím odložte stranou.
- Očistěte pórek: odkrojte malý kousek bílé části s kořínky a také zvadlou část zelené natě, případně mu sloupněte poškozenou první vrstvu. Zdravou část pórku rozkrojte v místě, kde bílá barva přechází do zelené. Bílou část omyjte pod tekoucí vodou, zelenou část rozeberte na jednotlivé listy a ty propláchněte podstatně důkladněji, pečlivěji a opravdu ze všech stran. Bílou část pórku rozkrojte podélně na čtvrtky a pak ještě zhruba na centimetrové kousky. Zelenou nať nakrájejte na dlouhé nudle a ty pak na krátké kostičky. Obě části pórku nechte zvlášť.
- V hrnci rozehřejte máslo. Přidejte bílou část pórku, osolte špetkou soli a chvíli opékejte, dokud pórek nezměkne. Často míchejte, tato zelenina má tendenci se velmi rychle připalovat. Jakmile se pórek rozvoní, zavadne a změkne, zalijte ho vývarem a smetanou, přidejte scezené brambory a nechte vařit 10 minut, až brambory změknou.
- Mezitím vyplavte čerstvé zelené lupení v několika studených vodách: buď ve velké míse, nebo ve dřezu.
- K uvařeným bramborám přidejte zelenou část pórku, případně taky mražený špenát, pokud používáte. Na hrnec nasaďte napařovací nástavec a do něj nasypte čerstvou část umytého a okapaného zeleného lupení.
- Zakryjte pokličkou a zprudka vařte aspoň tři minuty, dokud pórek nezměkne a mražený špenát nepovolí. Pokud nemáte parní nástavec, v jiném hrnci přiveďte k varu asi 2 litry jemně slané vody, zelené listy do ní vhoďte, třikrát kolem dokola zamíchejte a okamžitě je vylovte ven.
- Uvařené listy vysypte do velké mísy se studenou vodou, aby se šokově přerušil proces varu.
- Až zchladnou, přidejte je zpátky do polévky. Rozmixujte dohladka ponorným mixérem nebo přendejte do stolního mixéru, buďte však při práci s horkou tekutinou opatrní.
- Pokud vám nevyhovuje hrubší konzistence rozmixované polévky, propasírujte ji ještě přes cedník. Nakonec do polévky přidejte mražený hrášek (ten v teple ihned povolí a změkne) a dochuťte solí.
Polévka s hlívou, květákem a řapíkatým celerem (Eva Cykritová)
Ingredience: cca 250 g hlívy ústřičné, 2 řapíky celeru, kousek květáku, 1 cibule, 3/4 litru zeleninového vývaru (horké vody), 3 bobkové listy, celý kmín, mletý římský kmín, špetka soli, 1 lžíce rostlinné smetany (nemusí být), 1 lžíce oleje, umeocet podle chuti
Postup:
- Dejte ohřát vývar, oloupejte cibuli, omyjte hlívu, květák a celer.
- Cibuli a celer nakrájejte na proužky, květák nasekejte na menší kousky.
- Na dně hrnce rozpalte olej, přidejte na něj cibuli, oba kmíny, sůl a krátce orestujte.
- Přidejte hlívu a zbylou zeleninu a opět krátce společně orestujte.
- Zalijte vývarem, přidejte bobkový list a na mírném ohni vařte cca 20 minut.
- Odstavte, přidejte rostlinnou smetanu a podle chuti ne/přidávejte umeocet.
Zdroj: Farmarsketrziste.cz, Trhynakulataku.cz
