Kuchařky Apetit ČÍST ONLINE ČÍST KUCHAŘKY ONLINE DOPRAVA ZDARMA
Menu
Přihlašení
Uživatelské jméno
Heslo
Jehněčí, mazanec i kopřivová nádivka – co jíst na Velikonoce?

Jehněčí, mazanec i kopřivová nádivka – co jíst na Velikonoce?

Pro každého k Velikonocům neodmyslitelně patří beránek, mazanec a nádivka s kopřivami. Ochutnat toho však v těchto dnech můžete daleko víc, každé jídlo má svůj význam. Pojďte se s námi společně podívat na tajemství velikonočních tradic.

28. 3. 2013 | Autor: redakce Apetitu

Začátek velikonočních svátků připadá na neděli následující po prvním jarním úplňku. Většinou se na ně můžeme těšit v rozmezí mezi 23. březnem a 26. dubnem. Je-li úplněk v neděli, svátky se konají až tu nadcházející. V tomto roce si svátky jara užijeme v posledních březnových dnech a prvního dubna. Svatý neboli pašijový týden ukončuje čtyřicetidenní půst. V těchto dnech si křesťané připomínají poslední týden života Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí a končí červeným neboli Velikonočním pondělím. Dříve se lidé podle tradic postili, hlavně proto, že se v tuto dobu čekalo na novou úrodu. Dnes je to naopak – přichází chvíle největších hostin. Co a proč jíst v těchto dnech?

Škaredá středa


Důležitou součástí Škaredé středy je honba za Jidášem. Jeden z chlapců hrál tuto roli a ostatní jej chytali a hrčeli hrkačkami. Děti koledovaly za drobné sladkosti a sušené ovoce, ve městech i za malé peníze. Ženy nosívaly tmavé oblečení, muži měli za úkol omezit kouření a pití alkoholu. K tradičním pokrmům patřily luštěniny, hlavně hrách a čočka. Jak název napovídá, v tento den se obyčejně uklízel celý dům, vymetaly se pavučiny z rohů a čistil se komín.
Uvařte si: čočkovou polévku

Zelený čtvrtek


Jedním z nejznámějších dnů svatého týdne je určitě Zelený čtvrtek. Jedly se zelené pokrmy plné špenátu, zelí, svěžích jarních bylinek jako kopřivy, pažitka, libeček či petrželka. I v tento den se pekly jidáše a bochánky, obojí namazané medem. Velmi oblíbená byla velikonoční nádivka, tzv. hlavička, pečená z různých druhů masa a kopřiv. Žádané bylo i jehněčí, které si však mohli dovolit spíše lidé z města. Tradičně se jedlo maso pouze teplokrevných zvířat.
Upečte si: velikonoční koláč se špenátem

Velký pátek


Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat, den byl provázen magickými pověrami a lidé se báli, že půjčená věc by mohla být očarovaná. Zákaz se týkal i zahradnických prací se zemí a praní prádla. Mnoho států jako Německo či Velká Británie dnes uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. Říká se, že v tento den zemřel Ježíš Kristus, proto věřící drželi celodenní bezmasý půst. Mezi povolené pokrmy patřila např. kyselá polévka se zelím nebo chléb s vejcem.
Uvařte si: krkonošské kyselo

Bílá sobota


V sobotu se rozdělával nový oheň, který symbolizoval nový život. Spálené uhlíky se dávaly za trám, aby dům nikdy neshořel. Protože skončil půst, pekly se mazance, hnětynky a velikonoční beránci. Muži pletly pomlázky a ženy zdobily vajíčka pro koledníky. I v tento den se mohla péct velikonoční nádivka, často se nechávala odležet na druhý den. Na Moravě do ní přidávali místo masa klobásy.
Upečte si: mazance

Hod boží velikonoční


Na velikonoční neděli se sešla celá rodina, včetně dalekého příbuzenstva, a přátelé. Na slavnostně vyzdobený stůl se přinášely ty nejlepší pokrmy jako pečený beránek, skopové maso, velikonoční hlavička, mazance, jidáše a jiné slavnostní chody. Pila se pálenka a punč a všichni se veselili. Otec rodiny oloupal uvařené vejce a rozdělil ho tak, aby na každého přítomného zbyl stejně velký díl. Platilo, že kdykoli někdo zabloudí, stačí si vzpomenout, s kým vejce jedl, a vrátí se zpět ke své rodině. Chlapci vstávali brzy a chodili koledovat. Dívky je obdarovávaly barevnými stužkami, které přivazovaly na pomlázky, a ozdobenými vejci, barvenými např. cibulovými slupkami, červenou řepou, sazemi či šafránem.
Upečte si: jehněčí kýtu se špenátem

Velikonoční pondělí


Církevní oslava červeného neboli Velikonočního pondělí má zcela jiný důvod než světská. Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Krista, kdežto světští oslavami vítají příchod jara. U nás a na Slovensku chodí chlapci s pomlázkami šupat dívky právě v tento den. Nedílnou součástí výprasku jsou velikonoční koledy, za které chlapcům náleží odměna.
Udělejte si: vajíčkovou pomazánku




REKLAMA

Přidat komentář