Kuchařky Apetit ČÍST ONLINE ČÍST KUCHAŘKY ONLINE DOPRAVA ZDARMA
Menu
Přihlašení
Uživatelské jméno
Heslo
Info ikona

Jehněčí, mazanec i kopřivová nádivka – co jíst na Velikonoce?

Pro každého k Velikonocům neodmyslitelně patří beránek, mazanec a nádivka s kopřivami. Ochutnat toho však v těchto dnech můžete daleko víc, každé jídlo má svůj význam. Pojďte se s námi společně podívat na tajemství velikonočních tradic.

28. 3. 2013 | Autor: redakce Apetitu

Začátek velikonočních svátků připadá na neděli následující po prvním jarním úplňku. Většinou se na ně můžeme těšit v rozmezí mezi 23. březnem a 26. dubnem. Je-li úplněk v neděli, svátky se konají až tu nadcházející. V tomto roce si svátky jara užijeme v posledních březnových dnech a prvního dubna. Svatý neboli pašijový týden ukončuje čtyřicetidenní půst. V těchto dnech si křesťané připomínají poslední týden života Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí a končí červeným neboli Velikonočním pondělím. Dříve se lidé podle tradic postili, hlavně proto, že se v tuto dobu čekalo na novou úrodu. Dnes je to naopak – přichází chvíle největších hostin. Co a proč jíst v těchto dnech?

Škaredá středa

Důležitou součástí Škaredé středy je honba za Jidášem. Jeden z chlapců hrál tuto roli a ostatní jej chytali a hrčeli hrkačkami. Děti koledovaly za drobné sladkosti a sušené ovoce, ve městech i za malé peníze. Ženy nosívaly tmavé oblečení, muži měli za úkol omezit kouření a pití alkoholu. K tradičním pokrmům patřily luštěniny, hlavně hrách a čočka. Jak název napovídá, v tento den se obyčejně uklízel celý dům, vymetaly se pavučiny z rohů a čistil se komín.

Uvařte si:

Čočková polévka do termosky

I polévku můžete vzít sebou na výlet.

Zelený čtvrtek

Jedním z nejznámějších dnů svatého týdne je určitě Zelený čtvrtek. Jedly se zelené pokrmy plné špenátu, zelí, svěžích jarních bylinek jako kopřivy, pažitka, libeček či petrželka. I v tento den se pekly jidáše a bochánky, obojí namazané medem. Velmi oblíbená byla velikonoční nádivka, tzv. hlavička, pečená z různých druhů masa a kopřiv. Žádané bylo i jehněčí, které si však mohli dovolit spíše lidé z města. Tradičně se jedlo maso pouze teplokrevných zvířat.

Upečte si:

Velikonoční koláč

Velikonoční koláč čili torta pasqualina patří k italským Velikonocům podobně jako k našim nádivka. Je lahodně lehký a...

Velký pátek

Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat, den byl provázen magickými pověrami a lidé se báli, že půjčená věc by mohla být očarovaná. Zákaz se týkal i zahradnických prací se zemí a praní prádla. Mnoho států jako Německo či Velká Británie dnes uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. Říká se, že v tento den zemřel Ježíš Kristus, proto věřící drželi celodenní bezmasý půst. Mezi povolené pokrmy patřila např. kyselá polévka se zelím nebo chléb s vejcem.

Uvařte si: 

Krkonošské kyselo

Vychutnejte si zjemněnou verzi prostého horalského jídla!

Bílá sobota

V sobotu se rozdělával nový oheň, který symbolizoval nový život. Spálené uhlíky se dávaly za trám, aby dům nikdy neshořel. Protože skončil půst, pekly se mazance, hnětynky a velikonoční beránci. Muži pletly pomlázky a ženy zdobily vajíčka pro koledníky. I v tento den se mohla péct velikonoční nádivka, často se nechávala odležet na druhý den. Na Moravě do ní přidávali místo masa klobásy.

Upečte si:

Velikonoční mazance

Velikonoce bez mazance k snídani jsou jako rakvička bez šlehačky.

Hod boží velikonoční

Na velikonoční neděli se sešla celá rodina, včetně dalekého příbuzenstva, a přátelé. Na slavnostně vyzdobený stůl se přinášely ty nejlepší pokrmy jako pečený beránek, skopové maso, velikonoční hlavička, mazance, jidáše a jiné slavnostní chody. Pila se pálenka a punč a všichni se veselili. Otec rodiny oloupal uvařené vejce a rozdělil ho tak, aby na každého přítomného zbyl stejně velký díl. Platilo, že kdykoli někdo zabloudí, stačí si vzpomenout, s kým vejce jedl, a vrátí se zpět ke své rodině. Chlapci vstávali brzy a chodili koledovat. Dívky je obdarovávaly barevnými stužkami, které přivazovaly na pomlázky, a ozdobenými vejci, barvenými např. cibulovými slupkami, červenou řepou, sazemi či šafránem.

Upečte si: 

Pečená jehněčí kýta se špenátem a nádivkou

Slavnostní pečeně ideální na velikonoční stůl.

Velikonoční pondělí

Církevní oslava červeného neboli Velikonočního pondělí má zcela jiný důvod než světská. Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Krista, kdežto světští oslavami vítají příchod jara. U nás a na Slovensku chodí chlapci s pomlázkami šupat dívky právě v tento den. Nedílnou součástí výprasku jsou velikonoční koledy, za které chlapcům náleží odměna.

Udělejte si: 

Vajíčková pomazánka

Vajíčková pomazánka vám možná připomíná jaro, na chlebu je ale skvělá po celý rok.

Související

Velikonoce

Velikonoce se záplavou čokoládových vajíček a zajíčků vnímáme čím dál více jako dětský svátek. Pro naše předky ale...

Zelený čtvrtek na talíři

Svátky jara jsou krásnou příležitostí, jak si připomenout velikonoční tradice a vychutnat si jídla, která by nás...

Velikonoce v přírodních barvách. Vyzkoušejte triky pro barvení vajíček bez chemie

Cibulové slupky na obarvení velikonočních vajíček zná určitě každý. Věděli jste, že skvěle poslouží také červená řepa,...

Velikonoční beránek - tipy a triky, které vám pomohou s přípravou

Velikonoční beránek je jednou z věcí, která by na velikonočním stole rozhodně neměla chybět, ať už jako roztomilá...

Velikonoční příprava v plném proudu

Velikonoce jsou již za týden a je tedy největší čas se na ně patřičně připravit. Hladký a pohodový průběh vám zajistí...

Mazanec, nádivka, jidáše aneb co se jedlo o Velikonocích

Po půstu přichází zasloužené období plné dobrého jídla, které oslavuje návrat lehkých a svěžích chutí. Naši předci v...

Velikonoční pečení plné zdravých ingrediencí

Zkuste letošní mlsání během Velikonoc odlehčit přidáním zdravých surovin a upečte si třeba svěží banánový chlebíček,...

Přidat komentář