Což takhle dát si špenát?

Což takhle dát si špenát?
sdílet:
Legendární česká komedie přisuzuje špenátu magické schopnosti a v kombinaci se převratným vynálezem udělá z hlavních postav mladé kluky. V realitě tomu tak bohužel není, i přesto má tahle listová zelenina spoustu zdravotních benefitů. Prozradíme, proč ho zařadit na jídelníček a jak jej připravit nejen k pečenému masu.

Jak se nám špenát dostal na stůl?

Listová zelenina je v české kuchyni velmi oblíbenou surovinou. Než se ovšem dostala do našich kuchyní i kuchařek, musela ujít dlouhou cestu. Špenát pochází z jihozápadní Asie a Persie. Zdejší obyvatelé si jej dopřávají již po stovky let. Odtud se postupem času přesunul na pobřeží Afriky, odkud se díky mořeplavbám dostal do Španělska, a to kolem roku 1100. Poté už se dále šířil po celé Evropě a konečně si jej mohli vychutnat i obyvatelé na našem území. První dochovaný recept se špenátem nalezneme v kuchařce z roku 1390.

Co skutečně obsahuje špenát

Když se řekne špenát, často si vybavíme americkou postavu Pepka námořníka. Ze špenátu měl pořádné svaly a plechovku zelené posily měl vždy po ruce. Postupem času se ze seriálu a komiksů stala reklama na špenát a do jeho konzumace se tedy snáze přemlouvaly děti i mládež.

Za všechny účinky spojené se sílou a růstem svalové hmoty může provitamin A, kterého ve špenátu není málo. Vitamin C a lutein jsou skvělými antioxidanty a beta karoten napomáhá předcházet onemocněním oční sítnice. Je skvělým zdrojem kyseliny listové i biotinu též známého pod pojmem vitamin krásy. Tělu dodá důležité látky jako je měď, draslík, mangan, vláknina nebo hořčík posilující srdce a podporující funkce celého těla. 

Navzdory všeobecnému mínění není nijak velkým zdroje železa. Za tento mýtus údajně může německý vědec Erich von Wolf. Kolem roku 1870 publikoval informaci, že obsahuje 30 miligramů železa na 100 gramů. Dnešní testy však ukázaly, že se do výpočtu vloudila chyba v desetinné čárce. Železa ve špenátu tedy najdeme kolem 3 miligramů, což je běžná hodnota pro zeleninu zelené barvy. 

Druhy a zpracování pro každého 

Nejčastěji se můžeme setkat s klasickým jednoletým špenátem setým, který lze podle doby výsadby rozdělit na jarní, letní, podzimní a zimní. Na trhu se objevují ovšem i jiné druhy. Například špenát anglický připomíná šťovík a je vytrvalý. Sklízí se tedy klidně postupně dva i více roků. Novozélandský špenát se stal mezi zahrádkáři v posledních letech velmi populárním. Sklízí se celé léto až do zimy a má čtyřbočné větvení, vytváří tak i hezkou dekoraci záhonku. Baby špenát vyniká svou křehkostí a malými lístky o velikosti 5–10 centimetrů. 

Jedná se navíc o velmi dobře dostupnou surovinu. V běžných obchodech ho najdeme v sekci s mraženým zbožím hned v několika formách. Můžeme si vybrat z několika konzistencí – v celých listech, sekaný nebo dokonce jako protlak. Podle receptu si tedy každý lehce najde vhodnou variantu. Ani čerstvý není žádnou nedostupnou komoditou, prodává se po celý rok. Kuriozitou je pak špenátový prach, který se využívá k dekoraci talířů, ale také k dochucování v teplé i studené kuchyni. 

5 tipů, jak špenát připravit

  1. Dušený špenát – V naších domácnostech je nedílnou přílohou k masu nebo vajíčku s bramborovým knedlíkem. Kdo by neměl rád tuhle klasiku. Aby chutnal, jak jsme zvyklí, nezapomeňte přidat více česneku. Tahle dvojka si totiž náramně rozumí. 
  2. Přidejte ho do těsta – Rozemletý a zbavený přebytečné vody zabarví dozelena například domácí těstoviny, palačinky, noky, těsto na quiche a slané muffiny. Pokud se dostanete ke špenátovému prachu, můžete si vyzkoušet, která varianta je pro zpracování lepší. 
  3. Za studena jako salát – V tomto případě je asi nejlepší baby špenát, který oživí i toto zdánlivě nudné jídlo. Nebo jej rovnou můžete rozmixovat do smoothie.  
  4. Polévka je grunt – Proč to tedy rovnou nezkusit s touto skvělou surovinou. Hravě z něj lze připravit krémy, ale udělá velkou parádu i jen tak ve vývaru místo nudlí. 
  5. Skvělý k plnění – Nemá nijak intenzivní chuť, takže máte jistotu, že nezastíní ani jemné suroviny jako je například kuřecí maso. Je tedy skvělou volbou při přípravě nejrůznějších náplní do rolád nebo galetek. 

Související články

Řeřicha: jaké má účinky a jak ji pěstovat doma?
  • Tipy a triky

Řeřicha: jaké má účinky a jak ji pěstovat doma?

Řeřicha setá (Lepidium sativum) je jednoletá rostlina z čeledi brukvovitých, která dorůstá výšky asi 40 cm. Součástí našeho jídelníčku se staly především její listy, které vyrůstají sotva pár dní po vysetí. Evropané znali řeřichu...

Apetit magazín

5 triků na dokonalý domácí hamburger
  • Jak na to

5 triků na dokonalý domácí hamburger

Upéct mleté maso, aby bylo šťavnaté a plné chutí, není zas tak složité. Pro dokonalý požitek z domácího burgeru je třeba držet se několika pravidel. Připravili jsme pro vás 5 tipů zaručujících ...
 Chobotnice a oliheň: Pochutnejte si na plodech moře
  • Zajímavosti

Chobotnice a oliheň: Pochutnejte si na plodech moře

Moře ukrývá spoustu živočichů, na kterých si naše mlsné jazýčky rádi pochutnávají – obzvlášť v létě na dovolené u moře. Vedle mořských ryb nebo mušlí můžeme své jídelníčky obohatit i o chobotnice či olihně neboli kalamáry.  ...
Julius Maggi: příběh vynálezce polévkového koření
  • Lidé a jídlo

Julius Maggi: příběh vynálezce polévkového koření

Tekuté polévkové koření Maggi už zachránilo nejednu nedochucenou polévku. Poznejte spolu s námi jeho vynálezce, stejnojmenného švýcarského podnikatele Julia Maggiho, i příběh, který se ke vzniku proslulého ochucovadla váže. ...
Vše o kofeinu: Co se stane, když to s ním přeženete?
  • Zdraví a výživa

Vše o kofeinu: Co se stane, když to s ním přeženete?

Šálek kávy po ránu funguje jako ‚nakopávač‘ a díky pravidelné odpolední dávce kofeinu vydržíte bdělí až do večera. Věděli jste však o tom, že kofein ovlivňuje centrální nervovou soustavu v mnoha směrech? Jaké jsou jeho krátkodobé i...

Obchod Apetit