Přihlášení do mého Apetitu


Přihlášení


Nová registrace Zapomenuté heslo

Inspirujte se recepty na tradiční velikonoční pochoutky

Hotový šlehačkový beránek ve formě na pečení.
ZDROJ: Apetit
sdílet:

Pokud slavíte Velikonoce, pak byste měli vědět, jaký původ mají dobroty s nimi neodmyslitelně spojené. Víte například, proč se barví vejce, stůl zdobí velikonoční beránek, nebo jak vznikl název trhanec?

 

Pro někoho jsou Velikonoce znamením volna, pro jiného symbolem dodržování zvyků a pochutnávání si na dobrém jídle. Rozhodně jde ale o tradiční jarní vlaštovku, kterou nelze přehlédnout. Odkud se vlastně vzaly všechny ty dobroty, které si o velikonočních svátcích dopřáváme?

Vejce

Jedním z bezkonkurenčně nejznámějších symbolů Velikonoc je vejce, které má představovat nový život. V některých kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Zdobili je už naši předci v pravěku.

  • Tradice barvení vajíček má své kořeny ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila vajíčka na červeno.
  • Významů velikonočních vajec je ovšem daleko více a to v závislosti na náboženství rozdílných kultur.

Tak jako tak patří vajíčka ve všech svých podobách a úpravách na sváteční tabuli. Podávat je můžete vařená na tvrdo, na měkko, smažit je, přidávat je do salátů, polévek a podobně. Jsou také nepostradatelnou ingrediencí při přípravě nádivky.  

Beránek

Beránek v hebrejské tradici symbolizuje Izraelce jako členy Božího stáda, zatímco židovský Bůh Hospodin je označován za pastýře celého stáda. O Velikonocích Židé jedí beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. U křesťanů jde pak o symbol Ježíše Krista, který představuje beránka obětovaného za spásu světa.

  • Tradiční beránek je ozdobou téměř každé velikonoční tabule. Jeho očka tvořená rozinkami a typická mašle pod krkem mu sluší.
  • Vyzkoušejte tradiční, ale i kynuté či francouzské recepty na beránka.

Trhance

Historie trhanců, respektive jejich význam pochází z takzvané Škaredé středy. V tento den by totiž podle tradice mělo být servírované chutné, nicméně vzhledově nevábné jídlo.

I proto hospodyně pokrmy různě deformovaly. Na pánvi bramboráky, sladké placky, palačinky, lívance a omelety různě potrhaly, tradici dostály a tak daly vzniknout tradičnímu svátečnímu pokrmu.  

Nádivka a mazanec

Na Bílou sobotu se na stole objevuje velikonoční nádivka, správně by ale neměl chybět ani voňavý mazanec. Nádivka se může pochlubit hned několika rozličnými názvy. V závislosti na kraji dohledáme pojmenování jako je hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo snítek.

  • Názvy i recepty na nádivku mohou být krajově rozdílné.
  • Základem nádivky jsou ale zpravidla byliny (zejména mladé kopřivy), vejce, uzené maso a bílé pečivo
Skryt pre seznam

Související články

Autor: Eva Dvořáková

Apetit magazín