0

Přihlášení do mého Apetitu


Přihlášení


Nová registrace Zapomenuté heslo

Inspirujte se recepty na tradiční velikonoční pochoutky

Inspirujte se recepty na tradiční velikonoční pochoutky
sdílet:

Pokud slavíte Velikonoce, pak byste měli vědět, jaký původ mají dobroty s nimi neodmyslitelně spojené. Víte například, proč se barví vejce, stůl zdobí velikonoční beránek, nebo jak vznikl název trhanec?

 

Pro někoho jsou Velikonoce znamením volna, pro jiného symbolem dodržování zvyků a pochutnávání si na dobrém jídle. Rozhodně jde ale o tradiční jarní vlaštovku, kterou nelze přehlédnout. Málokdo se ale doopravdy pídí po tom, odkud se vlastně vzaly všechny ty dobroty, které si o svátcích dopřáváme.

Vejce

Jedním z bezkonkurenčně nejznámějších symbolů Velikonoc je vejce, které má představovat nový život. V některých kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Zdobili je už naši předci v pravěku. Tradice barvení vajíček má své kořeny ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila vajíčka na červeno. Významů velikonočních vajec je ovšem daleko více a to v závislosti na náboženství rozdílných kultur.

Tak jako tak patří vajíčka, ve všech svých podobách a úpravách, na sváteční tabuli. Podávat je můžete vařená na tvrdo, na měkko, smažit je, přidávat je do salátů, polévek a podobně. Jsou samozřejmě také nepostradatelnou ingrediencí při přípravě nádivky.  

 

Beránek

Beránek v hebrejské tradici symbolizuje Izraelce jako členy Božího stáda, zatímco židovský Bůh Hospodin je označován za pastýře celého stáda. O Velikonocích Židé jedí beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. U křesťanů jde pak o symbol Ježíše Krista, který představuje beránka obětovaného za spásu světa.

Tradiční beránek je ozdobou téměř každé velikonoční tabule. Jeho očka tvořená rozinkami a typická mašle pod krkem mu sluší. Vyzkoušejte tradiční, ale i kynuté či francouzské recepty na beránka.

Trhance

Historie trhanců, respektive jejich význam pochází z takzvané Škaredé středy. V tento den by totiž podle tradice mělo být servírované chutné, nicméně vzhledově nevábné jídlo.

I proto hospodyně pokrmy různě deformovaly. Na pánvi bramboráky, sladké placky, palačinky, lívance a omelety různě potrhaly, tradici dostály a tak daly vzniknout tradičnímu svátečnímu pokrmu.  

 

Nádivka a mazanec

Na Bílou sobotu se na stole objevuje velikonoční nádivka, správně by ale neměl chybět ani voňavý mazanec. Nádivka se může pochlubit hned několika rozličnými názvy. V závislosti na kraji dohledáme pojmenování jako je hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo snítek.

Názvy mohou být rozdílné, nicméně spojuje je tradiční recept, který se podle kraje může různě lišit. Základem jsou ale zpravidla byliny (zejména mladé kopřivy), vejce, uzené maso a bílé pečivo.  

 
 

Související články

Autor: Eva.Dvorakova

Apetit magazín

Obchod Apetit

Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
549 Kč
439 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč
Dostupný
399 Kč
319 Kč