Albert Einstein, jeden z největších vědců 20. století, byl nejen významným fyzikem, ale i člověkem se svéráznými stravovacími zvyklostmi. Jeho přístup k jídlu byl praktický, občas překvapivý a časem i eticky a zdravotně motivovaný. Co se nejčastěji objevovalo na jeho talíři a jak se jeho jídelníček měnil během života?
Albert Einstein (1879–1955) byl zcela jistě jedním z nejvýznamnějších vědců všech dob a společně s Isaacem Newtonem patří mezi přední fyziky vůbec. Einstein v roce 1921 dokonce získal Nobelovu cenu za fyziku a stal se symbolem geniality.
-
Zajímavost: V roce 1999 časopis Time určil Alberta Einsteina jako Osobnost století.
Ráno: Jednoduše a prakticky
Co se týče snídaní, Einstein nebyl náročný. Často snídal smažená či natvrdo vařená vejce s chlebem, která mu servírovala jeho hospodyně Herta Schiefelbein. Případně si k snídani dával jen chléb s máslem a čajem. Také měl rád toast s medem. Med byl jeho oblíbenou ingrediencí, kterou si dopřával v obrovském množství. Nepotřeboval kulinářské orgie – důležitější pro něj bylo pracovat a přemýšlet.
-
Zajímavost: O tom, co se bude jíst, většinou rozhodovala Einsteinova manželka Elsa.
Einsteinovo jídlo jako nutnost, nikoli potěšení
Zatímco mnozí lidé považují jídlo za zážitek, potěchu či rituál, pro Einsteina bylo především biologickou nutností. Preferoval jednoduchá jídla a často opakoval ty samé pokrmy. Když ho jídlo nebavilo, dokázal ho zcela ignorovat. Například velmi často zapomínal obědvat.
Přesto se najdou pokrmy, které měl Albert Einstein v oblibě. Patřila mezi ně například čočková polévka s klobásou. Obzvlášť v mládí si ji údajně vychutnával velmi často. Tato sytá polévka mu připomínala německou domácí kuchyni, ve které Einstein vyrůstal.
-
Zajímavost: Z dezertů si Einstein oblíbil pomerančový dort.
Kilo jahod? Pro Einsteina žádný problém
Ačkoliv byl Einstein známý spíš střídmostí, existují i výjimky. Jednou prý zvládl sníst celé kilo jahod na posezení. Jahody miloval pro jejich svěží chuť i jednoduchost podávání. V pozdějším věku si je však musel odepřít kvůli zhoršujícímu se zdraví – trpěl totiž silnými zažívacími potížemi, žaludečními vředy, dokonce i žloutenkou.
Vegetariánství jako etické rozhodnutí
Ačkoli Einstein zpočátku maso jedl, muselo být vždy zcela propečené, krvavý steak by nesnědl asi nikdy. V roce 1930 se Einstein rozhodl stát vegetariánem. Jeho přechod ke stravě bez masa nebyl jen zdravotním, ale i morálním rozhodnutím. Věřil, že rostlinná strava je zdravější, etičtější a přispívá k dlouhověkosti.
Jeho vegetariánský jídelníček zahrnoval pokrmy jako houby, chřest, fazole či zeleninové polévky. Masa se ovšem úplně nevzdal ze dne na den – během přechodného období si občas dopřával ryby, později také je však zcela vyloučil ze svého talíře. Kromě masa se Einstein vyvaroval i alkoholu.
-
Zajímavost: Podle Herty Schiefelbein, Einsteinovy hospodyně, si geniální vědec dopřával houby i třikrát denně. Nejraději měl smažené žampiony.
Zajímavosti na závěr: Co jste možná (ne)věděli
- Einstein si nikdy nepotrpěl na luxusní jídla – nechodil do drahých restaurací, často jedl doma nebo v univerzitní kantýně. Jednou svým hostům k obědu nabídl plechovky fazolí, které jednu po druhé ohřál. Důležitější než jídlo pro něj byla věda.
- V pokročilém věku odmítal maso i z ekologických důvodů a obával se důsledků nadměrné konzumace živočišných produktů na zdraví i planetu.
- V jídle byl velmi konzervativní – jakmile si oblíbil určité pokrmy, jedl je stále dokola. Když mu jednou dovezli přátelé kaviár, byl tak zabrán do práce, že ani nevnímal, co jí.
Zdroj informací: inverse, onmanorama, refresher, mentalfloss, einstein-website
