Většina z nás už někdy omylem spolkla nějaká ta jablečná jadérka. Zatímco někdo nad tím mávne rukou, jiní si vybaví varování, že jsou plná jedu. Pravda leží někde uprostřed. Jadérka v sobě skutečně ukrývají látku zvanou amygdalin, která se po rozkousání může v těle přeměnit na kyanovodík. Pokud ale občas spolknete jedno nebo dvě, nemusíte panikařit. Kdy hrozí opravdové nebezpečí?
Amygdalin funguje jako přirozený obranný mechanismus rostliny. Zatímco ptákům nebo drobným zvířatům nevadí, pro lidský organismus představuje zátěž. Nebezpečí nastává ve chvíli, kdy jadérko narušíte – ať už rozkousáním, nebo rozdrcením. V tu chvíli se zapojí tělesné enzymy, které amygdalin rozloží na kyanid. Ten pak blokuje buňkám přístup ke kyslíku, což je pro tělo zásadní problém.
I když jsou pecky jablek, hrušek, broskví či třešní potenciálně rizikové, k akutní otravě vede dlouhá cesta. Například u malého dítěte by bylo potřeba rozkousat a sníst přibližně dvě stovky jadérek, aby nastaly vážné potíže. U dospělých je toto množství ještě mnohem vyšší. Aby vám hrozilo skutečné riziko, museli byste jich najednou rozžvýkat stovky.
Kontroverzní vitamin B17: Lék, nebo riziko?
Kolem jablečných jadérek koluje mnoho teorií. Někteří příznivci alternativních směrů věří, že amygdalin, kterému přezdívají vitamin B17, dokáže bojovat proti rakovině. Tyto teorie tvrdí, že kyanid selektivně ničí nádorové buňky. Vědecká obec je však k těmto tvrzením skeptická a považuje je za nebezpečná. Kyanid totiž neškodí jen špatným buňkám, ale působí toxicky na celý organismus. Mnohem bezpečnější cestou, jak z jablek vytěžit maximum, je jíst samotnou dužinu. Ta je plná vlákniny a antioxidantů, které přirozeně posilují imunitu.
Kdy je jablko nejlepším spojencem a kdy si dát pozor
Jablka jsou právem považována za superpotravinu, ale i u nich záleží na načasování a přípravě. Nejlepší službu vašemu trávení udělají, když si je dopřejete ráno nalačno nebo jako samostatnou svačinu během dne. Ideální je stihnout to do páté hodiny odpoledne, aby ovoce v žaludku nezačalo kvasit a nezpůsobovalo nadýmání.
Pokud jde o semínka u jiných druhů ovoce, nemusíte být vždy ve střehu. Například u granátových jablek nebo citrusů jsou pecky naopak prospěšné, protože obsahují vitamin C a další látky, které tělu pomáhají. Naopak u jablek, hrušek a peckovin je lepší držet se pravidla opatrnosti a jadérka raději vyplivovat. Zvláštní pozor by si měli dávat lidé s oslabenou imunitou a děti, u kterých se nevolnost může dostavit mnohem dříve.
- Hořké mandle obsahují kolem 2–3 % amygdalinu, takže jejich větší počet (více než 3–5 jader) může znamenat otravu, jako smrtelná dávka se u dětí uvádí 5–10 a u dospělých 50 jader hořkých mandlí. Hořké mandle u nás však běžně k dostání nejsou a ani u nás nerostou.
- Mezi příznaky otravy patří: závratě, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, dušnost, zvýšená srdeční frekvence, podrážděnost, ztráta vědomí.
Bezpečné mlsání bez obav
I když se toxiny v jádrech nemusí úplně zničit vařením nebo sušením, nemusíte jablka ze svého jídelníčku vyřazovat. Stačí jen trocha pozornosti při přípravě džemů nebo přesnídávek. Pokud byste po náhodném větším množství jadérek pocítili závratě nebo žaludeční potíže, je vždy jistější vyhledat lékaře. V běžném životě si ale stačí jablko jednoduše nakrájet, zbavit ho jádřince a užít si jeho chuť třeba v kombinaci s ovesnými vločkami a jogurtem. Je to ta nejjednodušší cesta, jak získat všechno dobré a vyhnout se zbytečnému riziku.
Zdroje: magazin.hortim.cz, akcniceny.cz, marthastewart.com, bezpecnostpotravin.cz, denik.cz, irozhlas.cz
