Aronie, které se u nás často říká černý jeřáb, je na první pohled nenápadný keř, který na podzim zdobí zahrady temně fialovými až černými bobulemi. I když ji mnozí pěstují spíše jako okrasný živý plot, její plody jsou skutečným přírodním pokladem. Koncentruje v sobě totiž sílu, kterou by jí mohly závidět i ty nejdražší doplňky stravy. Ačkoliv má specifickou, trpce svíravou chuť, správným zpracováním ji lze proměnit v opravdovou delikatesu.
Hlavním důvodem, proč aronii věnovat pozornost, je její mimořádné složení. Plody jsou doslova nabité antioxidanty, které pomáhají tělu bojovat proti volným radikálům a zpomalují stárnutí buněk. Vysoký obsah vitaminu C a látek zvaných antokyany z ní dělá ideálního spojence pro posílení imunity, což oceníte zejména v sychravém podzimním období. Aronie má navíc blahodárný vliv na náš cévní systém, pomáhá udržovat pružnost žil a příznivě působí na regulaci krevního tlaku. Je to zkrátka taková malá domácí lékárnička, kterou máte přímo na dosah ruky.
Za syrova úsměv na tváři nevykouzlí
Pokud ochutnáte kuličku aronie přímo z keře, nejspíš vás překvapí svou výraznou trpkostí, která okamžitě stáhne ústa. Právě proto se jen málokdy konzumuje v čerstvém stavu. Plody přitom obsahují přírodní sorbit, tedy náhražku cukru, vhodnou i pro diabetiky.
Existuje však mnoho způsobů, jak trpkost zjemnit a vytěžit z plodů to nejlepší. Skvělou volbou je výroba domácích sirupů, šťáv nebo džemů, kde se trpká chuť vyváží cukrem či medem. Černý jeřáb si skvěle rozumí s ovocem, například s jablky nebo hruškami, se kterými tvoří vynikající kombinaci v pečených čajích. Ti, kteří dávají přednost tekuté formě, mohou vyzkoušet výrobu aroniového vína nebo likéru, jenž svou barvou a hloubkou připomíná kvalitní portské.
- Ačkoli plody aronie v čerstvém, nezpracovaném stavu vykazují nepatrný obsah kyanovodíku, je jejich konzumace v malém množství neškodná.
Jednou z největších výhod aronie je, že k jejímu pěstování nepotřebujete být žádní zkušení zahradníci. Tento keř je neuvěřitelně odolný a prakticky netrpí na žádné škůdce ani nemoci. Spokojí se s běžnou půdou a slunným stanovištěm, za což se vám odmění bohatou úrodou.
Sklízejte dřív než hladoví záškodníci
Plody dozrávají koncem léta, ale pokud je na keři necháte o něco déle, ideálně až do prvních mrazíků, jejich chuť se přirozeně zjemní a zesládne. Sklizeň je pak snadná a rychlá, jen je třeba být o něco rychlejší než hladové ptactvo, které si na těchto vitaminových kuličkách také velmi rádo pochutná.
Po vysazení počítejte s tím, že první plody začne nést ve třetím či čtvrtém roce a nejlepší úrody se dočkáte mezi sedmým až desátým rokem. Vyrůst může až do výšky 2 metrů, výjimečně i výše.
Zdroje: sever.rozhlas.cz, bezpecnostpotravin.cz, mri.bund.de, jimejinak.cz, bezhladoveni.cz
