Říkali jí, že na balkoně nic nevypěstuje, ale ona se tím nenechala odradit. Takže pokud máte pocit, že jako lidé bez zahrady nemáte šanci si cokoli jedlého vypěstovat, nic není dál od pravdy. Stačí vám balkon či terasa a můžete si začít říkat Béda Trávníček, protože letošní sklizeň ještě pořád krásně stíháte. Co radí začátečníkům Pavlína Praisová, balkonová zahradnice z Brna?
Co si představíte pod pojmem „jedlý balkon“? Nebudeme vás dlouho napínat. Není to dort ve tvaru balkonu, nýbrž balkon, který neslouží jen k relaxací a popíjení vína při západu slunce, ale i k pěstování ovoce a zeleniny. Protože na to, abyste si mohli vypěstovat domácí ingredience na svěží salát, není potřeba hektar zemědělské půdy, stačí pohodlně i pár metrů čtverečních, které proměníte na plnohodnotnou mini farmou.
Balkonová zahradnice sklízí po kilech
Jedlý balkon není pouze jeden z trendů, na které se máte nachytat a ve finále nebudou mít dlouhou trvanlivost. Je to kombinace udržitelnosti, soběstačnosti a radosti z pěstování, která má překvapivě praktické výsledky. Pavlína Praisová aka Pakvítko považuje balkonové pěstování za svoji vášeň již několik let a která jí zároveň nese ovoce – doslova. Na základě svých zkušeností nám poskytla rady do začátku.
Co se dá pěstovat na balkoně
„Osobně si myslím, a mám to i vyzkoušeno, že na balkoně se dá pěstovat téměř cokoliv,“ říká Pavlína Praisová.
- Plocha: Výběr vhodných plodin se vždy odvíjí hlavně od dostupné plochy balkonu. To se pak promítne například i do toho, jak velké nádoby si můžete dovolit použít. V nádobě lze pěstovat klidně i zakrslý ovocný stromek, ale těžko jej budu umisťovat na malý balkónek.
- Orientace: Množství slunce, tedy orientace balkonu, je druhým nejdůležitějším parametrem. Nejlépe podle Pavlíny Praisové funguje cokoliv mezi východem, jihem a západem. „Nejnáročnější je severní balkon, ale ani tam to není bez šance, jen je potřeba upravit očekávání a výběr rostlin. Dobře tam funguje třeba listová zelenina, ředkvičky, některé bylinky jako petrželka, pažitka.“
Škála pěstovaných plodin je tím pádem hodně individuální:
- U malých balkonů je lepší soustředit se na menší a „rychlé“ věci, které dávají průběžnou sklizeň. Typicky nejrůznější bylinky, saláty k postupnému sklízení, jarní cibulka, ředkvičky, zakrslá balkonová rajčata nebo drobné ovoce, jako jsou jahody.
- U větších balkonů nebo teras, kde už je prostor pro velkoobjemové nádoby, se možnosti výrazně rozšiřují. Dá se pěstovat klasická plodová zelenina, jako jsou rajčata, papriky, lilky, okurky. Smysl dávají i některé ovocné keře, jako třeba maliny, borůvky nebo rybíz. U větší rostliny už se musí počítat s tím, že péče bude náročnější. Navíc takové rostliny zaberou více místa a spotřebují více vody.
Jak se připravit a co zohlednit?
- Velikost nádob: Úplně na začátku je fajn nepodcenit základ, tedy velikost nádob a kvalitu substrátu. To jsou věci, které už se během sezóny těžko dohánějí a často rozhodují o tom, jestli se bude dařit, nebo ne. „Všeobecně platí, že čím menší nádoba, tím více péče vás to bude stát,“ říká Praisová. Pokud máte horkem sužovaný jižní balkon, vyplatí se popřemýšlet o samozavlažovacích nádobách či jiných závlahových vychytávkách, značně to zjednoduší zálivku.
- Náklady: Je dobré si uvědomit i ty méně viditelné věci, které nakonec výrazně ovlivní, kolik rostlin si reálně můžete dovolit pěstovat. „Počáteční investice do nádob a kvalitního substrátu není úplně malá,“ upozorňuje. Stejně tak je nutné počítat s průběžnými náklady během sezony, ať už jde o vodu, hnojiva nebo případné řešení škůdců. Tyto náklady se dají do určité míry snižovat, třeba swapem starších truhlíků, zachytáváním dešťovky, vermikompostováním pro vlastní hnojivo nebo i přípravou domácích postřiků. „Není to úplně bez práce a člověk do toho musí být trochu víc zapálený. Na druhou stranu i menší kroky dávají smysl a balkonové pěstování se dá aspoň částečně posunout ekologičtějším směrem.“
- Čas: Balkon není bezúdržbový a v sezóně to často znamená pravidelnou, někdy i každodenní péči. Typicky zálivku, která je v nádobách mnohem častější než na zahradě. Pavlíně Praisové se hodně osvědčilo si dopředu promyslet i to, co se stane ve chvíli, kdy člověk na pár dní nebo týdnů odjede. „Kdo se o rostliny postará? Případně můžete nastavit nějaký zavlažovací systém?“
- Balkon není sterilní prostor: Rostliny, substrát i přesazování znamenají víc nepořádku, než se zdá. „Kam s bioodpadem, co se starším substrátem po sezoně, budete jej recyklovat k dalšímu pěstování…?“ Je třeba si prostor a systém pěstování nastavit tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a funkční. A počítat i s tím, že zelený balkon přitáhne nejen užitečný hmyz, ale i ten méně vítaný a často i ptačí návštěvy.
Proč do toho určitě jít i přes vynaložené úsilí? Vlastnoručně vypěstovaným, čerstvě utrženým plodinám se nic nevyrovná. Máte plnou kontrolu nad jejich kvalitou a významný je i psychický benefit, protože pěstování je uklidňující činnost. Navíc dětem ukážete, že rajčata a další nerostou v supermarketu v přepravce...
Zdroje: Apetit, autorský rozhovor s Pavlínou Praisovou, Pakvitko.cz
