Brusinky mají pověst jedné z nejzdravějších podzimních bobulí, přesto kolem nich koluje řada polopravd. Záleží totiž nejen na tom, kolik jich sníte, ale také v jaké podobě si je dopřejete. Právě tenhle rozdíl může výrazně ovlivnit jejich přínos pro organismus i chuť na talíři. Znáte ho?
Nejvíce napilno mají sběrači a zahrádkáři na podzim. Brusinky dozrávají hlavně od září do října, v závislosti na konkrétní odrůdě a počasí. Na některých místech se dají sbírat už koncem srpna, ale ty skutečně vybarvené, sladší a chuťově plné plody přicházejí až v první polovině podzimu. Zajímavým tipem je nechat část úrody v přírodě až do prvních mrazíků. Bobule díky tomu zesládnou, nicméně za cenu toho, že v nich mírně klesne podíl vitaminu C.
Důvody, proč jíst brusinky pravidelně
Jsou bohaté na vitaminy C a A, obsahují vitaminy skupiny B a nechybí jim ani důležité minerální látky jako draslík, mangan nebo železo. Brusinky si vydobyly pověst specialisty na močové ústrojí. Díky kyselině chinové a dalším látkám pomáhají bránit přemnožení bakterií, a proto se často doporučují jako prevence i doplněk při léčbě opakovaných zánětů. Kromě toho celkově posilují imunitu, bojují proti předčasnému stárnutí buněk a přispívají ke zdravému srdci a cévám.
Na co si u brusinek dát pozor
Brusinky jsou poměrně kyselé a obsahují kyselinu šťavelovou, která může při nadměrné konzumaci zatěžovat ledviny nebo přispívat ke vzniku ledvinových kamenů. Pokud máte citlivější žaludek, vyplatí se začít opatrně a sledovat, jak vaše tělo reaguje. Pokud je snášíte dobře, můžete si v sezoně dopřát i několik hrstí denně, ale dlouhodobě by se to s jejich množstvím nemělo přehánět.
Zařadit brusinky do jídelníčku je snadné
V kuchyni hraje velkou roli, v jaké podobě brusinky použijete. Čerstvé plody jsou velmi kyselé, někdy až nahořklé, a proto málokomu chutnají jen tak samotné. Jejich chuť se však krásně „zakulatí“ po krátkém povaření nebo po přejití mrazem. Tehdy vynikne jejich typická sladkokyselost. Z čerstvých plodů se připravují vyhlášené džemy, sirupy a povidla, které neodmyslitelně patří ke zvěřině, svíčkové nebo pečenému sýru.
Sušené brusinky jsou úplně jiný zážitek. Odpařením vody se jejich chuť zkoncentruje. A protože se většinou doslazují, chutnají spíše jako zdravější bonbóny. Jsou ideální do jogurtů, müsli nebo sladkého pečiva. Je však dobré vědět, že sušením přicházejí o část vitaminů citlivých na teplotu, takže jejich zdravotní přínos není tak vysoký jako u čerstvých nebo jen krátce povařených plodů. Jejich velkou výhodou je naopak praktičnost a dlouhá trvanlivost.
Pár plodů rozvařených s trochou cukru a špetkou skořice vytvoří během chvilky skvělou omáčku k pečenému kuřeti nebo vepřové panence. Lžička brusinkového džemu dokáže oživit obyčejný toast k snídani a hrst sušených bobulí zase dodá šmrnc domácí bábovce nebo kynutým koláčům. Pokud rádi experimentujete, zkuste je nasekat do kuskusu nebo salátu s ořechy a výrazným sýrem. Milovníci nápojů pak ocení domácí brusinkový sirup v perlivé vodě nebo jemně oslazený odvar, který se tradičně pije pro podporu močových cest.
Brusinky v kuchyni fungují jako skvělý chuťový kontrast k sytým pokrmům a zároveň jako drobná investice do vašeho zdraví. Stačí si jich na podzim udělat zásobu a během roku se k nim v malých dávkách pravidelně vracet.
Zdroje: Apetitonline, iReceptář.cz, Bezpečnost potravin, WebMD, National Library of Medicine, Healthline
