Léto symbolizují jahody, třešně, broskve či maliny a jen málokdo si dovede představit, že by je v sezoně neochutnal. Jenže právě v období největší úrody se znovu otevírá otázka, kolik pesticidů se může na některých druzích ovoce objevit. Dobrou zprávou je, že evropský systém kontroly patří k nejpřísnějším na světě a většina prodávaných potravin splňuje stanovené limity. Přesto existují druhy ovoce, u kterých se zbytky přípravků na ochranu rostlin nacházejí častěji než u jiných. Právě proto stále více lidí přemýšlí, kdy dává smysl investovat do bio kvality.
Ovoce patří mezi základ zdravého jídelníčku a odborníci se shodují, že jeho pravidelná konzumace přináší více přínosů než rizik. Přesto se způsob jeho pěstování stává stále častějším tématem mezi spotřebiteli i vědci. Moderní zemědělství se bez přípravků na ochranu rostlin mnohdy neobejde, zároveň ale existují významné rozdíly mezi jednotlivými druhy ovoce i způsoby hospodaření. Právě zde začíná debata o tom, kdy může být bio rozumnou volbou.
Slovo pesticidy bývá spojováno s obavami, realita je však podstatně složitější. Pesticidy představují přípravky používané k ochraně rostlin před škůdci, chorobami nebo plevelem. Jejich použití v Evropské unii podléhá přísným pravidlům a každoročně probíhají rozsáhlé kontroly potravin.
Které ovoce obsahuje nejvíce pesticidů
Americká nezisková organizace Environmental Working Group (EWG) každoročně zveřejňuje známý přehled pod názvem Dirty Dozen, který porovnává ovoce a zeleninu podle četnosti výskytu reziduí pesticidů v laboratorních analýzách. Nejde o hodnocení zdravotního rizika, ale o přehled plodin, u nichž se pesticidy nacházejí nejčastěji.
Mezi druhy, které se v žebříčku opakovaně objevují na předních příčkách, patří především jahody, špenát, kapusta a listová zelenina, hroznové víno, broskve, nektarinky, hrušky, třešně a také jablka.
Na opačném konci seznamu stojí například avokádo, ananas nebo kukuřice, u nichž bývají zbytky pesticidů detekovány výrazně méně často.
Je důležité dodat, že metodika EWG se liší od evropského hodnocení bezpečnosti. Organizace upozorňuje na četnost nálezů, nikoli na překročení zákonných limitů nebo přímé zdravotní riziko. Právě proto její výsledky nelze zaměňovat za stanovisko regulačních úřadů.
Proč právě bio ovoce a zelenina může dávat smysl
Ekologické zemědělství používá při ochraně rostlin podstatně přísnější pravidla. Syntetické pesticidy jsou zde ve většině případů zakázány a pěstitelé využívají především preventivní postupy, biologickou ochranu nebo mechanické způsoby ošetření.
To se odráží i ve výsledcích kontrol. Bio ovoce zpravidla obsahuje méně reziduí syntetických pesticidů než konvenčně pěstované plodiny. Neznamená to však, že je zcela bez jakýchkoliv stop ochranných látek. I v ekologickém zemědělství existují povolené prostředky nebo může dojít k nezáměrné kontaminaci z okolních polí.
Mnoho spotřebitelů proto bio nevnímá jako absolutně „čistou“ variantu, ale jako způsob, jak dlouhodobě snížit expozici syntetickým pesticidům.
Má tedy smysl kupovat bio vždy?
Jednoznačná odpověď neexistuje. Pokud člověk jí hodně ovoce z druhů, které patří mezi plodiny s častějším výskytem reziduí – například jahody, broskve, hroznové víno nebo třešně –, může být bio rozumnou investicí. U ovoce s přirozeně silnou nebo nejedlou slupkou bývá rozdíl mezi bio a konvenční produkcí z hlediska reziduí často menší.
Zdroje: Apetitonline, Environmental Working Group, Evropský účetní dvůr, Český statistický úřad, Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů
