Jeden by neřekl, čím vším mohou být severské státy inspirující. Vezměte si třeba takové Švédsko, to nám dalo nejen švédskou bednu nebo švédskou trojku, ale i švédský stůl. S dovolením bychom se „na zoubek“ podívali jen třetímu zmíněnému. Co vlastně ten švédský stůl je, proč nemá nic společného s Ikeou a jak si jej užít, aniž byste upadli takzvaně do food coma?
Švédské stoly jsou oblíbeným způsobem servírování jídla, a to po celém světě. Setkáte se s nimi v hotelích, na svatbách, firemních akcích i slavnostních hostinách. Ve skutečnosti už to má s původní švédskou tradicí jen pramálo společného. Svět objevil samoobslužné bufety jako formu servírování jídla až ve 20. století, ale ve Skandinávii sahá tradice několik staletí zpátky do historie a rozhodně se jí neříká švédský stůl, je to smörgåsbord.
Jak švédský stůl vznikl a jak se proměnil v průběhu času?
Co je smörgasbord a proč se říká švédský stůl?
Tradiční švédský smörgåsbord je velkolepý a bohatý. Hosté si sami vybírají z nabídky studených a teplých pokrmů na jednom nebo více stolech, které jsou navíc uspořádané tak, aby představily to nejlepší ze severské kuchyně, a to v přesně stanoveném pořadí.
Název smörgåsbord pochází ze švédštiny a vznikl spojením slov smör = máslo, gås = původně husa, později označení pro máslem namazaný chléb a bord = stůl. Doslovně tedy znamená „stůl s namazanými chleby“, i když dnešní význam je mnohem širší.
- Předchůdcem dnešního smörgåsbordu byl pravděpodobně tzv. brännvinsbord, doslova „stůl s pálenkou“. V 16. a 17. století vítali švédští statkáři a šlechtici své hosty malým pohoštěním, které předcházelo hlavnímu jídlu. Na stole byly různé druhy nakládaných ryb, sušené maso, sýry, máslo, tmavý chléb, nakládaná zelenina, domácí pálenka (brännvin), hosté se obsloužili sami, dali si sklenku alkoholu (typicky akvavitu) a poté se přesunuli ke slavnostní tabuli. Nabídka na stolech se ale neustále rozšiřovala a již nešlo „jen“ o předkrm, ale plnohodnotné jídlo. I proto se nakonec změnil název, aby dokonale vystihl samotné hodování.
- Svět objevil švédský stůl ve 20. století během Světové výstavy v New Yorku v roce 1939. Švédský pavilon zde totiž nabízel tradiční smörgåsbord jako ukázku národní kuchyně. A Američané byli nadšení! Mohli si vybrat dle libosti, nabídka byla skutečně pestrá a šlo o příjemně neformální způsob stolování. Švédské stoly se postupně staly symbolem moderní gastronomie a pronikly i do hotelů a restaurací.
Z čeho se skládá původní švédský stůl
Švédská tradice smörgåsbordu je kulinářský rituál a mnohem víc než jen bufet. Každý pokrm má dané pořadí, kdy je vhodné si jej dopřát, a vypráví příběh švédského dědictví. Tradiční smörgåsbord se skládá z pěti částí, ke stolu se tedy s talířkem jde pětkrát:
- Nakládané ryby: Začíná se různými druhy sleďů (v hořčici, v kopru, v cibuli nebo v kari marinádě), k tomu výrazné sýry a vařené brambory.
- Studené pokrmy z ryb a mořských plodů: Typický je pošírovaný, uzený a marinovaný (gravlax) losos, uzený úhoř nebo salát z krevet a okurky.
- Masité pokrmy podávané při pokojové teplotě: Sem patří šunka, uzeniny, paštiky, pečené sobí maso a malé klobásky.
- Teplá jídla: Čtvrtý „chod“ obsahuje například zapečené brambory s ančovičkami, zapečené sledě nebo masové kuličky.
- Dezerty: Někdy se ještě před dezerty jedí sýry. Ale hostinu typicky zakončují dorty, pudinky, skořicové pečivo, rýžový nákyp nebo čerstvé ovoce.
Jak si užít moderní verzi švédského stolu
Většina švédských stolů, se kterými se na dovolené v hotelu nebo na slavnostní akci setkáte, bude mít s tradiční podobou společný jen princip samoobsluhy. Ale i to je skvělé: máte možnost vybrat si přesně podle svého, jíst vlastním tempem a ochutnat více jídel najednou. Nevýhodou je, že mnohdy sníte víc než obvykle, zkrátka vám to nedá... Jakou zvolit taktiku?
- Nejprve si celý bufet projděte, ať si nenaložíte první pokrm, který vás upoutá, a na konci nezjistíte, že jste zcela přecpaní a ještě jste neochutnali ústřice.
- Používejte menší, klidně dezertní, talířek a dodržujte princip: půl talíře zeleniny, čtvrtina kvalitní bílkoviny a čtvrtina přílohy.
- Vybírejte si z pokrmů, které si běžně doma nepřipravujete: Zkuste mořské plody, steaky apod.
- Mezi jednotlivými porcemi si dělejte krátké pauzy a pamatujte, že mozek potřebuje přibližně 20 minut, aby zaznamenal pocit sytosti. Ve chvíli, kdy přestanete hltat, zpomalíte a mezi sousty i odložíte příbor, sníte toho přirozeně méně.
- A pamatujte, že švédské stoly a bufety nejsou soutěž. I zde platí, že „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“ a užít si to.
Zdroje: Apetit, Taste Atlas, Saveur, Thekitchn, La cour des grands Revel, Cosmo restaurants, Dr. David Ludwig
