Často se vedou debaty o tom, zda je největším problémem v naší stravě cukr, nebo tuk. Pravda je přitom docela prostá. Ani jedna z těchto živin není sama o sobě špatná. Problém nastává až v momentě, kdy jich konzumujeme příliš mnoho nebo když volíme jejich nekvalitní podobu. Na mysli máme především nasycené a trans tuky na jedné straně a přidané cukry s bílou moukou na straně druhé.
Pokud hledáme jednoznačnou odpověď, pro moderního člověka představuje obvykle větší hrozbu nadbytek přidaného cukru. U tuků totiž velmi záleží na jejich původu. Zatímco ty nenasycené tělu prospívají, nasycené a průmyslově upravené tuky prokazatelně zvyšují riziko srdečních onemocnění.
Proč tělo potřebuje sacharidy i tuky?
Tuky i sacharidy mají v našem organismu nezastupitelnou roli. Tuky slouží jako bohatý zdroj energie, umožňují vstřebávání důležitých vitaminů A, D, E a K a jsou nezbytné pro stavbu buněčných membrán. Navíc dodávají jídlu chuť a pocit sytosti. Sacharidy jsou zase nejrychlejším palivem pro mozek a svaly. Problémem tedy nejsou sacharidy jako takové, ale jejich vysoce průmyslově zpracovaná forma v podobě sirupů nebo také sladidel, kterým chybí vláknina.
Moderní pohled na výživu už dávno neškatulkuje živiny na „dobré“ a „zlé“. Mnohem důležitější je sledovat celkovou kvalitu toho, co máme na talíři.
V čem spočívá skutečné riziko?
U cukru je největším úskalím jeho návykovost a fakt, že se jím velmi snadno přejíme. Přidaný cukr nám dodá spoustu energie, ale prakticky nás nezasytí. Dlouhodobý nadbytek pak vede k obezitě, cukrovce druhého typu, ztučnění jater nebo k problémům se zuby.
U tuků zase musíme rozlišovat jejich složení. Zatímco rostlinné oleje nebo tuky z ryb tělo chrání, nadmíra živočišných tuků a trans mastných kyselin škodí cévám. Úplně nejhorší variantou jsou pak ultrazpracované potraviny, kde se kombinuje obojí – vysoký obsah cukru i nezdravého tuku. Tato kombinace je pro naše smysly tak lákavá, že je téměř nemožné s konzumací včas přestat.
Cesta ke kvalitnějšímu jídelníčku
Místo extrémních diet a vyřazování celých skupin potravin je rozumnější sázet na kvalitu. Pokud jde o tuky, tělu nejvíce prospěje olivový nebo řepkový olej, ořechy, semínka, avokádo a tučné mořské ryby, jako je losos či makrela.
U sacharidů bychom měli dávat přednost těm komplexním. Sem patří celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce vcelku. Klíčovým prvkem je zde vláknina, která zpomaluje vstřebávání cukrů do krve, udržuje nás déle syté a pečuje o naše trávení.
Naopak se vyplatí omezit slazené nápoje, klasické sladkosti, bílé pečivo a smažená jídla. Pozor bychom si měli dávat také na uzeniny a průmyslově vyráběné polevy či levné cukrovinky, které často obsahují ty nejméně vhodné tuky i cukry.
Zlatá střední cesta: Kolik čeho potřebujeme?
I když se doporučení mohou mírně lišit, shoda panuje v tom, že tuky by měly tvořit přibližně třetinu a sacharidy zhruba polovinu našeho denního energetického příjmu. Podstatné je nenechat se zlákat k tomu, že nasycené tuky nahradíme jednoduchými cukry – to je cesta k metabolickým potížím. Ideální je nahrazovat nezdravé tuky těmi zdravějšími a bílou mouku celozrnnými variantami.
Pro tělo jsou obě živiny nezbytné, pokud mu je dodáme ve správné formě. Stačí přitom dodržovat několik jednoduchých pravidel: vyměnit slazenou limonádu za vodu, bílý rohlík za celozrnný chléb a uzeniny za rybu nebo hrst ořechů. Takové malé změny mají na naše zdraví ve výsledku ten největší vliv.
Zdroje: Apetitonline, Stoplusjednička, STOBklub, Cukrovka
