Češi jsou často považováni za milovníky a znalce piva. Přesto se najde dost lidí, kteří neznají rozdíl mezi „desítkou“ a „dvanáctkou“. Řada Čechů odpovídá, že se liší v procentech alkoholu, jenže to tak úplně pravda není. Někteří se dokonce domnívají, že 10° pivo obsahuje 10 % alkoholu, 12° pak 12 %.
Ačkoli pivo pijeme rádi a jako národ ve velkém, mnohdy se spokojíme s klasikou, aniž bychom se dále zajímali, co který typ, druh či styl obnáší.
Objednáme si „desítku“, „jedenáctku“, „to polotmavé“ a často ani nevíme, co přesně pijeme. Abychom pochopili rozdíly, měli bychom vědět, z čeho a jak se vyrábí.
Jak se pivo vyrábí?
U nás bývá oblíbený ležák, který se vyrábí nejčastěji z ječmene. Jak tedy celý proces výroby piva probíhá? Obilná zrna se namočí a nechají naklíčit, poté se suší. Tak vzniká slad, který se šrotuje, tedy rozemele.
Poté se smíchává s horkou vodou – tedy se tzv. vystírá. Následně je potřeba, aby se uvolnily cukry, což probíhá v procesu rmutování. Dále je nutné tekutinu scedit. Od chvíle, kdy je tekutina zbavena pevných částí, se jí říká sladina. Pevné části se nazývají mláto.
-
Mláto slouží nejen jako přídavek do krmiva pro dobytek, v současné době se přidává také do sušenek, pečiva, karbanátků, fritovaných nudliček, pomazánek apod.
Sladinu je nutné přivést k varu, což se děje v mladinové pánvi, poté se přidává chmel. Tato fáze se nazývá chmelovar. Mladina se pak ochladí a přidají se pivovarské kvasnice, které přemění cukr na alkohol a CO2. Nyní pivo kvasí několik týdnů.
Jakmile je proces kvašení dokončen, pivo zraje a poté je filtrováno, případně pasterováno. Nakonec míří do plechovek, lahví, sudů či tanků.
Stupňovitost aneb rozdíl mezi „desítkou“ a „dvanáctkou“
Stupňovitost piva se odborně označuje jako EPM (extrakt původní mladiny). Jde o to, kolik rozpuštěných cukrů v mladině se před přidáváním kvasnic nacházelo. Jednoduše řečeno: 10° pivo říká, že extrakt původní mladiny obsahoval 10 % použitého sladu (tedy zkvasitelného extraktu).
-
Obsah alkoholu v pivu závisí na množství cukru a stupni prokvašení. Tedy na tom, jak efektivně kvasnice přemění cukr na alkohol, jakým množstvím cukru je nakrmíte a jak dlouho je necháte pracovat. Z toho plyne, že piva stejné stupňovitosti se mohou lišit v podílu alkoholu.
-
Stupňovitost tedy spíše než s procentem alkoholu v pivu souvisí s jeho hustotou, chutí a plností.
-
Extrakt, který neprokvasí, dodává chuti piva plnost. Nižší stupeň prokvašení tedy přidává pivu na bohatosti jeho chuti, což je typické u většiny českých piv.
-
Některá zahraniční piva, která mají vysoký obsah alkoholu, bývají kvůli vyššímu stupni prokvašení chuťově nevýrazná.
-
Jako jeden z ukazatelů se u piva uvádí také hořkost. K tomu se používá tzv. označení IBU (International Bitterness Units, tedy jednotky hořkosti). Čím vyšší číslo se udává, tím vyšší je hořkost piva. Pivo s IBU 20 bývá sladké, s IBU 62 dosti hořké.
Co jste možná (ne)věděli
Každé pivo má svá specifika, záleží na použitém sladu, chmelu atd. Některá jsou vyloženými unikáty.
-
Nejsilnější pivo na světě je údajně Snake Venom (česky hadí jed) s obsahem 67,5 procenta alkoholu. Třetinka tohoto skvostu by vás vyšla na částku kolem 1600 Kč. Výrobcem a producentem „hadího jedu“ je skotský pivovar Brewmeister.
-
Nejsilnějšími českými pivy jsou Titanik z pražské Lodi Pivovar a X-beer33 pražského pivovaru U Medvídků s obsahem kolem 12 procent alkoholu.
Zdroje informací: budejovickybudvar, vikend.hn
