Dušičky nejsou jen časem vzpomínek, ale i tradičních dobrot. Naši předkové věřili, že skrze pohostinnost na hrobech uctí zemřelé a zajistí si štěstí a zdraví. Jak se změnila „dušičková“ kuchyně od středověku do dneška? Ponořte se do historie chutí a inspirujte se tipy na pokrmy, které stojí za vyzkoušení.
Dušičky, tedy Památka zesnulých, jsou svátkem, kdy lidé navštěvují hřbitovy, zdobí hroby svých blízkých a vzpomínají na ty, kteří už nejsou mezi námi. Tento svátek, který připadá na 2. listopadu, se slaví po celém světě, ale u nás má své kořeny hluboko v lidové tradici. A s tradicemi přichází i specifická kuchyně – v minulosti byly na stole černé polévky a pečivo plné sušeného ovoce, dnes nechybí sladké koláče ani dýňová inspirace. Co se tedy na Dušičky jedlo dříve a co můžete připravit letos?
Dušičky a jejich význam: svátek vzpomínek a tradic
Památka zesnulých, nazývaná též Dušičky, má u nás pevně zakořeněnou historii. Tento svátek, který se každoročně slaví 2. listopadu, byl a je dnem, kdy lidé nejen vzpomínají na své zesnulé, ale také se modlí za jejich klid. Naše babičky věřily, že v tento den mají duše zesnulých příležitost navštívit svět živých. Proto se na hrobech často nechávalo jídlo jako symbol pohostinnosti a uctění památky. Tento akt měl zároveň zajistit ochranu živým a symbolizovat pokračování pouta mezi živými a mrtvými.
Tradiční dušičkové pokrmy našich předků
V minulosti byly Dušičky provázeny různými tradičními pokrmy, které se připravovaly nejen pro rodiny, ale i jako obětina pro zesnulé.
-
Dušičkové pečivo: Nejoblíbenější byly tzv. dušičky či kosti (nebo také kosti svatých) – šlo o pečivo připravené z kynutého těsta, které se podobalo vánočkovému či chlebovému. Toto pečivo mělo tvar kostí, bochánků, rohlíků či pletenců. Plnilo se povidly, mákem, tvarohem.
-
Černá polévka: Temná, hutná polévka vařená z krve a masa, která měla být pokrmem pro zesnulé duše, symbolizovala jejich přítomnost mezi živými.
-
Dušičkové koláče: Koláče nebo bochánky, často z kynutého těsta, byly plněné sušeným ovocem, jako jsou jablka, švestky či hrušky. Sladké pečivo mělo připomínat sladký život, který zesnulým přál každý, kdo koláč upekl.
-
Ořechy a medové placky: Ořechy byly pokládány na stůl jako symbol pevného pouta s přírodou a s cyklem života. Medové placky byly zase symbolem zdraví a dlouhověkosti.
-
Pohanková kaše: Na venkově se často připravovala kaše z pohanky nebo jáhel, symbolizující prostotu a pokoru, s níž přistupovali lidé k životu i smrti.
Co se na Dušičky jí dnes? Tradiční pokrmy s moderním nádechem
I když se moderní Dušičky od těch tradičních značně liší, některé pokrmy přetrvávají a získaly moderní podobu.
-
Koláče s ovocem a skořicí: Sladké kynuté koláče, které kdysi provoněly venkovské světnice, jsou dnes pečené s různými ovocnými náplněmi a voňavou skořicí, což jim dodává na atraktivitě.
-
Dýňová polévka: Dýně se na Dušičky často využívají díky sezónnosti, a tak se dýňová polévka s kari nebo zázvorem stala oblíbeným pokrmem během tohoto svátku.
-
Dušičkové buchty: Plní se švestkovými povidly, mákem nebo tvarohem. Tyto buchty odkazují na staré recepty, ale v moderních kuchyních jsou doplňovány různými ořechy a sušeným ovocem.
-
Ořechové a medové koláčky: I ořechy a med mají na Dušičky své místo, proto se ořechové koláčky nebo ořechové cukroví těší velké oblibě.
Zdroje informací: Šťastná J., Prachařová L.: Lidové pečivo v Čechách a na Moravě, kuchynelidlu, ct24.ceskatelevize, ceskatelevize, plzen.rozhlas, strednicechy
