Příště, až budete sahat po Fidorce, Tatrankách nebo Horalkách, zkuste je vnímat jinak. Možná vás překvapí, kolik historie se vejde do pár soust – od někdejších cukrářských dílen přes poválečné improvizace až po dnešní továrny. A klidně si k tomu přidejte otázku, která rozproudí debatu u stolu: má mít legendární oplatka právo se měnit, nebo by měla zůstat přesně taková, jakou si ji pamatujeme z dětství?
Fidorka, Tatranky a Horalky jsou víc než jen obyčejné oplatky. Jsou symbolem české a slovenské sladké tradice, která nás provází už desítky let. Málokdo dnes ví, že tyto křupavé pochoutky prošly fascinujícím vývojem. Která je vaším favoritem?
Sladké dědictví rodiny Fiedorů a cesta k Fidorkám
Celý příběh se začal psát už v 19. století v opavské firmě u rodiny Fiedorů. Firmu založil v roce 1840 Kašpar Melichar Baltazar Fiedor spolu se svou ženou Amálií. Původně se jednalo jen o rodinný podnik na výrobu oplatek. Později převzal firmu syn Theodor, který začal péct i perníčky. Velkou zásluhu na rozvoji měla Theodorova manželka Marie, která do firmy pořídila nové vybavení a výrazně rozšířila sortiment.
Ve 20. letech 20. století se začaly vyrábět kulaté oplatky máčené v čokoládě. Měly náplň z karamelu, lískových oříšků apod. Původní název oplatek však byl Tartalletes. Nejprve se ani nebalily do barevných obalů, podle nichž poznáte příchuť. A kdy se přejmenovaly na Fidorky? To přesně není známo.
Konec druhé světové války (1945) zároveň znamenal i definitivní zánik působení rodiny Fiedorů v Čechách. Firma Fiedor byla převzata do národní správy a zbývající členové rodiny byli odsunuti do Německa, jak se uvádí i na webu opavia.info/cz. Název Opavia získala firma až v 50. letech 20. století.
Jak Tatranky ke svému jménu přišly
První Tatranky spatřily světlo světa až po 2. světové válce v tehdejším závodě Theodora Fiedora, který byl v 50. letech 20. století znárodněn. Původně šlo o ručně vyráběné oplatky ve tvaru trojúhelníku, který měl připomínat štíty slovenských Tater, což jim dalo jejich ikonické jméno. Protože však poptávka prudce rostla, bylo nutné přejít na strojovou výrobu.
Sériová produkce s sebou přinesla změnu tvaru na praktičtější obdélník, protože se v této podobě oplatky mnohem snáze polévaly čokoládou a balily. Po roce 1989 se na trhu objevily různé variace, včetně čokoládových verzí, ačkoli počet křupavých vrstev se postupem času snížil z původních šesti na tři.
Horalky: Když lískové ořechy nahradily arašídy
Zlomový moment pro celý trh nastal v 60. letech minulého století. Kvůli akutnímu nedostatku lískových ořechů museli technologové narychlo vymyslet náhradní recepturu. V roce 1965 se v náplni poprvé objevily arašídy a nová oplatka dostala jméno Horalky. Na Slovensku se tato pochoutka začala vyrábět v pečivárně Seredi, tedy pod dnešní značkou Sedita.
- Zajímavost: Horalky se vyrábějí podle stejné tajné receptury od roku 1965 dodnes. Měnil se jen obal oplatky.
Příběhy Fidorek, Tatranek a Horalek ukazují, jak se i zdánlivě obyčejné sladkosti mohou stát součástí národní tradice a vzpomínek několika generací. Každá z těchto oplatek vznikla za jiných okolností, přesto si všechny dokázaly udržet své místo na trhu i v srdcích zákazníků. A která oplatka je tou vaší srdcovkou?
Zdroj: opavsky.denik.cz, Opavia, idnes.cz
