Představte si, že si k snídani připravíte dokonale vypečený toust a nemusíte přitom řešit obavy z látek, které v pečivu vznikají během pražení. To, co zní jako hudba vzdálené budoucnosti, se díky pokroku v genetickém inženýrství stává realitou. Britští vědci totiž vyvinuli speciální odrůdu pšenice, která produkuje výrazně méně asparaginu. Právě tato aminokyselina se při vysokých teplotách mění v obávaný akrylamid. Výsledkem by mohlo být zdravější pečivo, které si zachová svou chuť i kvalitu, ale s mnohem nižším rizikem pro spotřebitele.
Britští vědci vyvinuli speciální geneticky upravenou pšenici, která při pečení produkuje až o 80 % méně asparaginu, čímž významně snižuje vznik škodlivého akrylamidu. Tento pokrok slibuje zdravější pečivo bez kompromisů na chuti a kvalitě, což je pozitivní zpráva pro milovníky křupavých toustů a pečiva.
Jak moderní technologie zbavuje pečivo skrytých hrozeb
Za tímto průlomem stojí prestižní výzkumné centrum Rothamsted Research. Princip je v jádru jednoduchý, i když technologicky náročný. Asparagin je přirozenou součástí pšenice, ale v momentě, kdy se mouka dostane do kontaktu s vysokým žárem v troubě nebo toustovači, reaguje s cukry a vytváří akrylamid. Ten je přitom klasifikován jako pravděpodobný karcinogen.
Dosud se pekaři snažili tento problém řešit úpravou receptur nebo pečením při nižších teplotách, což se ale často negativně podepisovalo na výsledné chuti. Díky technologii CRISPR se však podařilo pšenici upravit tak, aby produkovala až o 80 % méně asparaginu, a to bez jakéhokoliv dopadu na výnosy nebo vlastnosti zrna.
Proč je tato změna zásadní pro potravinářství
Důvody pro vývoj takové plodiny jsou čistě praktické. Každý milovník křupavé kůrky nebo dozlatova opečených hranolek nevědomky konzumuje akrylamid, který se nachází také v bramborových lupíncích nebo kávě.
Evropské i britské úřady na výrobce potravin dlouhodobě tlačí, aby obsah této látky v produktech snižovali. Nová pšenice by mohla pekařům výrazně usnadnit práci při plnění přísných limitů. Pomáhá i změna legislativy, která v některých zemích uvolnila pravidla pro plodiny upravené metodou CRISPR, pokud neobsahují cizí DNA. Díky tomu mohou polní testy a schvalovací procesy probíhat mnohem rychleji než v minulosti.
Odolnější banány i zdravější saláty na obzoru
Tento projekt není ve světě ojedinělý. Vědci pracují na celé řadě dalších inovací, které mají zlepšit kvalitu našich potravin. Jde například o řepku bohatou na omega-3 mastné kyseliny, která by mohla nahradit rybí tuk a ulevit tak oceánům, nebo o saláty s vyšším obsahem vitaminů. Ve vývoji jsou dokonce i odolnější banány nebo výživnější rýže.
V českém prostředí sice zatím přímé projekty na genetickou úpravu pšenice neprobíhají a odborníci se zde soustředí spíše na tradiční způsoby snižování rizik v pekárenství, téma moderního šlechtění však v odborných diskusích o budoucnosti zemědělství rezonuje čím dál silněji.
Budoucnost bez obav z „Frankenfoodu“
Analýzy dosavadních polních zkoušek potvrzují, že editace genů je přesná, bezpečná a efektivní. Výsledná pšenice se v podstatě neliší od té, která by mohla vzniknout klasickým šlechtěním, jen je proces nesrovnatelně rychlejší. Ačkoliv může trvat ještě několik let, než se tyto plodiny dostanou k běžnému pěstování ve velkém, Británie se díky mírnějším pravidlům stává průkopníkem v této oblasti. Tato pšenice rozhodně není žádnou strašidelnou mutací z filmu, ale velmi praktickým řešením pro naše každodenní stravování. Pokud se vše podaří, budeme si moci brzy dopřát oblíbené pečivo s mnohem čistším svědomím.
Zdroje: theguardian.com, geneticliteracyproject.org, hasgent.org, rothamsted.ac.uk, nzip.cz
