Svátek svatého Havla je časem oslav a posvícení, ale i výborných pokrmů, které připomínají bohaté tradice našich předků. Proč je právě Havel tak úzce spjatý s husou, zelnými dobrotami a hnětýnkami? Zjistěte, jak se tento svátek slavil a jak si ho lidé uživali.
Opravdovým zakončením českého hospodářského roku bylo posvícení. Termín posvícení původně určoval svátek patrona místního kostela a oslavy byly na mnohých místech velkolepé, často trvaly i tři dny. Posvícení (též hody) se v mnohých vesnicích slaví dodnes. 16. října se každoročně slaví svátek svatého Havla – patrona žní a podzimní úrody.
Tradice posvícení sahá až do dávných dob, kdy po úspěšné sklizni nastal čas na slavnostní hostiny. Proslulé Havelské posvícení vyniká nejen bohatou nabídkou jídla, ale také zvyky, které se liší podle regionu. Od pečené husy přes voňavé kaldouny až po sladké dobroty – Havelské posvícení je gastronomickým zážitkem.
Kdo byl svatý Havel a proč ho oslavujeme?
Svatý Havel (v originále Gallus) byl benediktinský mnich z Anglie, který žil na přelomu 6. a 7. století. Jeho pokora, zbožnost a moudrost si získaly širokou úctu napříč Evropou. Stal se patronem úrody a podzimních slavností. Na jeho počest se konají Havelská posvícení, kde hlavní roli hraje dobré jídlo – husy, zelí a sladké dobroty. Tyto slavnosti jsou nejen o pohoštění, ale i o sdílení radosti z úspěšné sklizně a tradic, které přežily až do dnešních dnů.
Husa, kaldoun, sladkosti: Co ochutnat na Havelské posvícení?
Na Havelském posvícení nesmí chybět pečená husa – lahůdka s křupavou kůrkou a šťavnatým masem, podávaná s jemně dušeným zelím a bramborovým knedlíkem. Další tradiční pokrm je kaldoun, hustá slepičí polévka plná zeleniny a masa. Každý region má své speciality – v Čechách se objevuje slaná žemlovka, na Moravě kroupová kaše s uzeným.
Podobně jako jiná posvícení se ani toto neobešlo bez různých druhů koláčů, lahodného pečiva a křehkého cukroví. Oblíbené byly tradiční malé kulaté koláčky, ale i velké (podobné svatebním), obdélníkové (též se jim říkalo německé) až po hnětýnky (či hnětynky).
Tradiční hnětýnky: Sladká lahůdka Havelského posvícení
Hnětýnky jsou malá, ale slavnostní sladkost, která byla součástí posvícenských stolů. V mnoha krajích se pečlivě zdobily, plnily několika náplněmi a nešetřilo se na mandlích a rozinkách. Hnětýnky byly kulaté, nebo měly tvar obdélníků, květin či srdcí. Příprava těsta byla ceremoniální záležitostí – těsto se zadělávalo smetanou a nechávalo dlouho odpočívat, aby se dosáhlo dokonalé konzistence. Pekly se na plechu nebo v chlebové peci. V mnoha krajích dokonce dívky darovaly chlapcům hnětýnky během posvícenské zábavy.
TIP: Pokud si chcete upéct hnětýnky, zkuste to podle našeho receptu.
Regionální zvyky a oslavy Havelského posvícení
Oslavy svátku svatého Havla se v jednotlivých regionech liší. Někde se pořádají velké taneční zábavy, jinde se slavnost soustředí na pečení a sdílení tradičních pokrmů. V některých vesnicích trvá posvícení až tři dny a pořádají se soutěže o nejlepší husu nebo nejchutnější zelí. Domy jsou vyzdobeny snopy obilí a barevnými stuhami, což dodává slavnostem jedinečnou atmosféru.
Tipy na oslavy Havelského posvícení: Co si rozhodně nenechat ujít?
Chcete-li zažít atmosféru Havelského posvícení, nezapomeňte navštívit tradiční jarmarky, které nabízejí regionální dobroty, jež jinde jen tak neochutnáte. Pokud plánujete pečení husy doma, nezapomeňte na správné koření – tymián, ale také kmín a drhnutá majoránka jsou základem úspěchu!
Zdroje informací: Habustová M., Veselská J. Tradiční pečivo, nasregion, zakrasnejsivimperk, pribram
