Historie stolování je plná překvapení, elegance i tradic, které přetrvaly až do dnešních dnů. Jak vypadaly první hostiny před tisíci lety? Co jedli a jak stolovali lidé ve starověké Mezopotámii, Číně nebo Evropě? Vydejte se s námi na fascinující cestu časem – od prastarých lžic vyřezaných ze slonoviny až po luxusní čajové konvice a svícny zářící na šlechtických stolech.
Počátky stolování: Ruce místo příborů
Věděli jste, že nejstarší znázornění hostiny pochází ze starověké Mezopotámie z roku 2500 př. n. l.? V té době lidé začali používat primitivní kuchyňské nástroje. Ve starověku se zpočátku jedlo výhradně rukama, až později se začaly objevovat lžíce.
- Indie a Čína měly v té době vysoce rozvinutou kulturu stolování. V Číně se dokonce zachovaly stopy po stolovacích textiliích.
- Nejstarší lžíce pocházejí z Egypta, byly vyrobené ze slonoviny a dřeva, často zdobené náboženskými motivy. Vidličky byly původně jen servírovací nástroj, příborem se staly asi v 10. století.
Jídlo jako symbol postavení
Ve středověku došlo k výraznému posunu v gastronomii. Šlechtici a rytíři si oblíbili stříbrné příbory a nádherné skleněné poháry. I když se už používaly lžíce a vidličky, nože byly sdílené – jeden pro všechny, což platilo ještě na počátku 16. století. Ubrusy byly raritou, která se objevovala jen na šlechtických hostinách. Naopak ubrousky se používaly už od starověkého Řecka a sloužily k ochraně oděvu i k balení výslužky. Začaly se také formovat základy společenského chování: byl zákaz říhání a braní pokrmů ze sousedovy mísy.
Vzestup porcelánu a obliba kávy, čaje i čokolády
V 16. a 17. století se stolování začalo opět razantně měnit. Hosté si přinášeli vlastní příbory. Maso se podávalo na dřevěných prkénkách s prohlubní na sůl – tehdy velmi cennou a drahou komoditu. Stříbrné nádobí se vystavovalo na příbornících – ukazovala se tak prestiž domácnosti. A když přišly v 17. století do módy káva, čaj a čokoláda, vyžadovalo to nové druhy nádobí.
- Zajímavost: Z Číny se začal dovážet čajový porcelán (v Evropě v té době nebyl k mání) – to vedlo k rozkvětu evropských manufaktur.
Elegantní nádobí a čajové dýchánky
První čaj do Evropy doputoval na počátku 17. století a rychle se stal součástí módních stolovacích rituálů. První čajové konvice byly malé, vyráběné ze stříbra, keramiky či porcelánu a plnily estetickou i praktickou funkci. Čaj se pil z malých porcelánových misek bez oušek (inspirovaných Čínou). Speciální lžičky na čaj se odkládaly na podnosy. V 17. století si Evropa oblíbila i kávu a čokoládu. Ačkoli misky na čaj byly malé, na čokoládu a kávu se vyráběly větší šálky. Konvice na čokoládu měly odklápěcí víčka pro snadné promíchání nápoje.
- Zajímavost: V druhé polovině 18. století se čaj začal pít ze šálků s ouškem a používaly se podšálky, čaj byl cenově dostupnější, což vedlo k výrobě větších konvic. Tvar a dekor nádobí se přizpůsobovaly výrobnímu stylu, populární byly hruškovité soupravy na třech nožkách.
Osvícenství a průmyslová revoluce: Novinky ve stolování
V 18. století se stolování stalo přepychovou záležitostí. Stříbro zůstávalo oblíbené a stoly byly bohatě zdobeny figurkami a svícny. Stolovalo se způsobem table à la française, kdy se jídlo servírovalo doprostřed stolu a každý se obsloužil sám. Tento styl byl později nahrazen table à la russe: jednotlivé chody podávali sluhové.
- Až v 18. století bylo obvyklé, že hostitel měl dostatek příborů pro všechny hosty. Příbory se vyráběly ve velkém a prodávaly po tuctech (12 kusů). Kromě základních příborů se začalo vyrábět i servírovací náčiní a speciální lžíce i lžičky na omáčky, moučníky či čaj.
- V 19. století se prosadilo stolování mimo domov, což vedlo ke vzniku restaurací.
- 20. století zredukovalo počet chodů a díky technickému pokroku se různé potraviny staly dostupnými všem. Vzrostl počet restaurací a bister. Přesto se tradiční styl stolování udržel a slavnostní tabule si i dnes nachází své místo.
Zajímavost na závěr: Estetické i funkční svícny
Se stolováním souvisely i stolní dekorace, které však mnohdy plnily praktickou funkci. Například svícny na stole měly v historii mnohem větší význam než dnes. Nejenže osvětlovaly stoly při večeřích, ale byly také důkazem bohatství a postavení hostitele. Například ve starém Římě se svícny vyráběly ze zlata a stříbra.
Zdroj: almaantique, epochaplus, stoplusjednicka
