Až si zajedete do Polska, jistě se na vás budou valit názvy mnohem tradičnějších pokrmů, než je jagodzianka, ale přesto ji doporučuji k ochutnání. Pro neznalé polského jazyka možná bude evokovat jahody, nenechte se však zmýlit, jde totiž o borůvky. Přesněji řečeno o borůvkovou náplň, která velmi bohatě vyplňuje kynuté těsto. Kdo vezme jagodzianku jednou do ruky a pak ji ochutná, rozhodně nebude litovat.
V Polsku se kolem jagodzianek teď v sezoně tvoří nekonečné fronty, a to hlavně ve velkých městech. Z obyčejné sladké buchty se stala kulinární hvězda a několikatýdenní luxus, který dokonce zaplavuje sociální sítě. Přitom v jádru jde stále o poctivou a prostou dobrotu – nadýchané těsto, šťavnaté lesní borůvky a na povrchu křupavá drobenka.
Borůvkové nebe v dlaních
Jagodzianka je sladké kynuté pečivo pečené do tvaru podlouhlé housky nebo bochánku. Uvnitř se skrývá kapsa plná borůvek. Povrch zdobí drobenka a po upečení často i sladká poleva. Pro mnohé je to víc než jen jídlo – je to symbol léta, který v sobě nese nostalgii, vzpomínky na prázdniny a prsty umazané od modré borůvkové šťávy.
Lesní borůvky mají krátkou sezonu, takže je jagodzianka svým způsobem docela vzácný úkaz, který si člověk musí stihnout vychutnat. Zároveň nabízí fascinující jednoduchost a chutná přesně tak, jak si pamatujeme z kuchyní našich babiček, které také pekly kynuté buchty plněné borůvkami. V dnešní době navíc skvěle vypadá na fotkách – sytě modré plody v kontrastu se zlatavým těstem dělají z této dobroty stylový doplněk moderního životního stylu, který svými fotkami doslova zaplňuje sociální sítě.
Jagodzianka jako fenomén, který pobláznil pekárny
V posledních letech se z jagodzianky stal kulturní fenomén. V prestižních městských pekárnách nejde zrovna o levnou záležitost. Jen pro zajímavost: v Gdaňsku, Krakově či Poznani za dobrou řemeslnou jagodzianku zaplatíte 20 až 30 zlotých, ve Varšavě dokonce 25 až 40 zlotých. Ty dražší varianty obsahují třeba vanilkový nebo pistáciový krém. Upřímně můžu říct, že jsem si lépe vychutnal ty bez krému, protože tak lépe vynikla chuť borůvek, ale volba je samozřejmě na každém. Pokud vám cena přijde přemrštěná, pak můžete vyzkoušet tuhle dobrotu z řetězcových pekáren. Tam se cena pohybuje v rozmezí 10 až 20 zlotých. Počítejte ale s tím, že pečivo může být menší, případně obsahovat méně náplně. A za mě je také sušší a nemá tu poctivou chuť.
Je třeba si uvědomit, že pokud chcete opravdu jedinečný zážitek, musíte si připlatit. Nejdražší položkou pečiva jsou samozřejmě sezonní lesní borůvky, které se zkrátka samy nenasbírají, navíc mají punc něčeho luxusního. Kvalitní řemeslná výroba, výběrové suroviny a líbivý design z jagodzianky zkrátka udělaly produkt, na který se čeká.
Zkuste i polské borůvkové koláče:
Jak vzniká jagodzianka
Základem všeho je kynuté sladké těsto, které svou konzistencí připomíná něco mezi brioškou a klasickou českou buchtou. Musí být lehké a vláčné, ale zároveň dost pevné, aby udrželo skutečně bohatou náplň. Nejdříve se připraví kvásek, který se následně spojí s moukou, vejci, cukrem a pořádnou porcí rozpuštěného másla. Těsto se musí dlouze a pečlivě hníst, dokud není krásně elastické, a poté se nechá v klidu kynout.
Samotná náplň stojí na lesních borůvkách. Ty se jen zlehka promíchají s cukrem a špetkou škrobu, aby se udržela šťáva uvnitř. Moderní verze často přidávají i vanilkový krém uvařený ze žloutků a pravé vanilky. Jakmile je vše připraveno, z těsta se vytvarují oválné bochánky, do kterých se borůvky pečlivě uzavřou, poté se mohou posypat drobenkou. Po dalším dokynutí a upečení dozlatova se jagodzianky potírají citronovou nebo vanilkovou polevou, která vytvoří lesklý a lehce křupavý povrch.
Pokud se tedy vypravíte do Polska, vřele doporučuji kromě żurku či zapiekanki vyzkoušet právě i jagodzianku. Když si dáte jednu poctivě připravenou z pekárny, věřím, že litovat nebudete.
Zdroje: Apetitonline, Portal Spozywczy, Gotuj z cukiereczkiem
