Těšíme se na ně celý rok, vyzdvihujeme jejich zdravotní benefity, a přitom možná nemůže být o „zdraví prospěšné” ani řeč. Na mysli teď konkrétně máme jahody. Voňavé a šťavnaté ovoce, které je symbolem léta. Nejnovější test spotřebitelské organizace dTest se zaměřil na zbytky pesticidů v tomto oblíbeném ovoci. Jak si jahody na českém trhu stojí?
Existuje něco víc letního, než jahoda utržená v červnu? Těžko. Ale právě toto drobné měkké ovoce typu jahody, maliny, borůvky či ostružiny je nejvíc náchylné na nejrůznější škůdce a plísně. Z toho důvodu pěstitelé často sahají po pesticidech – látkách, které pomáhají rostliny chránit a zajistit úrodu, zároveň však vyvolávají otázky ohledně jejich zbytků v potravinách a možného vlivu na naše zdraví.
Proč právě jahody?
Měkké ovoce je citlivé. Však si vezměte i jen to, kolik škody může utrpět při nešetrném převozu ze supermarketu k vám do kuchyně. Jahody mají velmi jemnou slupku, obsahují hodně vody a rostou blízko země, kde snadněji čelí plísním a škůdcům. Většina pěstitelů proto raději sáhne po prostředcích na ochranu rostlin, než aby riskovali ztrátu celé úrody. Nejenže z tohoto důvodu jahody dostávají už při pěstování zpravidla velkou chemickou nálož, ale protože je konzumujeme celé včetně slupky, chceme znát případné zbytky těchto látek.
Možná znáte žebříček označovaný jako Dirty Dozen, který každoročně sestavuje Americká organizace Enviromental Working Group. V roce 2025 se mezi dvanácti potravinami s největším množstvím zbytků pesticidů umístily jahody na „krásném” druhém místě (předběhnul je už jenom špenát).
Není proto divu, že se právě jahodám rozhodla podívat na zoubek také spotřebitelská organizace dTest. Zejména po předchozích testech mražených a lyofilizovaných jahod, které odhalily problémy se zbytky pesticidů. Otázka zněla jednoduše: kolik pesticidů se v čerstvých jahodách na českém trhu skutečně ukrývá?
Výsledky testu: pesticidy v jahodách
Výsledky přinesly o něco klidnější obrázek, než u některých zpracovaných forem jahod. Laboratoř u čtrnácti testovaných vzorků nezjistila překročení zákonných limitů pro obsah pesticidů. Přesto rozdíly mezi jednotlivými vzorky existují – část jahod neobsahovala žádné zjistitelné zbytky pesticidů, u jiných laboratorní testy odhalily několik různých látek najednou.
- Nejvyšší počet různých látek laboratoř odhalila u jahod z Belgie od značky Driscolls, kde zaznamenala sedm pesticidů najednou. Nutno podotknout, že ani tak nešlo o překročení povoleného limitu. Mezi další vzorky, u nichž byly nalezeny zbytky pesticidů, patřily například jahody značek Bon Via, Albert Excellent či Farma Hrdla.
Výběr výrobků provedla redakce dTestu. Kompletní test všech výrobků a všechny testované parametry najdete zde.
Cena ani původ jahod nerozhoduje
Logicky by se nabízel předpoklad, že dražší jahody nebo jahody od menších lokálních pěstitelů budou na pesticidy „střídmější”. Výsledky dTestu však ukázaly, že odpověď tak jednoduchá není. Mezi vzorky bez zjistitelných zbytků pesticidů nalezneme jahody různého původu i různých cenových kategorií. Proto neplatí, že drahé a české rovná se „nejbezpečnější” a naopak.
Zároveň je třeba brát v potaz, že jahody jsou rychle se měnící zboží. Pod stejnou značkou se tak mohou v průběhu jedné jahodové sezony objevit plody od jiných pěstitelů nebo z jiné sklizně. Výsledek jednoho laboratorního rozboru proto neznamená, že všechny jahody dané značky budou vždy stejné.
Nebezpečný koktejlový efekt
Osobně jsem příjemně potěšena, že žádný z testovaných produktů na českém trhu nepřekročil zákonnou normu. Na druhou stranu to neznamená, že můžeme usnout na vavřínech. Často slýchám nebo čtu v komentářích na internetu, že „kdyby něco bylo špatné, přísná Evropská unie to zakáže…” přeneseně řečeno.
Že se jeden pesticid vejde do stanovené hranice – bravo! Ale existuje něco, čemu se říká „koktejlový efekt”. To znamená, když se v jednom plodu potká více různých látek najednou, které mohou být „zvlášť” v pořádku, ale dohromady mohou „páchat škody”. Dále si vezměte, kolik zbytkových pesticidů se může nacházet v dalších plodinách. Nejde jen o jednu jahodu – je třeba si uvědomit, že podobné látky přijímáme i z dalších potravin, které během dne sníme.
Pozornost vzbuzují také některé pesticidy označované jako hormonální disruptory. Ty mohou prokazatelně ovlivňovat přirozenou rovnováhu hormonů v těle – řeší se hlavně jejich dlouhodobý vliv při opakovaném příjmu malých dávek. Vědci zkoumají jejich možnou souvislost s problémy v oblasti reprodukce.
Důkladným omytím plodů se můžete zbavit části pesticidů a dalších nečistot na povrchu, ale nikdy se jich nezbavíte úplně. Proto pořád platí, že nejlepší prevencí je zajímat se o to, co jíme, mít pestrý jídelníček a být neustále ve střehu.
Zdroje: Apetitonline, Spotřebitelská organizace dTest, Enviromental Working Group, NIH
