Zamysleli jste se někdy nad tím, čím se bude lidstvo živit za půl století? Se stále rostoucí populací, zhoršujícím se stavem životního prostředí a klimatickými změnami nás čeká radikální proměna nejen v tom, jak se přepravujeme, čím topíme nebo co a jak vyrábíme, ale především v tom, co si dáváme na talíř.
Naše planeta se neustále mění a s ní i naše možnosti produkce potravin. Populace roste – do roku 2050 má na Zemi žít téměř 10 miliard lidí. Současné techniky zemědělství a chovu zvířat nebudou schopné tolik lidí uživit, aniž bychom zcela nevyčerpali přírodní zdroje. Potravinová bezpečnost a udržitelnost se proto stávají zcela klíčovými otázkami.
Zapomeňte na steak, budoucnost patří hmyzu a řasám
Svět potravin se bude muset těmto novým výzvám přizpůsobit. Vědci již dnes pracují na několika klíčových oblastech, které by do budoucna mohly zajistit jídlo pro všechny.
- Laboratorně pěstované maso: O umělém masu z laboratoře slýcháme stále častěji. Namísto porážky živých zvířat vzniká kultivací živočišných buněk. Ačkoliv první kousek takového masa stál stovky tisíc dolarů, jeho cena rychle klesá. Do budoucna by mohlo nahradit tradiční maso a snížit zátěž na životní prostředí.
- Hmyzí pochoutky: Již dnes se v některých částech světa hmyz považuje za vybranou lahůdku. Cvrčci a červi obsahují velké množství bílkovin, jejich chov je nenáročný a produkce potravin z nich vyrobených je ekologicky velmi šetrná.
- Jedlé řasy: Mořské řasy jako spirulina nebo chlorella jsou plné živin a mohou se do budoucna také stát součástí naší každodenní stravy. Navíc se snadno pěstují a jsou nenáročné jak na vodu, tak i na půdu.
Suroviny budoucnosti z minulosti
Jídlo budoucnosti ovšem nebude spoléhat jen na technologické inovace. Čím dál více se hovoří také o návratu k přírodě. Na scénu se tak vrací staré, téměř zapomenuté suroviny.
- Tygří ořechy: Rostlina zvaná šáchor jedlý vytváří pod zemí hlízy, které se dají konzumovat čerstvé, vařené i pražené. Obsahují mnoho minerálů a jsou vhodné i pro alergiky. Vyrábí se z nich mléko, které by v budoucnu mohlo nahradit tradiční kravské mléko.
- Fonio: Jedná se o africkou obilovinu, která je extrémně výživná a odolná vůči suchu. Jednou by mohla nahradit některé dnešní základní potraviny, jako je třeba pšenice či rýže.
- Enset neboli falešné banány: Banány jsou výživná plodina, které se dobře daří v teple. V klimatu se stále se zvyšující teplotou by právě ony mohly být klíčovou plodinou. Příkladem je enset, který se pěstuje v Etiopii. Jeho stonky a kořeny se používají k výrobě kaše a chleba.
Co je na menu budoucnosti?
V budoucnosti se naše talíře pravděpodobně stanou odrazem našich hodnot a odpovědnosti vůči planetě. Budeme jíst potraviny, které jsou nejen výživné, ale i eticky a ekologicky šetrné. Spolu s měnícím se světem kolem nás bude totiž nutné, aby se proměnily i naše stravovací návyky.
Zdroje: 21. století, BBC, Natural History Museum
