Náhlá nevolnost, křeče v břiše a nekonečné běhání na toaletu. Může se jednat o virózu, ale i o problém spojený s tím, co jsme snědli. Otrava jídlem u dítěte dokáže rodiče pořádně vystrašit. Ačkoliv jsou samotné příznaky velmi nepříjemné, největší hrozbou není průjem jako takový, ale rychlá ztráta tekutin. U kojenců a batolat může navíc dehydratace nastoupit překvapivě rychle, proto je základem domácí péče trpělivé podávání tekutin po malých dávkách a bedlivé sledování stavu dítěte.
Potíže se mohou přihlásit už pár hodin po jídle, ale v některých případech se objeví až za několik dní. Vše závisí na tom, co přesně nevolnost způsobilo.
Mezi typické projevy patří nevolnost doprovázená zvracením, vodnatý průjem (někdy i s příměsí krve), křeče v břiše, horečka, nadýmání nebo celková slabost a bolest hlavy.
U těch nejmenších dětí však příznaky nemusí být tak jednoznačné. Místo stížností na břicho může být dítě jen nezvykle plačtivé, spavé, nebo začne odmítat pití i kojení. Důležitým ukazatelem je také četnost močení – pokud je výrazně nižší, je to jasný signál, že tělo ztrácí příliš mnoho vody.
Za střevními potížemi se může schovávat celá řada původců
Bakterie jako salmonela či kampylobakter se do jídla dostávají nejčastěji kvůli špatně tepelně upravenému masu, vejcím nebo znečištěným rukám. Viry, typicky rotaviry a noroviry, se zase bleskově šíří v dětských kolektivech. V takovém případě jde spíše o infekční virózu než o klasickou otravu jídlem.
Specifickou hrozbu představují toxiny, které mohou v nevhodně skladovaných potravinách vznikat. Zvláštní pozornost vyžadují situace, kdy máte podezření na požití jedovaté houby, čisticího prostředku nebo léků. V takovém případě na nic nečekejte, nevyvolávejte zvracení a okamžitě volejte záchrannou službu nebo Toxikologické informační středisko.
Rozlišit příčinu v domácích podmínkách bývá oříšek, ale určité indicie existují.
- Pokud se potíže objeví náhle u více lidí, kteří jedli stejný pokrm, jde pravděpodobně o otravu jídlem.
- U střevní virózy bývá nástup pozvolnější a často jí předchází únava, nechutenství nebo kontakt s jiným nemocným člověkem.
- Pokud jsou potíže mírné, léčba bývá podobná bez ohledu na příčinu: klidový režim a postupné doplňování tekutin.
Pokud dítě zvrací, nezkoušejte do něj dostat velkou sklenici vody najednou – žaludek by ji pravděpodobně hned zase vyloučil. Počkejte pár minut po zvracení a pak začněte podávat tekutiny po čajových lžičkách každých pár minut. Ideální volbou je orální rehydratační roztok z lékárny, který doplní i potřebné minerální látky.
Jak postupovat po odeznění nevolnosti
Jakmile se žaludek uklidní, můžete začít nabízet lehká jídla, na která má dítě chuť – vhodná je rýže, banán, starší pečivo nebo brambory. Vyhněte se ale slazeným limonádám a džusům, které mohou průjem ještě zhoršit.
Bez porady s pediatrem nedávejte dětem léky proti průjmu určené pro dospělé. Tyto přípravky mohou někdy proces uzdravování zpomalit tím, že v těle „uzamknou“ škodlivé bakterie. Antibiotika se u běžných otrav obvykle nepoužívají, o jejich nasazení musí ostatně vždy rozhodnout lékař. Na horečku můžete použít běžné dětské sirupy či čípky, ale pokud je dítě dehydratované, je lepší i tento krok konzultovat s odborníkem.
Kojené děti od prsu neodstavujte, naopak nabízejte kojení častěji.
Kdy raději vyhledat odbornou pomoc
U malých dětí, chronicky nemocných nebo kojenců je vždy lepší poradit se s lékařem dříve než později.
Odbornou pomoc vyhledejte okamžitě, pokud dítě opakovaně zvrací a neudrží žádné tekutiny, má krev ve stolici, trpí silnými bolestmi břicha nebo je velmi apatické.
Varovným signálem je také vysoká horečka nebo trvající průjem, který se nelepší ani po několika dnech. Pokud dítě kolabuje, má potíže s dýcháním nebo křeče, volejte ihned linku 155.
Pravidelně kontrolujte, zda má dítě vlhká ústa, zda mu při pláči tečou slzy a jakou barvu má jeho moč. Tmavá moč a suché rty značí mírnou dehydrataci. Pokud jsou však oči vpadlé, končetiny studené a dítě je extrémně spavé, na nic nečekejte. V těchto případech může být nutné doplnit tekutiny v nemocnici pomocí infuze.
Jak zabránit otravě jídlem
Většině otrav jídlem se dá zabránit správnou hygienou v kuchyni. Základem je důkladné mytí rukou, a to i u dětí, před každým jídlem. Syrové maso a vejce zpracovávejte na jiném prkénku než zeleninu a dbejte na to, aby byly potraviny vždy dobře tepelně upravené. V létě nepodceňujte chladicí tašky při převozu svačin a vyhýbejte se rizikovým potravinám, jako jsou majonézové saláty nebo neprověřené cukrářské výrobky. A dětem do jednoho roku by se také neměl podávat med kvůli riziku botulismu.
Zdroje: Apetitonline, Mayo Clinic, Centers for Disease Control and Prevention, NHS, Toxikologické informační středisko
