Špenát má pošramocenou pověst, která se s ním táhne už od školních jídelen, jenže stačí malá změna přístupu a na talíři se objeví úplně jiný příběh. Křehké listy dovedou být jemné, voňavé a překvapivě plné chuti, pokud jim dáte správnou péči ve správný moment. V tom je celé kouzlo: pár minut navíc nebo špatné zacházení a výsledek ztratí barvu i šmrnc. Jak z téhle zelené klasiky dostat to nejlepší, aby chutnala tak, jak si zaslouží?
Špenát patří mezi suroviny, které v nás často vyvolávají nostalgické vzpomínky na dětství. Když je správně připravený, je krémový a voní po česneku. A pokud se doplní vejcem, chutná naprosto skvěle. Stačí ale pár drobných přešlapů a místo pochoutky skončí na talíři nahořklá šedivá hmota bez chuti. Nejčastějšími viníky bývají zbytečně dlouhé vaření, nevhodné skladování nebo zanedbané dochucení. Pojďme se podívat, jak špenát připravit tak, abyste si na něm opravdu pochutnali.
Proč špenát někdy hořkne?
Hořkost u špenátu není pravidlem, ale spíše výsledkem špatného načasování. Pokud pěstujete špenát na zahradě a necháte ho takzvaně vyběhnout do květu, listy ztratí svou křehkost, ztuhnou a získají nepříjemnou pachuť. Takové listy už raději využijte do kompostu. Podobný problém se může objevit i u starších, přerostlých listů z obchodu. Nejlepší cestou k úspěchu je proto vybírat mladý, křehký špenát a zpracovat ho co nejdříve po nákupu nebo sklizni. Pokud ho nestihnete využít hned, raději ho zamrazte.
Proč špenát během vaření ztrácí barvu?
Špenát je velmi citlivý na délku tepelné úpravy. Jakmile ho na sporáku trápíte příliš dlouho nebo ho opakovaně ohříváte, jeho zářivě zelená barva se změní v neatraktivní šeď. Může za to reakce přirozených kyselin, které se v listech nacházejí. Chcete-li zachovat svěžest, ideálním postupem je krátké blanšírování. Listy stačí spařit horkou vodou, ihned zchladit a teprve poté je krátce podusit na cibulce. U mraženého špenátu platí podobné pravidlo – nechte ho jen krátce povolit a duste ho pouze nezbytně nutnou dobu.
Kdy je špenát jedovatý?
Možná jste slyšeli, že špenát může být v určitých případech problematický. Obsahuje totiž oxaláty, což jsou látky, které mohou u citlivých osob ztěžovat vstřebávání vápníku nebo dráždit ledviny. Riziko se zvyšuje hlavně při konzumaci extrémního množství syrového špenátu každý den. Opatrnost je namístě především u malých dětí a lidí s ledvinovými potížemi. Dobrou zprávou je, že tepelná úprava a blanšírování pomáhají část těchto látek odstranit. Pokud špenát důkladně operete a jíte ho s mírou, zůstává zdravou součástí jídelníčku.
Jak zjemnit špenát?
Někdy může mít špenát poněkud „travnatý“ nádech, což ale snadno vyřešíte pomocí osvědčených triků. Pro zjemnění chuti se nejlépe hodí smetana, ale také mléko nebo rozšlehané vejce. Tyto ingredience okamžitě potlačí případnou mdlost a dodají jídlu krémovou konzistenci. Základem úspěchu je vždy osmažená cibulka, kvalitní česnek, sůl a pepř. U mladého špenátu se nemusíte bát použít i stonky, u toho staršího raději sáhněte jen po listech. Pro děti je ideální hotový špenát nakonec rozmixovat, čímž dosáhnete té nejhladší struktury.
Jak dlouho dusit špenát?
U špenátu v kuchyni rozhodně neplatí, že čím déle se vaří, tím je lepší. Čerstvé listy po spaření potřebují na pánvi jen dvě až pět minut, dokud nezměknou. Mražený protlak stačí dusit zhruba pět až sedm minut, aby se úplně rozpadl a prohřál. Příliš dlouhý pobyt na ohni by špenát připravil o barvu i charakteristickou chuť. Pokud chcete výsledek dotáhnout k dokonalosti, přidejte smetanu až v úplném závěru.
S těmito jednoduchými tipy bude váš špenát vždy voňavý, plný vitaminů a stane se oblíbenou přílohou k těstovinám nebo knedlíkům.
Zdroje: Apetit, kucharkaprodceru.cz
