Jestli se z podzimní sklizně stane radost i za pár měsíců, nebo zklamání plné klíčků a skvrn, záleží na detailech, které se často podceňují. Brambory totiž reagují citlivě na světlo, teplotu i vzduch kolem sebe a každá chyba se projeví. Stačí ale pochopit jejich potřeby a vytvořit jim správné podmínky – odvděčí se chutí, která vydrží i v podmínkách malého bytu.
Správné skladování brambor je v podstatě umění, které rozhoduje o tom, zda si na své úrodě pochutnáte i na jaře, nebo ji budete muset předčasně vyhodit. Nejde jen o to, aby hlízy zůstaly pevné a chutné, ale především o bezpečnost. Při špatném zacházení se v nich totiž může začít tvořit solanin, což je látka, která lidskému tělu rozhodně neprospívá. Pokud tedy máte plný sklep nebo jste si právě přivezli zásoby z farmářského trhu, vyplatí se dodržet několik osvědčených pravidel.
Než brambory putují do sklepa
Všechno začíná už samotným výběrem a přípravou. Pokud si plánujete brambory skladovat dlouhé měsíce, zapomeňte na rané odrůdy. Ty mají tenkou slupku, rychle ztrácejí vodu a jsou určené k okamžité spotřebě. Pro zimní zásoby hledejte vždy pozdní odrůdy s pevnou slupkou. Než je uložíte, každou hlízu si prohlédněte. Do skladu patří jen ty, které jsou suché, nepoškozené a bez náznaku plísně.
Důležitý je také proces, kterému se někdy říká „vydýchání“. Brambory byste neměli hned po vytažení ze země nebo nákupu uzavřít do temna. Ideální je nechat je po sklizni zhruba dva až tři týdny odpočívat v tenké vrstvě na suchém a větraném místě, kde se teplota pohybuje kolem 15 stupňů. Během této doby se zahojí drobná poškození a slupka dostatečně vytvrdne. Pamatujte také na to, že brambory před uskladněním zásadně nemyjeme, protože vlhkost je nejlepším kamarádem hniloby.
Tma a chlad jako základ úspěchu
Ideální teplota pro dlouhodobé uchování se pohybuje mezi 4 a 7 °C. Pokud by v místnosti mrzlo, brambory nepříjemně zesládnou, protože se v nich škrob začne měnit na cukr. Naopak přílišné teplo je vybudí ke klíčení a scvrkávání.
Kromě teploty hraje roli i vlhkost. Ta by měla být poměrně vysoká, tedy 80–90 %, aby hlízy nevysychaly, ale vzduch v místnosti musí stále proudit. Pokud není místnost větraná, hromadí se vlhkost a brambory plesniví. Nedostatek vlhkosti vede k měknutí brambor a k jejich scvrkávání.
Naprostou nezbytností je pak tma. Stačí trocha světla a brambory začnou zelenat, což je jasným signálem, že se v nich zvyšuje hladina již zmíněného toxického solaninu. Na světle brambory také začínají klíčit.
Do čeho brambory nejlépe uložit
Zapomeňte na igelitové tašky nebo uzavřené plastové krabičky. V nich se brambory během pár dní zapaří a začnou plesnivět. Nejlepší službu vám udělají klasické dřevěné nebo plastové přepravky s otvory, které umožňují volný pohyb vzduchu. Vrstva brambor v bedně by neměla být vyšší než 80 centimetrů, aby ty spodní pod velkým tlakem netrpěly.
Skvělou volbou jsou i jutové nebo rašlové pytle, které jsou prodyšné a přirozené. Pokud bydlíte v bytě a nemáte k dispozici ideální podmínky, existují dnes i moderní třívrstvé pytle s kmínovou silicí. Ty dokážou přirozenou cestou zpomalit klíčení a udržet brambory v dobrém stavu i při pokojové teplotě.
Život v bytě skladování brambor trochu komplikuje, ale není to nemožné. Krátkodobě je můžete nechat na balkoně, pokud je ochráníte před mrazem a světlem, nebo v nejchladnějším koutě bytu, například v komoře.
V každém případě se vyhněte lednici. I když se zdá jako ideální chladné místo, je tam pro brambory až příliš zima a příliš vlhko, což mění jejich chuť a strukturu.
Čemu se při skladování raději vyhnout
Existuje několik častých chyb, které životnost brambor zbytečně zkracují. Jednou z nich je sousedství s ovocem, zejména s jablky. Jablka totiž uvolňují etylen, což je plyn, který u brambor výrazně urychluje klíčení. Stejně tak se nevyplácí brambory zamrazovat v syrovém stavu. Po rozmrazení se z nich stane vodnatá hmota s podivnou chutí, která se k vaření už nehodí.
Zdroj: Apetit, bezpecnostpotravin.cz, nkz.cz
