Už staří mistři umění malířského dokázali velmi sugestivně ztvárnit různé suroviny i pokrmy. Na obrazech zachycovali všemožné chody, zeleninu i ovoce, které svým realistickým pojetím doslova nutí k ochutnání. V průběhu let najdeme také zátiší s jídlem, ale i portréty slavných osobností poskládané z kousků zeleniny či ovoce.
V současnosti je trendem fotit si jídlo, které jsme ochutnali či uvařili. Nejedná se ale o nic novodobého a neobvyklého. Již stará plátna slavných mistrů malířů zachycují pokrmy té doby.
Jídlo se ale malovalo už od samého počátku, kdy měl člověk potřebu se vyjádřit. Na pravěkých malbách tak najdeme zvířata, která člověku sloužila jako potrava.
-
Jídlo hrálo významnou roli v každém uměleckém stylu, lišila se však jeho funkce.
-
Často pokrmy i suroviny fungovaly jako alegorické vyjádření lidských vlastností či symbolika rozdílů mezi společenskými vrstvami.
Jídlo v průběhu času
Počátky znázorňování hotových pokrmů najdeme ve starověku. Za kolébku malování jídla považujeme Egypt. Jídlo se vyobrazovalo v pyramidách i na sarkofázích.
-
Egyptské pojetí jídla mělo symbolizovat to dobré v životě člověka a to, co by chtěl i po smrti.
V antickém Řecku a Římě představovalo jídlo vášeň. Spolu s jídlem bylo spojováno i víno, které vášeň podporovalo.
Hlavní boom zachycování jídla na plátnech nastal ale až ve středověku. V 15. století s probíhající renesancí vznikla první zátiší s jídlem, zejména s ovocem. Jídlo tvořilo v pojetí celého zátiší dominantu.
-
Nejznámější obrazy se zátiším s jídlem najdeme zejména v holandské a vlámské malířské tradici.
-
Holanďané si pro své malby oblíbili citrony, Italové preferovali pomeranče či hrušky. Dánové jakékoli exotické ovoce.
-
Hojně se malovaly také mořské plody, zejména ústřice a krevety. Zato kuřata najdete velmi sporadicky. Z masa převažuje především pořádný kus šunky.
-
V pozadí zájmu stála vejce, protože měla příliš jednoduchý a tvar a nudnou barvu.
-
Příliš se nezachycovala ani běžná zelenina. Na obrazech prakticky nenajdeme dýni.
-
Sýry se nacházejí na obrazech italských malířů.
V průběhu klasicismu a osvícenství, tedy v 17. a 18. století, se na plátnech objevuje vliv plaveb do Orientu. Začala se malovat exotická jídla i nápoje. Za významné považujeme znázorňování kávy a čaje – právě v tomto období si oba nápoje zajistily v Evropě velkou oblibu.
Další zlom v tradici zachycování jídla nastal ve 20. století, kdy se objevila masová produkce a s ní spojený konzum. Postupem času začali lidé proti povrchnosti protestovat, a tak se jídlo samo o sobě stalo nástrojem umění. Vzniká například food art. Umělci začali pracovat s jídlem především po technické stránce.
-
V průběhu staletí bylo malování jídla oblíbené až do té míry, že malíři pracující s tímto tématem měli řadu významných mecenášů.
Preference versus realita
Většina obrazů nezachycovala skutečné složení tehdejšího jídelníčku, mnohdy šlo o touhy malíře. Navíc se v minulosti velmi lišila strava bohatých a chudiny. Mimo zájem většiny malířů stála kuchyně spodiny, protože byla jednotvárná a prostá, tedy nudná.
-
Malíři s oblibou zachycovali lidi během jídla. Nejoblíbenějších byly hostiny, protože poskytovaly prostor pro barevnost, tvary i symboliku. Hostiny také představovaly bujaré a bezstarostné veselí, blahobyt a pohodu.
-
Obecně se nemalovaly pokrmy, které působily nudně a nelahodily oku svou barevností či tvarem.
Významní malíři: Jídlo jako ústřední téma jejich děl
Za jedny z prvních doložených významných malířů, kteří zachycovali pokrmy, považujeme vlámského malíře Jana van Eycka a Nizozemce Rogiera van der Weydena. Podívejme se ale na několik zajímavých obrazů, které zachycují netypické pokrmy či suroviny.
-
Za výjimečný je považován obraz „Vertumnus“, na němž italský manýristický malíř Giuseppe Arcimboldo pomocí ovoce a zeleniny vyobrazil portrét císaře Rudolfa II.
-
„Mound of Butter“ (česky hromádka či hrudka másla), jehož autorem je Francouz Antoine Vollon, je obrovská hrouda másla. Svou oblibu si obraz získal zejména díky propracovaným detailům.
-
„The Potato Eaters“ (česky Jedlíci brambor) pochází od Vincenta van Gogha. Sám autor jej nazval „nejlepší věc, kterou jsem udělal“. Dílo je netypické tím, že zachycuje spodní vrstvu společnosti s naprosto obyčejnou surovinou.
-
Floris Claesz. van Dijck je mimo jiných autorem obrazu s názvem „Zátiší se sýrem“. Jen málokteré dílo zachycující jídlo je realisticky tak dokonalé jako toto.
-
Mezi známá zátiší s jídlem patří například obrazy „Zátiší s jablky“ od Vincenta van Gogha, „Zátiší s třešněmi, jahodami a angreštem“ od francouzské malířky Louise Moillon, „Zátiší se šunkou, humrem a ovocem“ od Jana Davidsze. de Heem či „Jablka a pomeranče“ od Paula Cézanna.
-
Mezník v zachycování jídla lze vidět v tvorbě Andyho Warhola. Známé je jeho dílo „Campbellovy plechovky“ (někdy též „Campbellovy plechovky na polévku“). Jedná se o obraz, na němž jsou vyobrazeny čtyři řady po osmi plechovkách. Na plechovkách se objevují různé názvy polévek, například kuřecí nudlová či cibulová polévka.