Kuchyňské prkénko se možná jeví jako naprostá banalita. Ale ve chvíli, kdy krájíte šťavnatý steak nebo sekáte jemné bylinky, rychle poznáte rozdíl mezi kvalitní deskou a kusem materiálu, který je po pár měsících na odpis. Správná volba materiálu totiž ovlivňuje nejen to, jak dobře se vám pracuje, ale i to, jak dlouho zůstanou vaše nože ostré a jídlo hygienicky nezávadné.
Dřevo je pro většinu kuchařů jasnou volbou číslo jedna. Je dostatečně měkké, aby neničilo ostří nožů, ale zároveň dost pevné na to, aby se na něm dobře krájelo i sekalo. Za úplnou špičku se považují tvrdší dřeviny jako dub, buk, akát nebo teak, které skvěle odolávají vlhkosti a nedeformují se. Překvapivým bonusem dřeva, zejména toho dubového, je jeho přirozená schopnost bojovat s bakteriemi. V pórech dřeva totiž mikrobi nepřežijí tak dlouho jako na hladkém, poškrábaném plastu.
Na co použít který druh prkénka
- Dřevěná prkénka jsou ideální na každodenní krájení zeleniny, pečiva i na servírování sýrů a uzenin přímo na stůl. Naopak jim nesvědčí myčka nebo dlouhé máčení ve dřezu, což způsobuje kroucení a praskání. Stačí je umýt ručně teplou vodou, hned osušit a nechat doschnout ve svislé poloze. Aby vám dřevo vydrželo roky, je dobré ho občas napustit speciálním olejem na kuchyňské náčiní.
- Bambusová prkénka jsou moderní, lehká a méně nasákavá než klasické dřevo, takže tolik nepohlcují pachy. Často se o nich mluví jako o ekologické variantě, která v kuchyni vypadá velmi stylově. Je však třeba počítat s tím, že bambus je o něco tvrdší než dub či buk, což znamená, že k ostří nožů bývá trochu méně šetrný. Údržba je prakticky stejná jako u dřeva – myčka je zakázané území a občasná olejová lázeň prkénku jen prospěje.
- Plastová prkénka mají v kuchyni své nezastupitelné místo. Jejich největší výhodou je, že se dají snadno dezinfikovat a bez obav je můžete svěřit myčce na nádobí. Proto se nejčastěji používají na zpracování syrového masa, drůbeže a ryb. Je praktické mít doma alespoň jedno plastové prkénko vyhrazené právě pro tyto účely, ideálně v odlišné barvě, aby nedošlo k záměně se zeleninou.
Plast je lehký a cenově dostupný, ale má i své slabiny. Časem se v něm tvoří hluboké zářezy, ve kterých se mohou držet nečistoty a mastnota. Jakmile je povrch příliš rozřezaný, je lepší prkénko bez milosti vyměnit za nové. Navíc je plast pro nože o něco tvrdší než dřevo, takže ostří budete muset brousit o něco častěji.
Nepodceňujte hygienu prkének a šetřete ostří svých nožů
Skleněné nebo kamenné desky vypadají na kuchyňské lince skvěle. Jsou dokonale neporézní, nevsakují žádné tekutiny a velmi snadno se udržují v čistotě. Mají však jednu zásadní chybu – jsou pro krájení běžnými noži příliš tvrdé. Pokud na nich budete pravidelně pracovat, ostří svých nožů otupíte nebo poškodíte během rekordně krátké doby. Tato prkénka jsou proto úžasná jako servírovací podnosy pro sýry a dezerty nebo jako stylové podložky pod horké hrnce, ale pro samotné krájení se jim raději vyhněte.
Místo jednoho univerzálního kusu se vyplatí mít v kuchyni malou sadu pro různé příležitosti. Ideální kombinací je jedno velké dřevěné prkénko na zeleninu a pečivo, jedno plastové vyhrazené čistě na syrové maso a jedno menší na drobnosti, jako je česnek, chilli nebo bylinky. Tímto rozdělením výrazně snížíte riziko přenosu bakterií mezi potravinami a zároveň zajistíte, že vám každé z prkének bude sloužit mnohem déle.
Bez ohledu na materiál se o své pomocníky starejte podobně jako o nože. Používejte obě strany prkének, aby se opotřebení rozložilo, skladujte je svisle, aby kolem nich mohl proudit vzduch, a pravidelně kontrolujte jejich stav. Kvalitní dřevěné prkénko vám při správné péči může v kuchyni dělat radost klidně i desítky let.
Zdroje: idnes.cz, grilovani.cz, cistedrevo.cz
