Najít v regálech obchodů skutečně kvalitní olivový olej může vypadat jako detektivní úkol. Přitom jenom stačí sledovat čerstvost a původ a mít schopnost správně číst mezi řádky na etiketě. Mnoho lidí se nechá zlákat hezkou lahví nebo známou značkou, ale to nejdůležitější se často skrývá v nenápadných detailech. Zapomeňte na obecné marketingové fráze a raději na lahvi hledejte konkrétní datum sklizně.
Při výběru se nenechte zmást velkým nápisem na přední straně. Označení „extra panenský“ by mělo být naprostým základem, protože zaručuje, že olej byl vylisován čistě mechanicky bez použití chemie a zbytečného zahřívání. Skutečný příběh o kvalitě ale vypráví až zadní etiketa.
Rozhodujícím údajem je datum sklizně, ne jenom datum minimální trvanlivosti. Čím čerstvější olej je, tím více zdraví prospěšných látek a chuti si uchovává. Původ by měl být co nejkonkrétnější – ideální je, pokud znáte nejen zemi, ale i konkrétní region nebo přímo statek. Vyhněte se vágním formulacím o směsích olejů z různých zemí, které o skutečném původu neříkají prakticky nic. Důvěryhodnost zvyšuje i to, když na lahvi najdete přímý kontakt na výrobce nebo plnírnu.
Vzhled lahve olivového oleje není jen otázkou designu
Má zásadní vliv na to, v jaké kondici se k vám olej dostane. Olivový olej je citlivý na světlo, které urychluje jeho stárnutí a znehodnocení. Kvalitní výrobce to ví, a proto svůj produkt plní do tmavého skla nebo do plechovek. Pokud v obchodě uvidíte olej v čirém skle nebo průhledném plastu, mějte se na pozoru. Samotná barva oleje uvnitř sice může být lákavá, ale o kvalitě toho moc neprozradí – záleží totiž na odrůdě oliv i době jejich sběru.
Dobrým vodítkem může být údaj o kyselosti. U špičkových olejů bývá velmi nízká, a i když toto číslo samo o sobě není jediným měřítkem dokonalosti, v kombinaci s ostatními údaji vám pomůže složit si celkový obraz.
U prémiových kousků se navíc můžete setkat i s certifikacemi původu nebo laboratorními rozbory, což jsou bonusové body, které oceníte zejména u olejů určených pro přímou konzumaci.
Nejdražší (ne)musí být nutně nejlepší
U olivového oleje srovnání cena versus kvalita platí jen částečně. Cena sice může napovědět, že se na výrobě nešetřilo, ale mnohem lepším ukazatelem je transparentnost. Raději sáhněte po středně drahém oleji s jasným původem a čerstvým datem sklizně než po předražené lahvi s nablýskaným obalem, která o svém obsahu mlčí.
Olivový olej v pokrmech
Kvalitní olej si zaslouží místo tam, kde může skutečně zazářit. Jeho chuť nejlépe vynikne za studena – zkuste ho zakápnout na čerstvý salát, pečivo, mozzarellu nebo hotové těstoviny a polévky těsně před podáváním. Panuje sice mýtus, že extra panenský olej do teplé kuchyně nepatří, ale ve skutečnosti zvládne i běžné vaření nebo krátké zahřátí. Jen by byla škoda ho používat na agresivní smažení, kde se jeho jemné chuťové nuance ztratí. Ideální strategií je mít v kuchyni dva typy: jeden jemnější na každodenní vaření a druhý výrazný, aromatický, kterým jako pomyslnou třešničkou na dortu doladíte hotové jídlo přímo na talíři.
Zdroje: Apetitonline, National Geographic, National Library of Medicine
