Velikonoce dnes slavíme jako nejvýznamnější křesťanské svátky, ale jejich původ sahá hluboko do pohanské minulosti. Tehdy se v našich zemích vítalo jaro rituály plnými symboliky a magie. V dnešních zvycích se tak prolíná křesťanská tradice s pohanským dědictvím – od pašijového týdne přes pletení pomlázky až po pečení mazanců.
Velikonoce jsou jedním z nejstarších svátků lidstva – oslavou jara, znovuzrození a vítězství života nad smrtí. V evropské kulturní tradici se v nich odráží jak pohanské oslavy jarní rovnodennosti, tak křesťanská zvěst o Kristově zmrtvýchvstání. A právě toto spojení dalo vzniknout bohatému souboru rituálů, zvyků i chutí.
Co jste možná (ne)věděli…
- První zmínky o křesťanských Velikonocích pocházejí už ze 2. století, ale první ustálení data a liturgie nastalo až na koncilu v Nicei roku 325.
- Velikonoční mazanec se pekl už v 15. století a patří mezi nejstarší druhy velikonočního pečiva. Kříž na povrchu, který se do něj řeže, odkazuje na ukřižování Krista.
- První zmínky o velikonočních kraslicích v českých zemích pocházejí už z raného středověku.
Velikonoční jídla: Od půstu ke slavnostní tabuli
Předvelikonoční období je spojeno s půstem. Ten vyvrcholí právě ve Svatém týdnu a končí Božím hodem velikonočním. Po dnech střídmosti přichází chvíle hojnosti.
- Mazanec – sladké pečivo z kynutého těsta se někdy doplňuje mandlemi. Původně byl symbolem slunce a bohatství.
- Jidáše – pečivo ve tvaru smyčky má připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš. Jedí se nejčastěji na Zelený čtvrtek s medem – ten měl podle lidové tradice ochránit před hady a nemocemi.
- Nádivka (hlavička) – je připravovaná z mladých bylinek (např. kopřiv), vaječné směsi a pečiva. Věří se, že přináší zdraví a očistu těla.
- Vajíčka – patří ke každé velikonoční hostině. Připravují se nejen vařená, ale i plněná, zapékaná nebo podávaná v salátech.
- Kuřecí, jehněčí a kůzlečí maso – často se peče, někdy plní nádivkou.
Pohanský základ i křesťanské poselství
Zatímco křesťanský význam Velikonoc spočívá ve vzpomínce na ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, původní slavení jara bylo spojeno s přírodními cykly. Již Slované vítali příchod jara očistnými rituály, symboly plodnosti a ohně, které měly zajistit úrodu a zdraví.
S příchodem křesťanství se tyto zvyky přetvořily. Křesťané přenesli Velikonoce do období po jarní rovnodennosti a stanovili je jako svátky pohyblivé: slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku.
Pašijový týden: Od smutku k radosti
- Květná neděle připomíná slavnostní příchod Ježíše do Jeruzaléma. V českých domácnostech se světí kočičky, které se následně uchovávají jako ochrana před bouřkami či nemocemi.
- Zelený čtvrtek tradičně vybízí k jídlu zelených surovin a pokrmů – špenát, kopřivy nebo bylinkové nádivky mají zajistit zdraví po celý rok.
- Velký pátek je dnem smutku a ticha – podle tradice se v tento den objevují skryté poklady. Zároveň by se neměly půjčovat věci, hýbat se zemí (např. kopat, rýt) či prát prádlo.
- Bílá sobota symbolizuje klid. Dříve se v tento den světil oheň a voda, hospodyňky pekly mazance a připravovaly velikonoční jidáše.
- Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) je oslavou života, radosti i společného jídla.
- Velikonoční pondělí dnes vnímáme hlavně jako den pomlázky a koledování.
Velikonoční zvyky, které přetrvaly po staletí
K Velikonocům neodmyslitelně patří zvyky, které měly zajistit plodnost, zdraví a ochranu.
- Pletení pomlázky z vrbových proutků je rituálem s pohanskými kořeny – šlehání mělo omlazovat, proutky symbolizují vitalitu a sílu.
- V malování kraslic se snoubí krása, dovednost i duchovní symbolika. Červená barva kraslice značí lásku a život, zelená přírodu, modrá nebe a duchovno.
- Dívky si dávaly pod polštář pomlázku, aby se jim zdál sen o budoucím ženichovi.
- O Velkém pátku lidé vstávali se sluncem a omývali se v potocích – voda měla očistnou a léčivou sílu.
- Hospodyně se snažily, aby o Bílé sobotě bylo uklizeno, vypráno a upečeno – domov měl být připraven na nový začátek.
Ať už prožíváte Velikonoce jako čas rozjímání, kulinární inspirace, případně ctění tradic, vychutnejte si je naplno s rodinou i dobrým jídlem.
Zdroje informací: irozhlas, avcr, ceskatelevize, rozhlas, dvojka, zpravy
