Dýně k podzimu patří stejně neodmyslitelně jako vůně skořice nebo jablečného koláče. Přesto se v posledních letech vedle romantických představ o barevné zahradě objevuje téma, které může náladu trochu pokazit. Dýně a další tykvovité plody totiž mohou být za určitých okolností jedovaté. Nejde o žádnou chemii z průmyslové výroby, ale o látky, které si rostlina vytváří sama pro svou ochranu. Dobrou zprávou však je, že nebezpečné plody poznáte velmi snadno díky jednomu jasnému signálu. Jak je tedy poznat?
Dýně, cukety, okurky nebo melouny patří do společné rodiny tykvovitých rostlin. Tyto plodiny disponují vlastním obranným systémem v podobě kukurbitacinů. Jde o extrémně hořké látky, které mají v přírodě odradit hmyz i hladové býložravce od konzumace. U běžně pěstovaných odrůd, které kupujeme v obchodech, je tvorba těchto látek prakticky potlačena, takže je třeba v dýni vůbec neucítíte.
Problém nastává v momentě, kdy se obsah těchto toxinů zvýší. To se stává nejčastěji při nekontrolovaném křížení pěstovaných odrůd s okrasnými tykvemi nebo při používání semínek z vlastní úrody, jejichž původ není jasný. Spouštěčem může být i velký stres rostliny, jako je extrémní sucho, horko nebo napadení škůdci. V takovém případě si rostlina znovu „zapne“ svůj přirozený obranný mechanismus a vytvoří plod, který sice vypadá normálně, ale uvnitř skrývá toxické množství hořkých látek.
Zapomeňte na laboratorní testy, dejte na svůj jazyk
Pokud je dýně jedovatá, dá vám to vědět výrazně hořkou, trpkou až odpornou chutí. Nejde o jemný nahořklý dozvuk, ale o agresivní hořkost, která vás na první dobrou doslova ťukne do jazyka. Tato hořkost se obvykle nachází v celé dužině a nezmizí ani při vaření, pečení nebo zavařování. Kukurbitaciny jsou totiž tepelně velmi odolné. Takže jakmile dýně chutná hořce, okamžitě ji přestaňte jíst a zbytek vyhoďte. Žádné množství koření, cukru ani smetany toxiny nezneutralizuje a jídlo bezpečnějším neudělá. Ideální je proto ochutnat malý syrový kousek dužiny ještě předtím, než se pustíte do vaření.
Pokud byste hořký pokrm přesto zkonzumovali, riskujete stav, který se označuje jako „toxic squash syndrome“. Příznaky se obvykle dostaví během několika hodin a projevují se jako prudká nevolnost, zvracení, křeče v břiše a silný, často vodnatý průjem. K tomu se může přidat celková slabost nebo bolest hlavy. Závažnost otravy závisí na tom, kolik jedu se do těla dostalo, ale i na celkové kondici člověka. Zatímco u někoho může jít o nepříjemné zažívací potíže řešitelné infuzemi, pro starší lidi nebo osoby s oslabeným zdravím může být konzumace takového plodu velmi nebezpečná, v ojedinělých případech dokonce fatální a nezvratná.
Pokud proto při jídle ucítíte neobvyklou hořkost, přestaňte daný pokrm konzumovat. I když je vám líto vyhodit celou porci, zdraví je přednější. Zbytek jídla rozhodně neschovávejte na později ani se ho (marně) nepokoušejte „zachránit“ dalším vařením či dochucováním. V případě, že se objeví silné křeče, zvracení nebo neutišitelný průjem, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Pokud jste jídlo sdíleli s rodinou či přáteli, nezapomeňte je ihned varovat, aby i oni sledovali svůj zdravotní stav.
Které dýně bývají jedovaté a jak tomu předejít
Abyste riziko minimalizovali, dodržujte několik zásad. Především hlídejte semínka z plodů, které jste sami vypěstovali v předchozím roce. Nikdy totiž nevíte, zda se dýně nezkřížila s okrasnou tykví od sousedů. Vždy kupujte certifikované osivo od prověřených výrobců. A okrasné dýně, které používáte jako dekoraci, vnímejte skutečně jen jako ozdobu. Tyto odrůdy jsou přirozeně plné kukurbitacinů a do kuchyně vůbec nepatří, i když vypadají lákavě.
Jak dýni správně skladovat a jak ji využít
Když už máte doma bezpečnou a chutnou dýni, byla by škoda ji znehodnotit špatným skladováním. Ideální je sklízet plody plně vyzrálé, což poznáte podle tvrdé slupky a suché, dřevnaté stopky.
- Dýně milují chladnější a suché prostředí s teplotou kolem 10 až 15 °C. Skvěle jim bude v suché spíži nebo na nevytápěné chodbě.
- Rozhodně je nenechávejte v lednici v celku, kde je pro ně příliš vlhko a začaly by rychle plesnivět.
- Také se doporučuje neskladovat je přímo na betonu, ale raději na podložce z kartonu nebo dřeva.
- V neposlední řadě dbejte i na to, aby se jednotlivé plody nedotýkaly.
Takto vám vydrží klidně až do jara. Pokud už dýni rozkrojíte, zabalte ji do fólie a spotřebujte během několika dní, nebo ji nakrájejte na kostky a zamrazte pro další použití.
Jakmile si prověříte, že je vaše dýně v pořádku, můžete se pustit do kulinářských počinů. Dýně je neuvěřitelně vděčná surovina. Ve slané kuchyni kraluje v podobě krémových polévek se zázvorem a kokosovým mlékem, také v podobě pečených měsíčků s bylinkami nebo jako jemné rizoto s parmazánem. Milovníci sladkého zase ocení dýňové pyré v těstě na muffiny nebo bábovku, kterému dodá nevídanou vláčnost. Tradiční dýňový koláč se skořicí a hřebíčkem je pak doslova symbolem podzimního stolování.
Vždy však mějte na paměti jedno zlaté pravidlo. Nejprve ochutnat, pak teprve vařit!
Zdroje: Apetitonline, Státní zdravotní ústav, Novinky.cz, Poison Control, Youtube
