Ranní káva, vyčistit zuby, vhodně se obléknout a něco malého do ruky cestou z domu. U mnoha lidí vypadá ráno přesně takhle. A snídaně se zkrátka neřeší. Nová rozsáhlá analýza ale naznačuje, že hodina, během níž snídáme, může velmi výrazně ovlivnit naše zdraví. Lidé, kteří své první jídlo dne jedli v určitém časovém rozmezí, měli během sledování nižší riziko úmrtí než ti, kteří jedli výrazně později.
Časné ranní vstávání má jednu možnou výhodu, o které se tolik nemluví. Organismus se po probuzení postupně přepíná z nočního režimu do denního a s tím se mění také fungování metabolismu. Právě proto se v posledních letech stále více zkoumá takzvaná chrononutrice – tedy vztah mezi tím, kdy jíme, a tím, jak naše tělo potravu zpracovává.
Kdy ráno snídat?
Nová studie publikovaná v časopise European Journal of Clinical Nutrition se podívala na data 31 044 dospělých Američanů, jejichž věk byl minimálně 40 let. Výzkumníci využili údaje z amerického průzkumu NHANES z let 1999 až 2018 a sledovali také úmrtnost účastníků. Během mediánu 8,6 roku zemřelo 7 129 lidí. Roli hrálo samozřejmě mnoho faktorů, například kouření a příjem alkoholu, věk či tělesná hmotnost. Ale právě načasování prvního jídla přineslo pozoruhodný výsledek.
Za referenční skupinu vědci zvolili lidi, kteří se poprvé najedli mezi 7. a 8. hodinou ráno.
- Ve srovnání s nimi bylo riziko úmrtí z jakékoli příčiny o 10 % vyšší u lidí, jejichž první jídlo připadalo na dobu mezi 8. a 10. hodinou.
- U prvního jídla mezi 10. hodinou a polednem bylo vyšší o 19 %.
- A u těch, kteří jedli poprvé až po poledni, se riziko zvýšilo dokonce až o 29 %.
Na první pohled to zní skoro jako jednoduchý návod: nastavte budík, připravte snídani a v 7:30 je hotovo. Jenže realita je trochu složitější.
Snídaní v 7:30 si (ne)prodloužíte život
Tady je potřeba přibrzdit nadšení, protože právě v této části se podobné výsledky snadno překroutí.
Výzkum byl observační. Vědci tedy sledovali, jak spolu souvisejí stravovací návyky a zdravotní výsledky, ale účastníkům neurčovali, v kolik hodin musí snídat. Nemohou proto dokázat, že pozdější první jídlo samo způsobilo vyšší úmrtnost.
Člověk, který snídá až v jedenáct dopoledne, může mít například jiný spánkový režim, pracovat v noci, mít zdravotní obtíže nebo žít celkově jiným způsobem než člověk, který vstává v šest a snídá v sedm. A některé z těchto faktorů mohou mít na zdraví mnohem větší vliv než samotná hodina snídaně.
Výzkumníci sice ve své analýze zohledňovali řadu dalších okolností, například věk, kouření, fyzickou aktivitu, kvalitu stravy, tělesnou hmotnost, energetický příjem, konzumaci alkoholu a některá onemocnění, přesto zůstává možné, že ve výsledcích hrají roli i další faktory.
Proto by bylo přesnější říct: snídaně v časnější části dopoledne byla v této studii spojena s nižším rizikem úmrtí.
V kolik hodin naposledy jíst?
Vědci se nezaměřili pouze na první sousto dne. Podívali se také na to, kdy lidé jedli naposledy.
Nejnižší modelované riziko připadalo přibližně na 20. hodinu.
- Účastníci s posledním jídlem před 19. hodinou měli o 13 % vyšší riziko úmrtí.
- U lidí, kteří jedli po půlnoci, bylo vyšší dokonce o 27 %.
I tady ale platí, že jde o statistickou souvislost, nikoli o důkaz příčiny. Výsledek je vlastně docela zajímavý. Nenaznačuje jednoduše, že „čím dříve, tím lépe“. Velmi brzká večeře totiž podle této analýzy nevycházela lépe než jídlo kolem 19. až 20. hodiny.
A právě to je dobrá připomínka, že zdravé stravování se nedá shrnout do jediného magického času.
Co z toho tedy plyne?
Musíme tedy vstávat dřív, abychom byli zdravější? Ne. A rozhodně není potřeba násilím do sebe dostávat jídlo v 7 hodin ráno jen kvůli jediné studii. Mnohem důležitější je celý obraz.
Státní zdravotní ústav mezi základní principy správného stravování řadí pestrost, pravidelnost a přiměřenost. Doporučuje také větší zastoupení rostlinných potravin, celozrnných obilovin, zeleniny a ovoce a omezení potravin a nápojů s vysokým obsahem přidaných cukrů.
Takže ranní hodiny mohou být jedním dílkem skládačky. Rozhodně však nejsou konečným řešením.
Pokud výsledky nové studie převedeme do běžného života, vychází z nich poměrně rozumné doporučení: první jídlo dne je vhodné zařadit spíše do ranních hodin než ho pravidelně odkládat na pozdní dopoledne či odpoledne. Nicméně pokud někdo vstává ve čtyři ráno, bude mít jiný režim než člověk, který chodí spát ve dvě a vstává v deset. Smysl proto dává vnímat hodiny v souvislosti se spánkem, prací, pohybem a celkovým denním rytmem.
Zdroje: Apetitonline, European Journal of Clinical Nutrition, National Library of Medicine, Státní zdravotní ústav, Národní průzkum zdraví a výživy
