Rozhodli jsme se v redakci vyřešit každoroční rohlíčkový spor a jednou provždy rozsoudit, které vanilkové rohlíčky jsou nejlepší: z mandlí, vlašáků nebo lískových oříšků?
Dokonalý vanilkový rohlíček je velký akorát na jedno sousto, křehoučký, voní po pravé vanilce a je sladký tak, abyste kromě cukru dokázali rozpoznat i jiné chutě – na tom jsme se dokázali shodnout. Neshody nastaly ve chvíli, kdy jsme začali řešit, jakou chuť v něm vlastně hledáme.
Hledá se dokonalý vanilkový rohlíček
Jedna skupina byla přesvědčená, že správný rohlíček je ten z mandlí: „Recept na mandlové rohlíčky přinesl do rodiny muž a mají něco do sebe. Nesmí se však u nich šetřit na pravé vanilce, kterou dávám do těsta i do cukru. Pak jsou totiž skutečně vanilkové! Jemnost mandlí nechá vyniknout intenzivní aroma vanilky,“ tvrdila redaktorka Katka.
Jiní říkali, že rohlíček má být výrazný: „Hořkost slupky vlašských ořechů doplňuje a vyvažuje sladkost vanilkového cukru, což z něho dělá chuťově vyvážené cukroví. Chvilku cítíte sladkost, chvilku hořkost, nutí vás to přemýšlet, která chuť převládá… a u toho přemýšlení si automaticky a logicky vezmete další kousek,“ trvala na svém redaktorka Darinka. „To žádný jiný rohlíček nedokáže.“
A našli se i tací, kteří nedali dopustit na pražené lískové ořechy.
Přistoupili jsme k řešení problému odpovědně a upekli tři várky vanilkových rohlíčků podle stejného receptu od M. J. Sandtnerové. Použili jsme stejné suroviny i postup a jediné, v čem se rohlíčky lišily, byl druh použitých ořechů: loupané mandle, vlašské ořechy a loupané pražené lískové oříšky.
JAK DOPADLO REDAKČNÍ TESTOVÁNÍ VANILKOVÝCH ROHLÍČKů?
Jak se liší vanilkové rohlíčky z různých ořechů?
Rohlíčky z loupaných mandlí byly podle očekávání nejjemnější a nejsvětlejší. Podle originálního receptu M. J. Sandtnerové jsme do těsta přidali i trochu nastrouhané citronové kůry. Shodli jsme se, že dokáže rohlíčky vylepšit, i když ji do nich obvykle nepřidáváme. Hned po upečení je její chuť výraznější, po rozležení ustoupí do pozadí.
- S mandlovým těstem se také nejlépe pracovalo: bylo homogenní a vláčné, hřbety rohlíčků se netrhaly. Zkoušeli jsme jeden plech rohlíčků upéct ve formičkách a i tam obstálo nejlépe – rohlíčky šly lehce vyklepnout a zachovaly si hezký reliéf.
Vlašské rohlíčky byly o poznání tmavší a chuťově nejvýraznější. Vyžadovaly nejšetrnější zacházení při obalování a ve formičkovém testu se příliš neosvědčily: šly vyklepnout nejhůř, reliéf se téměř ztratil a povrch připomínal spíše střapatější pracny než hladké rohlíčky.
Rohlíčky z pražených loupaných lískových oříšků velmi příjemně překvapily: chuť byla výrazně ořechová, ale ne tak svíravá jako u těch z vlašských ořechů (téměř v ní cítíte lískooříškovou pomazánku). S těstem se pracovalo příjemně, i z formiček šly rohlíčky vyklepnout hladce, i když reliéf nebyl tak pěkný jako u těch z mandlí.
Jak dopadlo testování vanilkových rohlíčků?
Výsledek byl nakonec jednoznačný: nejlepší vanilkové rohlíčky jsou ty, které vám připomenou dětství. I když v redakčním testu nejvíc překvapily a zvítězily rohlíčky z lískových ořechů, na Vánoce je všichni budeme péct podle svých osvědčených receptů. Největší kouzlo vanilkových rohlíčků totiž nespočívá ani tak v jemných chuťových nuancích, ale v tom, že nás dokážou vrátit do doby, kdy jsme je tajně ujídali z krabice.
