Před pár desítkami let byla jahodová sezona omezená pouze na červen, rané a pozdní odrůdy se u nás nevyskytovaly. Díky šlechtitelství i novým technologiím (např. používání netkaných textilií, které chrání rostliny na poli před mrazíky, či využívání fóliovníků) dokážou i u nás pěstitelé při dobrém počasí produkovat výtečné jahody od konce dubna do listopadu.
Jinou kapitolu představují plody, které se na pultech objevují celý rok. Pocházejí rovněž z fóliovníků (zejména španělských), ale nejsou tak chutné. Částečně za to může volba odrůd, jejichž hlavní předností je schopnost vydržet dlouhý transport a pobyt v supermarketu.
Pro delší výdrž se plody také podtrhují, jahody však po utržení již nedokážou dozrát. Pěstitelé prodávají obvykle úrodu z jednoplodících rostlin, stáleplodící odrůdy doporučují spíš do zahrádek.
Farmáři mění sazenice po každé sezoně, protože nejchutnější jahody produkují mladé rostliny. V domácích podmínkách je nutné obměňovat sadbu každé tři roky, postupně se plody zmenšují a ubývá v nich cukr.
Druhy jahod
RUMBA: Oslňuje vzhledem, má krásné kulaté tvary, lesklé a pravidelné plody. Velmi raná, vyšlechtěná původně do Skandinávie. Chutí spíše sladká, může působit lehce fádně. Ideální na dekorace – žádná jahoda nezazáří na dortu tak jako Rumba.
KARMEN: Původní česká odrůda, velmi měkká a šťavnatá, karmínové barvy. Božská do piškotových tvarohových dortů, jimž dodá šťávu. Kvůli měkkosti nevhodná k mražení a kompotování, může být dutá.
KORONA: Stará odrůda s vyváženým poměrem sladkosti a kyselosti, pevná, a přesto velmi šťavnatá. Skvělá na přímý konzum i k zavařování (např. kompoty).
MARA DE BOIS: Převislá, stáleplodící, vhodná i do truhlíků. Připomíná lesní jahody.
SONATA: Má hodně pektinu, hodí se tedy na džem. Velmi dobře snáší mražení. V barvě je spíše dooranžova, takže se nedoporučuje třeba do jahodových jídel. Má sladkou chuť.
MALWINA: Pozdní prázdninová odrůda, pěstiteli přezdívaná ,vitacit‘: je totiž návykově sladká a kyselá zároveň. Všestranná, lze dobře mrazit.
Zajímavosti
- Čím červenější barva, tím sladší chuť? Tahle rovnice neplatí, rumělkové plody mohou mít dost cukru a rudé výraznou kyselinu. Karmínové odrůdy však bývají měkčí, citlivé na otlak.
- Chuť plodů jahodníku velkoplodého ovlivňuje počasí. Nejvíc jim prospívá teplota do 28 °C a častý deštík. Při velkých vedrech jsou rostliny ve stresu a produkují více kyselin, což se negativně odrazí na jejich chuti. Nejlepší jsou v období 10. – 20. června, tedy za nejdelších dnů.
Zdroj: časopis Apetit
