To, že Češi umí vyrobit skvělé produkty, asi nikoho nepřekvapí. Tentokrát na sebe upozornili čeští výrobci čokolády, kteří uspěli v mezinárodní soutěži Academy of Chocolate Awards, kde pravidelně figurují stovky značek z celého světa. Mezi oceněnými se letos objevila i čokoládovna z Kutné Hory, která zaujala porotu v silné konkurenci.
Kutnohorská čokoládovna Lidka byla oceněna v konkurenci více než 1400 produktů od téměř 300 výrobců z celého světa. Tři její ručně vyráběné čokolády míří do Londýna, kde si manželé Lada a Pavel Bartošovi převezmou 20. března 2026 tzv. „čokoládové Oskary“.
Porotu zaujala zejména technologie výroby, díky které manželé Bartošovi dovedou přenést do čokolády chuť i aroma ovocných pálenek – aniž by výsledný produkt obsahoval alkohol. Ochutnat tak můžete čokolády s chutí a vůní rumu, malinovice či višňového likéru. Čokolády Lidka si v prestižní soutěži vybojovaly dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.
„Letos v březnu slavíme deset let od založení naší čokoládovny a Muzea čokolády. Cesta do Londýna je pro nás symbolickým narozeninovým dárkem,“ říká Lada Bartošová. A nám nedalo, abychom se jí nezeptali na její cestu čokoládovým světem. A samozřejmě nejen na to.
Původně jste se věnovala divadelní historii. Co vás přesvědčilo, že čokoláda bude vaše další životní kapitola?
Ten nápad se chvíli vkrádal. Měla jsem malé děti, dělala doktorát na FF UK a při hledání podkladů pro dizertační práci jsem zjistila, že budova kutnohorského archivu bývala slavnou čokoládovnou. To byl asi první wau moment. Pak následoval úžas, že o čokoládovně dnes už skoro nikdo neví a že kdysi slavná značka byla prostě zapomenuta.
Jako člověk, který odjakživa měl rád historii, jsem tématu trochu propadla, začala hledat informace a sbírat starožitné kousky z místní čokoládovny. Oslovila jsem sběratelku místních kuriozit – paní Lenku Choutkovou – se kterou jsem se potkávala i ve své předchozí práci ve starožitnostech. Právě Lenčina sbírka se stala základem celé expozice. Bez její vydatné pomoci by k oživení značky Lidka nejspíš nikdy nedošlo. Tou dobou už jsme i jako rodina měli jasno, že chceme žít v Kutné Hoře. Je to nejkrásnější město v České republice, bezpečné, živé, kulturní a ideální pro děti. Takže prostě jednoho dne padlo rozhodnutí, které bylo tenkrát celkem riskantní a troufalé.
Už tehdy jste vyráběla vlastní čokolády? A jak se na tu dobu díváte dnes?
Tenkrát jsme ještě svoje čokolády nevyráběli, začínali jsme s tím, že jsme prodávali jiné značky a provozovali expozici a já si ve své naivitě říkala, že když to neklapne, tak budu mít aspoň velké množství čokolády za velkoobchodní ceny pro sebe na jídlo. Fakt je ale ten, že dneska, trochu chytřejší a zkušenější, už bych do takového risku nešla. Začínala jsem se zaparkovaným kočárkem před čokoládovnou, s půjčenými 30.000,- Kč od mojí sestry a s dobrým nápadem. Z pohledu dnešní dospělejší verze Lady mi to přijde trochu jako sci-fi. Ale rčení odvážnému štěstí přeje evidentně občas platí.
Jak pozná laik opravdu dobrou čokoládu?
Není to podle uvedených procent na obalu, kvalitní čokoláda je ta, která je vyrobena z kvalitních surovin, řemeslně správně a je dobrá. Běžný spotřebitel by měl pro rozpoznání kvality určitě nejdříve otočit tabulku a podívat se na složení.
Čokoláda toho moc nepotřebuje – kakaové boby, kakaové máslo, nějaké sladidlo (cukr, panelu aj.). V případě mléčné čokolády ještě sušené mléko. Jakmile ve složení máte palmové tuky nebo třeba konzervanty, určitě sáhněte po jiné. Když už najdete kvalitní složení, nezbývá než koupit tabulku a ochutnat. Běžný spotřebitel nemá šanci se lépe ve velkoobchodní síti orientovat. Proto doporučujeme podívat se, kde v okolí máte řemeslného výrobce bean-to-bar čokolády, a nakupovat u něj.
Většinou mají všechno na ochutnání, o čokoládě vám řeknou první poslední. To je určitě nejlepší cesta. Velkou část z řemeslných výrobců můžete potkat i na říjnovém festivalu Čokoládová republika, kde jsou i desítky řízených degustací, což je skvělá příležitost pro to poznat to nejlepší a nekvalitnější na vlastní chuťové pohárky na jednom místě.
Ručně si třídíte kakaové boby – proč je to tak důležité?
Zatímco průmyslové čokoládovny sází na objem, řemeslo sází na selekci. Každý bob, který nám projde rukama, je zárukou, že výsledná tabulka čokolády bude mít kvalitu, za kterou si stojíme. Pro řemeslnou manufakturu (tzv. bean-to-bar výrobce) je ruční třídění srdcem celého procesu z několika důvodů. Eliminujeme defektní boby, protože i pár nekvalitních kousků dokáže znehodnotit celou šarži hořkostí nebo nepříjemným pachem. U výběrové čokolády chceme cítit jen čistý chuťový profil dané oblasti a odrůdy kakaa.
Navíc každý bob je jiný. Tříděním podle velikosti zajistíme, že se při pražení všechny prohřejí rovnoměrně. Malé boby se nespálí a velké nezůstanou syrové, což je klíčové pro rozvinutí specifických tónů jako ovoce, oříšky, rozinky nebo koření, které jsou přirozeně obsažené v těle čokolády.
A třetí, zcela pragmatický důvod, je, že pytle často obsahují nečistoty. Ruční práce je jedinou cestou, jak je stoprocentně odstranit. Určitě nikdo nepotřebuje mít v čokoládě semleté zbytky jutových pytlů, větvičky, kamínky, sušené hadí ocásky a hlavy cvrčků… To všechno se v pytlech s boby může totiž běžně vyskytovat.
Existuje chuť, kterou jste do čokolády chtěla dostat, ale zatím se to nepovedlo?
Máme pár takových výzev, třeba čokoládu s medem. Víme, že to jde, ale zatím jsme na to nepřišli… Zasekávají se nám mlýny. Ale v Americe je společnost, co med v čokoládě má, takže na to určitě taky přijdeme.
Zkoušeli jste i čokoládu s velbloudím mlékem. Jak chutná a jak na ni reagují zákazníci?
Upřímně? My už jí lidově říkáme prostě velbloudí, takže na první dobrou se často návštěvníci leknou, že je s velbloudím masem. Po prvotním šoku většinou zvědavě ochutnají. Je to výborná alternativa pro lidi, co nemohou kravské mléko. Navíc velbloudí mléko dodává tóny slaného karamelu, takže je opravdu oblíbená.
Jaká je nejodvážnější kombinace chutí, kterou jste kdy vyrobili?
Osobně s ní pořád trochu bojuji, ale pivaři si ji velmi chválí. Je to 65% čokoláda s chmelem citra. A pak byly celkem odvážné ještě různé houbičkové čokolády. Ale překvapivě líbivé.
Co pro vás znamená jet do Londýna pro „čokoládové Oscary“?
Upřímně se hlavně těšíme na dovolenou a na to, že uvidíme další výrobce. Je to po osobní i pracovní stránce vždy příjemná a inspirativní akce. A taky výborná příležitost se rozhlédnout po světových trendech, probrat, co nás tíží, nasbírat inspiraci a energii na další práci…
Soukromě se ale těšíme na pár dní volna, vyhlídli jsme si nějaké bean-to-bar čokoládovny, které chceme navštívit, jeden koktejl bar specializovaný na čokoládové drinky a pár zajímavých moderních muzejních expozic, protože pořád hledáme inspiraci pro naši novou expozici v Kutné Hoře. Ale samozřejmě nás i těší, že se naše čokolády opakovaně na soutěžích umisťují – bereme to jako potvrzení, že to děláme dobře, a taky motivaci naše čokolády vytunit do příští sezony.
A kdybyste měla vytvořit čokoládu inspirovanou Kutnou Horou – jak by chutnala?
Vlastně už jsme dvě čokolády inspirované Kutnou Horou realizovali. Kdysi dávno to byla čokoláda s oslím mlékem, která odkazovala na slavný důl Osel, který prý býval jedním z nejhlubších a nejbohatších u nás ve městě. Dokonce máme v Kutné Hoře rčení „dokud bude Osel řváti, bude Hora v štěstí státi“, které se nám moc líbí, takže tady ta inspirace byla zcela jasná. A oslí čokoláda byla skvělá, určitě se k ní ještě někdy vrátíme.
V loňském roce jsme zase řešili čokoládu k 30letému výročí Kutné Hory v UNESCO. Zadání znělo jasně: najít tradiční příchuť Kutné Hory, což se myslím podařilo. V historických pramenech jsme dohledali, že v centru Kutné Hory všude rostly moruše, na veřejných prostranstvích i na většině zahrad. Místní lékař byl velikým popularizátorem jejich pěstování, protože věřil v jejich veliké zdravotní benefity a moruše všem ve velkém rozdával. Morušová čokoláda se tak stala součástí oslav a chutnala. Co přijde příště, se určitě zase brzy uvidí.
Zdroj informací: Autorský text, lidkachocolate.cz, chocomuseum.cz
