Specifická chuť, křupnutí a pocit, že pro tělo děláte něco dobrého. Jedna sklenice může vašim střevům pomoci, druhá je nechá úplně chladnými. Okurky se tváří nenápadně, ale rozdíly mezi nimi jsou veliké a poznáte je už při letmém pohledu na nálev. Pokud chcete, aby kyselé křupnutí mělo skutečný smysl, vyplatí se vědět, po čem sáhnout a na co si dát pozor.
Pokud hledáte skutečnou vzpruhu pro své zdraví, sáhněte po okurkách. Musíte však rozlišovat mezi těmi fermentovanými v solném nálevu, tedy klasickými kvašáky, a těmi v octovém nálevu. Zatímco kvašáky jsou doslova probiotickou bombou, octové okurky sice chutnají skvěle a dodají vitaminy, ale pro váš mikrobiom neudělají prakticky nic. To však neznamená, že byste je neměli jíst.
Proč jsou kvašáky pro střeva hotovým pokladem?
Když jíte poctivě kvašenou okurku, posíláte do svého trávicího traktu armádu živých bakterií, které tam okamžitě začnou s úklidem a opravami. Během přirozeného kvašení se množí bakterie mléčného kvašení, které produkují blahodárnou kyselinu mléčnou. Ta funguje jako přírodní konzervant a zároveň vytváří látky, které mají na naše tělo prokazatelně pozitivní vliv, jak se uvádí i na webu plus.rozhlas.cz.
Pravidelné zobání kvašených dobrot obecně pomáhá s trávením a dokáže ulevit od nepříjemného nadýmání nebo pocitu těžkého břicha. Pokud vás trápí pomalé zažívání, mohou být kvašáky tou nejjednodušší pomocí. Pestrá směs bakterií ve střevech navíc úzce souvisí se silnou imunitou a nižším rizikem zánětů v těle. Benefity ale nekončí u břicha – zdravý mikrobiom má prsty i v naší psychické pohodě a kondici našeho srdce.
- Kvalitní fermentované potraviny tak v mnoha ohledech předčí i drahé doplňky stravy z lékárny.
Pozor na sůl: Když se z dobrého pomocníka stane riziko
I když jsou okurky zdravé, mají jednu stinnou stránku, kterou nelze ignorovat – obrovské množství soli. Jedna jediná sklenice může obsahovat až polovinu doporučené denní dávky sodíku. Pokud si tedy dopřáváte okurky ve velkém, můžete si zadělat na problémy. Vysoký obsah soli je rizikový zejména pro lidi s vysokým krevním tlakem, srdečními vadami nebo potížemi s ledvinami, jak se uvádí například na webu benu.cz.
Nadměrná konzumace soli vede k zadržování vody v těle a vzniku otoků. Příliš mnoho sodíku v jídelníčku navíc může podporovat zánětlivé procesy a neprospívá ani našim kostem.
- Pozor: Dokonce i samotný lák z okurek, který je jinak plný kyseliny mléčné a pomáhá trávení, by měli lidé s citlivým žaludkem nebo hypertenzí popíjet velmi opatrně.
Jak si vybrat ty správné a nespálit se?
Pokud chcete z okurek vytěžit maximum, dívejte se v obchodě především na nálev.
- Zakalená tekutina je dobrým znamením – značí totiž probíhající fermentaci a přítomnost prospěšných bakterií.
- Čirý nálev většinou znamená jen ocet a sterilizaci, která veškerý život v okurce zahubila.
Ideální cestou je vlastní výroba, kde si můžete sami pohlídat množství přidané soli. Důležitá je také střídmost. Jako ideální porce se jeví zhruba 50 až 100 gramů párkrát do týdne.
A poslední důležitá rada: pokud okurky divně páchnou, mění barvu do šeda nebo mají na povrchu nálevu podezřelý povlak, bez milosti je vyhoďte. Zkažená fermentace by vám místo zdraví přinesla jen žaludeční potíže.
Jak správně naložit okurky
Při nakládání okurek je klíčové použít malé, pevné a co nejčerstvější plody, ideálně zpracované do 24 hodin od sklizně, které předem namočíte na 1–2 hodiny do studené vody, abyste zachovali křupavost. Nálev se připravuje z vody, octa, neiodizované soli a cukru v poměru přibližně 1 l vody, 200–250 ml octa, 1 lžíce soli a 2–3 lžíce cukru, přičemž chuť lze upravit podle preference.
Do sklenic se tradičně přidává kopr, ale také česnek, hořčičné semínko, nové koření, bobkový list a pepř, přičemž křen nebo listy vinné révy pomáhají udržet okurky křupavé. Sklenice i víčka musí být dokonale čisté a vyvařené, okurky se skládají natěsno bez mačkání a zalévají horkým nálevem. Zavařování probíhá zhruba 10–20 minut při 80–85 °C; po vyjmutí se sklenice obrátí víčkem dolů a nechají vychladnout, přičemž správně chycené víčko je zárukou dlouhé trvanlivosti a skvělé chuti.
Pár extra tipů navíc:
- Odkrojte špičky okurek (hlavně květový konec) – obsahují enzymy, které způsobují měknutí.
- Ocet zahřejte zvlášť a nepřevařujte ho dlouho – krátký var zachová chuť i vůni.
- Na dno sklenice dejte koření, nahoru kopr – chuť se rozloží rovnoměrněji.
- Nepřehánějte to s kořením – víc koření často znamená zakalený nálev.
- Nechejte okurky alespoň 4–6 týdnů odležet – čerstvé jsou fajn, avšak teprve čas jim dodá plnou a vyváženou chuť.
- Skladujte je v temnu a chladu – světlo kazí barvu i chuť.
Zdroj: akcniceny.cz, plnezdravi.cz, health.com, jimejinak.cz, health.clevelandclinic.org, healthline.com, plus.rozhlas.cz, benu.cz
