S příchodem prvních horkých dnů se nabídky kaváren a bister mění v přehlídku ledových lákadel. Karamelové frappé se šlehačkou, jahodové matcha latté na ledu, pestrobarevný bubble tea nebo ovocná smoothie slibují okamžitou úlevu od vedra. Je těžké odolat, když se na nás z každého rohu usmívají orosené sklenice a nám je horko k padnutí. Problémem však zůstává, že tyto nápoje jsou často jen převlečené kalorické bomby. Mnohdy obsahují tolik energie, že by vydaly za pořádný oběd, přestože je vnímáme jen jako nevinné osvěžení.
Většina z nás si ani neuvědomuje, kolik kalorií do sebe takhle jedním brčkem vtáhne. Čokoládové frappé může hravě překročit hranici 500 kalorií a i zdánlivě lehký ledový čaj plný sirupu se snadno vyšplhá ke třem stovkám. O bubble tea s plnotučným nebo kondenzovaným mlékem a cukrem ani nemluvě – to už není nápoj, ale spíše tekutý dezert. Jejich největší záludnost spočívá v tom, že jsou tekuté, a proto máme pocit, že nás nemohou zasytit ani nám uškodit tolik jako klasický zákusek.
Proč saháme po sladkých nápojích
Vše začíná u obyčejné žízně. Když se teploty přehoupnou přes pětadvacítku, tělo ztrácí vodu pocením mnohem rychleji. Jakmile hladina tekutin v organismu klesne, mozek vyšle jasný signál. V tu chvíli stojíme před volbou: čistá voda, nebo něco „dobrého“? Naše psychika nás často oklame a navede směrem k výrazné chuti. Sladký nápoj nás láká mnohem víc než obyčejná voda z kohoutku.
Tím si ale paradoxně spíše škodíme. Tělo sice dostane tekutinu, ale ruku v ruce s ní i obrovskou dávku cukru. Cukr v krvi zvyšuje takzvanou osmotickou aktivitu, což v důsledku vede k tomu, že tělo začne vylučovat vodu ještě intenzivněji. Je to ironický koloběh – pijeme sladké, abychom uhasili žízeň, ale výsledkem je, že se cítíme ještě dehydratovanější než na začátku.
Významná přehledová studie publikovaná v časopise Nature Reviews Endocrinology uvádí, že slazené nápoje jsou přímo spojovány s vyšším rizikem přibírání, diabetu 2. typu i srdečně-cévních onemocnění.
Voda jako palivo pro každou buňku
Abychom pochopili, proč je čistá voda tak důležitá, musíme se podívat pod povrch. Naše tělo je z šedesáti procent tvořeno vodou a potřebuje ji doslova každá buňka, od mozku až po konečky prstů. Voda funguje jako klimatizace, která reguluje naši vnitřní teplotu, a zároveň jako dopravní systém, který rozváží živiny a odplavuje odpadní látky. Naše krev je dokonce z více než devadesáti procent čistá voda.
Voda je také nezbytná pro správné trávení, pomáhá střevům v pohybu. Pokud jí máme málo, trávení se zastaví a tělo začne místo vylučování odpadních látek toxiny znovu vstřebávat. Pro ty, kteří se snaží shodit nějaké to kilo, je voda nejlepším spojencem. Zaplní žaludek, čímž tlumí hlad, a zrychluje metabolismus, protože tělo musí vynaložit energii na její zpracování. Dehydratace naopak veškeré spalování tuků brzdí.
Výčet benefitů tím nekončí. Dostatečná hydratace chrání naše ledviny před vznikem kamenů a pomáhá imunitnímu systému efektivněji bojovat s infekcemi. A pokud toužíte po krásné pleti, zapomeňte na drahé krémy – voda je ten nejlepší prostředek proti vráskám a suché kůži.
Signály, kdy má tělo nedostatek tekutin
Dehydratace nepřichází jako blesk z čistého nebe. Je to tichý proces, jehož první příznaky si často vysvětlujeme úplně jinak. Sucho v ústech přisuzujeme slanému jídlu, bolest hlavy dlouhému koukání do monitoru a únavu pracovnímu stresu. Jasným indikátorem je přitom barva moči – pokud je tmavá a na toaletu nejdete ani čtyřikrát za den, vaše tělo volá o pomoc.
Pokud tyto signály ignorujeme, potíže se stupňují. Přicházejí závratě, podrážděnost nebo zastřené vidění. V organismu se začínají hromadit kyselé odpadní látky, které tělo nestíhá vyplavovat, což se projevuje záněty, svěděním kůže nebo akné. Nejnebezpečnější je dlouhodobý mírný nedostatek tekutin. Pokud pijete málo a vodu nahrazujete jen kávou nebo limonádami, vaše tělo se přepne do úsporného režimu. Všechny procesy – od hubnutí po regeneraci – běží na minimum. Cítíte se věčně unavení, hůře se soustředíte a paměť vám vypovídá službu. V extrémních situacích může dojít až ke kolapsu, což je riziko zejména pro seniory, kteří ztrácejí pocit žízně, nebo pro malé děti a sportovce.
Jak doplnit tekutiny
Spoléhat se pouze na pocit žízně je riskantní. Žízeň je totiž pozdní signál – ve chvíli, kdy ji pocítíte, vašemu tělu už chybí téměř litr tekutin. Obecné doporučení o dvou litrech vody denně je dobrým vodítkem, ale v horku nebo při sportu se tato potřeba výrazně zvyšuje.
Pamatujte také na to, že část vody přijímáme i z jídla. Skvělými pomocníky jsou okurky, jahody, špenát nebo meloun, které obsahují přes devadesát procent vody. I tak by ale většinu pitného režimu měla tvořit čistá, neslazená voda.
Sladké nápoje a jejich charakteristika
Vraťme se k ledovému latté z kavárny. Jeden takový nápoj může obsahovat 10 až 12 kostek cukru. Jen málokdo z nás by si takové množství dobrovolně nasypal do jídla, ale v tekuté formě ho do sebe dostaneme během pár minut.
Pozornost odborníků v posledních letech přitahují i bubble tea a bubble coffee. Některé zahraniční analýzy upozorňují nejen na extrémní množství cukru, ale i na vysoký obsah škrobu a kalorickou nálož tapiokových perel i sirupových kuliček.
Takový nápor cukru způsobí v těle chaos. Hladina glukózy vyletí nahoru, slinivka vyprodukuje dávku inzulínu a tělo, které tuto energii v danou chvíli nevyužije, ji uloží do tukových zásob. Krátce nato hladina cukru v krvi prudce klesne a vy dostanete chuť na další sladké. Navíc ledově studené nápoje šokují trávicí trakt a zpomalují pohyb střev, což vede k pocitům těžkosti a zácpě.
Nejlepší a nejlevnější variantou zůstává obyčejná voda. Pokud vám přijde nudná, zkuste ji vylepšit plátky citronu, lístky čerstvé máty nebo kousky ovoce. Dobrou volbou jsou i neslazené bylinkové čaje nebo domácí smoothie, kde máte pod kontrolou množství cukru i vlákniny. Vhodným doplňkem jsou také minerální vody, které tělu vrátí soli ztracené pocením.
Zdroje: nature.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, thesun.co.uk, health.com
