Když se řekne linecký koláč, většina lidí si představí křehké těsto, rybízový džem a typickou mřížku. Z rakouského císařského dvora se rozšířil do celého světa a dnes se peče v Hongkongu, Sydney i New Yorku. Objevte fascinující historii jednoho z nejstarších dortů světa – a rovnou si ho doma upečte.
Dlouho se věřilo, že nejstarší recept na Linzer Torte (linecký koláč) pochází z roku 1696. Jenže pak přišla Waltraud Faißner a v roce 2005 obrátila historii cukrařiny vzhůru nohama – v opatství Admont objevila rukopis z roku 1653, podle kterého pochází první linecký koláč z Verony. Autorkou byla hraběnka Anna Margarita Sagramosa, která o Linci možná ani neslyšela.
- Nejčastěji se s lineckým koláčem spojuje jméno Johanna Konrada Vogela, cukráře, který se v roce 1822 usadil v Linci a o rok později zahájil první velkovýrobu Linzer Torte. Právě díky němu se tahle sladkost rozšířila po celé Evropě a dodnes patří mezi největší poklady rakouské cukrařiny.
- Linecký dort si v Rakousku získal obrovskou oblibu – a výjimkou nebyla ani císařovna Sissi. Přestože se sladkostem většinou vyhýbala, tomuto koláči nedokázala odolat.
Linecký koláč ve světě
Linecký koláč má své pevné místo v rakouské cukrařině, ale jeho kouzlu neodolaly ani jiné země. Každá si ho přizpůsobila podle vlastních chutí, surovin i cukrářských tradic. Jak chutná Linzer Torte mimo Rakousko?
- V Německu mají raději menší porce, a tak si z lineckého koláče vytvořili Linzer Augen – malé sušenky slepované džemem, které na první pohled poznáte podle vykrojených „očí“ ve vrchní části. Právě díky nim dostaly svůj název – „Linzer Augen“ neboli „linecké oči“.
- V Itálii hledejte linecký koláč pod názvem Crostata di Linz. Italové se nebojí experimentovat, a tak v tamních cukrárnách narazíte na různé variace – od klasické rakouské receptury až po originální verze provoněné citrusy a středomořskými chutěmi.
- Američané vsadili na praktičnost a vytvořili Linzer Bars – snadno se krájí, servírují i balí s sebou na cesty.
St. Galler Klostertorte: Klášterní koláč ze Švýcarska
Linecký koláč má i svého méně známého bratrance – St. Galler Klostertorte, pocházejícího z východního Švýcarska. Spojuje bohatou chuť kakaa, ořechů a koření s typickou mřížkou a ovocnou náplní, čímž vytváří dokonale vyvážený dezert. A teď ho můžete vyzkoušet i vy!
Recept: Jak upéct klášterní koláč?
- Suroviny (forma Ø 28 cm): 200 g změklého másla, 150 g cukru, 5 g soli, 2 vejce, 300 g mouky, 150 g mletých mandlí, 5 g kypřicího prášku do pečiva, 35 g kakaa, 5 g perníkového koření nebo skořice
- Na náplň: 450 g malinového nebo jiného kyselého džemu
- Na dokončení: 1 žloutek smíchaný s trochou mléka na potření, moučkový cukr na posypání
Postup:
- Máslo vyšlehejte do pěny, pak přidejte cukr a sůl – pokračujte, dokud směs nebude krásně hladká. Přidejte vejce a ještě krátce prošlehejte. V míse mezitím smíchejte mouku s kypřicím práškem, mletými mandlemi, kakaem a perníkovým kořením. Vše spojte v kompaktní těsto, které nechte odpočívat v lednici – minimálně hodinu, klidně i přes noc.
- Troubu předehřejte na 180 °C. Větší část těsta rozválejte na lehce pomoučeném vále a přeneste do dortové nebo koláčové formy. Okraje jemně přitlačte a přebytečné těsto odřízněte.
- Na těsto rovnoměrně rozetřete vrstvu džemu a formu dejte zpět do lednice. Mezitím si připravte zbytek těsta.
- Mřížka nebo vykrajované tvary? Z těsta vyválejte plát a vytvořte klasickou mřížku nebo vykrojte tvary – srdíčka, kytičky či čtyřlístky. Ozdobte jimi povrch dortu a potřete rozšlehaným žloutkem s mlékem.
- Pečte na 180 °C přibližně 45–50 minut, dokud koláč nezezlátne.
- Nechte vychladnout a posypte moučkovým cukrem. Pokud vydržíte, nechte koláč rozležet do druhého dne – chutě se nádherně propojí a bude ještě lepší!
Linecký koláč existuje v desítkách variací, ale jedno mají všechny společné – druhý den chutnají ještě lépe. Těsto zvláční, chutě se krásně propojí a koláč získá tu správnou křehkost. Otázka je jen jedna: vydržíte tak dlouho čekat?
Zdroje: ilariabarisi.it, austria.info, helvetickitchen.com, liz-torte.com, kabinetkuriozit.eu, austriamanufaktur.com, Wikipedia, Chrudimský deník, Apetit
