Preclíky nejsou jen slané pečivo k pivu. Patří k první postní neděli, kdy dříve visely na stromech a měly dětem zajistit zdravé zuby na celý rok. Upečte si je doma a pochopíte, proč mají v postním období tak pevné místo. Poradíme vám i to, proč potřebují krátkou koupel – a kdy dává smysl sáhnout po sodě.
Začněme uklidněním: Ano, těsto na preclíky je kynuté a s louhováním je trochu práce, ale patří k těm nejvděčnějším. Neobsahuje vejce a tuku má jen malé množství. Díky tomu je lehčí, pevnější a ochotně spolupracuje. Přehnaně se nelepí, drží tvar a při tvarování se netrhá. Pokud se kynutého těsta bojíte, začněte právě s preclíky a své obavy snadno překonáte.
Jak preclíky získaly svůj tvar
Preclík není jen dekorativní smyčka, ale i symbol. Podle tradice připomíná modlitební postoj dávných křesťanů – ti klečeli a ruce měli zkřížené přes hrudník. Právě tento tvar měl před zhruba patnácti stoletími zvolit italský mnich, který chtěl vytvořit pečivo symbolizující modlitbu. Nazval ho bracellae – malé ruce. Z italského názvu byl už jen krůček k německému „Brezel“ a pak ke slovu preclík, jak ho známe dnes.
Liščí neděle a preclíky na stromech
Každá z šesti postních nedělí má své jméno a vlastní zvyky. Na liščí, tedy první postní neděli, kterou můžete znát i pod názvem černá, se podle tradice pekly preclíky. Maminky v noci upekly preclíky, zavěsily je na stromy a dětem namluvily, že je tam ztratila liška. Děti ráno vyběhly do zahrady, preclíky našly, pomodlily se a snědly je k snídani. A celý rok je prý nebolely zuby. Je to krásný zvyk., který by mohl fungovat i dnes. Minimálně jako důvod zadělat těsto.
Jak a proč se preclíky louhují
Teď k tomu, co dělá preclík preclíkem. Možná jste si všimli, že má jinou barvu než běžné housky. Povrch je tmavší, lesklý, někdy až mahagonový. A když ho těsně před pečením naříznete, kontrast mezi světlým vnitřkem a tmavou kůrkou je ještě výraznější.
Jak toho dosáhnout?
V Německu je běžné takzvané louhované pečivo. Preclíky, bulky i celé chleby se před pečením krátce ponoří do roztoku louhu – hydroxidu sodného. Ten je silně zásaditý a vyžaduje opatrnou manipulaci. Louh způsobí rychlejší karamelizaci povrchových škrobů. Pečivo získá výraznou barvu a kůrku, aniž by se muselo péct příliš dlouho. Vnitřek tak zůstane vláčný. Zní to dramaticky, ale při pečení se louh přemění na jedlou sodu. Přesto je práce s ním doma zbytečně riskantní.
Bezpečnější domácí varianta: soda a vroucí voda
Mnohem bezpečnější je použít jedlou sodu. Do litru vroucí vody přidejte asi 2 lžíce sody. Každý preclík ponořte na 15–30 vteřin. V polovině ho klidně otočte, aby se namočil rovnoměrně. Právě kombinace sody a horké vody vytvoří typickou hutnější konzistenci a zajistí, že preclíky v troubě krásně zhnědnou.
- Až je vložíte do trouby, nelekněte se. Povrch začne tmavnout rychle. Nezkracujte ale čas pečení. Syté vybarvení se musí objevit rovnoměrně, teprve pak jsou hotové.
Recept na domácí preclíky (inspirováno Florentýnou alias Kuchařkou pro dceru)
Tenhle recept jsme si vypůjčili u Florentýny, kterou znáte z blogu Kuchařka pro dceru. Je přesný, srozumitelný a funguje. A přesně takové recepty máme rádi.
Na 6 preclíků potřebujete: 200 g hladké mouky, 10 g droždí, 120 ml vlažného mléka, 1 rovná lžička medu (5 g), 4 g soli, 25 g másla, 30 g jedlé sody (na louhování), sezam nebo hrubá sůl na posypání
Postup:
- Polovinu vlažného mléka nalijte do misky, rozdrobte do něj droždí, přidejte med a 35 g mouky. Promíchejte, až vznikne hladká kaše. Zakryjte a nechte 30 minut stát. Správně vzešlý kvásek bude hustě napěněný.
- Do mísy dejte zbytek mouky, sůl a máslo. Vidličkou vytvořte suchou drobenku.
- Přilijte kvásek a zbytek mléka a vařečkou spojte. Těsto má být pevnější. Pokud je příliš suché, přidejte lžíci mléka. Pokud lepí, nechte ho dvě minuty odpočinout – mouka natáhne tekutinu. Až když ani to nepomůže, přisypte trochu mouky.
- Hotové těsto vyklopte na pracovní plochu a 2–3 minuty hněťte. Těsto má být hladké a pružné, skoro jako plastelína. Pak ho vraťte do mísy lehce vymazané olejem, zakryjte a nechte asi 30 minut kynout. Objem by se měl zdvojnásobit.
- Vykynuté těsto rozdělte na šest dílů. Každý vyválejte na „hada“ dlouhého asi 50 cm. Ano, opravdu tak dlouhého. Právě díky tomu vznikne elegantní tvar. Zatočte do klasického preclíku a položte na pracovní plochu. Přikryjte hlubším plechem nebo utěrkou a nechte ještě 30 minut kynout.
- Mezitím troubu předehřejte na 190 °C (horní a dolní ohřev). V kastrůlku přiveďte k varu 1 litr vody. Přisypte 30 g jedlé sody. Směs krátce zpění – to je v pořádku. Jakmile pěna opadne, vložte jeden preclík.
- Vařte 30 sekund. V polovině otočte. Poté vyjměte děrovanou lžící a položte na plech s pečicím papírem. Povaření v sodě způsobí dvě věci: typickou hutnější strukturu a rychlé, syté zhnědnutí při pečení.
- Na oblých částech vytvořte ostrým nožem mělké zářezy dlouhé 3–4 cm. Posypte hrubou solí nebo sezamem. Vložte do trouby a pečte 16–18 minut. Nelekejte se, že začnou rychle tmavnout. Pečte, dokud není barva rovnoměrná po celém povrchu, kromě světlých zářezů. Nechte vychladnout na mřížce.
Dodržujete rádi tradice? Navlékněte je na provázek a pověste na strom. Na tradice si nepotrpíte? Snězte je ještě teplé! Ať už budete Liščí neděli slavit jakkoli, preclíky jsou krásnou připomínkou toho, že i jednoduché těsto může mít příběh starý stovky let.
Zdroj: Kudy z nudy, Florentýna Kuchařka pro dceru, Apetit
