Tato tropická kořenová zelenina z Jižní Ameriky, která nabízí zdravé výživové benefity, je bezlepkovou alternativou k bramborám a rýži, navíc je v kuchyni velmi univerzální. Správnou přípravou získáte chutnou a zajímavou surovinu pro rozmanité recepty.
Maniok je vytrvalá rostlina, jejíž nejcennější poklad se ukrývá pod zemí. Kořeny připomínají přerostlé mrkve s hrubou hnědou kůrou a mohou vážit i kolem dvou kilogramů. Pod slupkou se skrývá sněhobílá křupavá dužina, která po tepelné úpravě krásně změkne a získá nezaměnitelnou, lehce oříškovou chuť.
Na scéně žádný nováček...
Domorodé kmeny v Amazonii maniok pěstovaly už před deseti tisíci lety a díky španělským a portugalským mořeplavcům se později rozšířil do Afriky a Asie. Dnes tvoří základ jídelníčku pro stovky milionů lidí, zejména v Nigérii, Thajsku nebo Brazílii. Při jeho přípravě je však potřeba pamatovat na jedno důležité pravidlo.
- Maniok se nikdy nejí syrový! Obsahuje totiž látky, které se v těle přeměňují na vysoce jedovatý kyanovodík. Stačí maniok ale uvařit, upéct nebo nechat zkvasit, aby se z něj stala naprosto bezpečná a delikátní surovina.
Maniok není jen o zasycení, je to doslova nutriční vzpruha. Obsahuje minimum tuku, ale díky kvalitním sacharidům je bohatým zdrojem energie. Také je fantastickou bezlepkovou alternativou k tradičním bramborám nebo rýži. Je doslova nabitý vitaminem C, přičemž jedna porce pokryje téměř polovinu doporučené denní dávky. Kromě toho v něm najdete vitamin B6 pro silnou imunitu a vitaminy A a E pro zdravou pleť. Nechybí ani důležité minerály jako draslík, hořčík a železo, které prospívají srdci a pomáhají proti únavě.
Velkým plusem je obsah rezistentního škrobu, který funguje jako balzám na trávení a pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Maniok je díky tomu skvělým parťákem pro diabetiky i pro ty, kteří se snaží o detoxikaci nebo redukci váhy. Pro běžné vaření doma vždy hledejte takzvané sladké odrůdy. Ty hořké jsou určeny spíše pro průmyslové zpracování.
Největší kouzlo manioku tkví v jeho univerzálnosti
V Africe se z něj připravuje fufu, hustá kaše, která se podává k aromatickým omáčkám. V Latinské Americe jsou hitem yuca frita, což jsou křupavé hranolky, které chutnají mnohem lépe než ty klasické bramborové. Asijská kuchyně zase využívá jeho škrob k výrobě sladkých dezertů.
Pokud chcete maniok vyzkoušet poprvé, sáhněte po receptu na domácí hranolky.
- Stačí 1 kilogram manioku oloupat, nakrájet a zhruba 15 minut povařit.
- Poté kousky osušte, obalte v oleji se solí, česnekem a trochou papriky a pečte v troubě na 200 °C asi půl hodiny.
- Výsledkem jsou zlatavá a neuvěřitelně křupavá sousta, která se hodí k masu i jen tak k dipu.
Možností je ale mnohem víc. Manioková mouka, známá jako tapioka, je zázrakem pro bezlepkové pečení – vytvoříte z ní nadýchané palačinky, muffiny nebo pověstný tapiokový pudink s kokosem a mangem. Maniokem můžete nahradit brambory v guláši či polévce, kterým dodá krémovou texturu.
V českých obchodech ho seženete za velmi příznivou cenu a v chladu vám vydrží i několik týdnů.
Upéct si můžete i tradiční karibský cassava pone, tedy hrníčkovou buchtu z manioku:
I když je maniok superpotravina, všeho s mírou – ideální denní porce se pohybuje kolem 200 až 300 gramů, aby si tělo poradilo s vyšším obsahem škrobu. Při nákupu vybírejte kořeny, které jsou na omak pevné a nemají na sobě tmavé skvrny nebo plíseň. Pokud hledáte mouku, poohlédněte se v bioprodejnách nebo specializovaných e-shopech.
Zdroje: healthline.com, sever.rozhlas.cz, salimaskitchen.com, bezpecnostpotravin.cz, stoplusjednicka.cz
