Masopust patří k těm svátkům, které se neřídí kalendářem v mobilu, ale rytmem starých tradic. Každý rok toto období vychází na jiná data, protože se jeho načasování odvíjí od Velikonoc, které jsou pohyblivé. Pokaždé však přináší stejnou radost z hojnosti, veselí a společného stolování. K masopustu patří masky, průvody, zabijačky i sladké smažené dobroty. A také zvláštní pocit, že je dovoleno trochu povolit uzdu.
Jsou to dny, kdy se v českých zemích tradičně hodovalo, tančilo a slavilo. Kořeny masopustu na našem území sahají hluboko do středověku, přesněji do 13. století, kdy o něm máme první písemné záznamy na našem území. Základ ale najdeme dříve – v období předkřesťanském, kdy staří Slované slavili konec zimy. Masopust tak v sobě spojuje křesťanský kalendář s lidovými zvyky.
Jak probíhá masopust
Každý region si vytvořil vlastní podobu oslav, přesto mají společného jmenovatele – radost ze setkávání a z dobrého jídla. Právě jídlo hraje v masopustu klíčovou roli, protože symbolizuje dostatek před obdobím střídmosti.
Na Popeleční středu si lidé ještě naposledy dopřávají tučnější pečivo, často rohlíky s kávou nebo mlékem, a je tolerována i kořalka. Tím ale končí období hodování a začíná čtyřicetidenní půst, který předchází Velikonocům. Od oběda už platí přísná postní pravidla – na stole se objevují jednoduchá jídla, například čočka s vejcem, sýr s chlebem, krupičná kaše nebo pečené brambory.
-
Zajímavost: Samotné slovo masopust znamená doslova opuštění masa a symbolizuje přechod k době odříkání.
Průvod masek je oblíben a má svá pravidla. Každá maska nese svůj význam. Třeba medvěd je symbolem plodnosti.
Jak a kde se slaví masopust
Masopust se slaví po celé České republice, ale nejživější podobu má v regionech, kde se podařilo udržet lidové zvyky v téměř nezměněné podobě. Na Hlinecku, jehož masopustní průvody jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, procházejí obcemi tradiční masky s přesně danými rolemi. Jinde se masopust proměnil v komunitní slavnost s jarmarky, hudbou a ochutnávkami něčeho dobrého.
Běžně jsou s masopustem spojeny koblihy a také boží milosti – smažené pečivo z tenkého těsta. Kromě nich k masopustu patří i jitrnice, jelita, tlačenka či škvarky – zkrátka zabijačkové pochoutky.
Jak souvisí masopust a koblihy
Sladké, nadýchané a smažené dozlatova. Koblihy se staly symbolem masopustu z dobrého důvodu.
- Proč koblihy na masopust? Protože představují hojnost, sytost a radost z jídla, které bylo před postem potřeba si opravdu užít. Jejich kulatý tvar má připomínat slunce přinášející teplo a světlo po zimě.
- Z jaké mouky se koblihy připravují? Tradičně se připravují z hladké pšeničné mouky, která dává těstu jemnou strukturu. Těsto na koblihy potřebuje čas a klid – kynutí trvá obvykle 60 až 90 minut, někdy i déle, dokud nezdvojnásobí objem.
- Jak se smaží koblihy? Smažení patří na plotnu, ideálně do sádla, které zajistí rovnoměrné prosmažení a typickou chuť.
A pokud přijde chuť na obměnu? Masopustní tvarohové koblížky jsou rychlejší variantou. Díky tvarohu není potřeba dlouhé kynutí, těsto je vláčné a hotové během chvilky.
Kdy bude masopust 2026?
Masopust (nebo také ostatky, fašank, šibřinky, voračky, končiny apod.) je období, jehož počátek nastává svátkem Tří králů (6. ledna) a konec v noci před Popeleční středou.
-
V roce 2026 připadá masopustní úterý na 17. února, protože Popeleční středa vychází na 18. února a Velikonoční neděle na 5. dubna.
Zdroj informací: Apetit, kudyznudy.cz, denik, liberec.rozhlas, Ottův slovník, LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-525-0. S. 13–14
