Fašank, ostatky, končiny, šibřinky či voračky – i to jsou některá označení pro masopust. Čas, kdy se české vesnice a města promění v rej masek, hudby a tance. Představte si barevné průvody, vůni čerstvých koblih a škvarků i radost, která prostupuje každým koutem. Masopust představuje návrat k tradicím, které propojují generace, a zároveň příležitost užít si dny plné smíchu, zábavy a výtečného jídla.
Masopust je tradiční třítýdenní období, které začíná svátkem Tří králů (6. ledna) a končí v noci před Popeleční středou. Během Popeleční středy se naposledy jedí mastné rohlíky s kávou či mlékem a dopoledne je naposledy povolena kořalka. Poté se zahajuje čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Oběd je již přísně postní – bývá čočka s vajíčkem, sýr, chléb, případně vařená krupice či pečené brambory. Název masopust doslova znamená opuštění masa, což odkazuje na nadcházející postní období. Během masopustu se lidé veselí, pořádají průvody masek, tancují a hodují, aby se připravili na období střídmosti.
Historie masopustu: Od pohanských rituálů k dnešním oslavám
První písemné zmínky o masopustních radovánkách na území Čech a Moravy pocházejí již ze 13. století, ale základ najdeme v předkřesťanském období, kdy Slované oslavovali konec zimy. Masopust slavili všichni – od nejchudších až po krále. Králové strojili bohaté hostiny a pořádali panovnické masopustní reje, které se poté přesunuly i na císařský dvůr do Vídně. Během masopustu se konaly taneční zábavy, zabijačky a svatby.
-
Zábavy se pořádaly jak na venkově, tak ve městě. Těm, kdo se slávy nezúčastnili, se posílala bohatá výslužka – na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala tlačenku, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
-
Vrchol oslav připadal na poslední tři dny před Popeleční středou, v tomto období probíhaly průvody masek, které měly za úkol přinést do obce štěstí a úrodu. Mezi tradiční masky patřil medvěd, kůň, bába s nůší apod.
Masopustní pochoutky: Co nesmí chybět na slavnostní tabuli
Masopust je také obdobím hojnosti a dobrého jídla. Tradičně se připravují pokrmy jako jitrnice, jelita, tlačenka, škvarky a další zabijačkové speciality. K oblíbeným sladkostem patří smažené koblihy plněné povidly nebo marmeládou a boží milosti – křehké smažené pečivo posypané cukrem.
-
Jitrnice: Tradiční masopustní delikatesa je plněná směsí vepřového masa, jater, pečiva a koření. Jitrnice jsou vařené a často se podávají s kysaným zelím a chlebem.
-
Jelita: Jsou podobná jitrnicím, ale plněná směsí vepřového masa, krve, krup a koření. Díky přidané krvi mají tmavší barvu a výraznou chuť.
-
Tlačenka: Tento studený pokrm připravený z vařeného vepřového masa, kůže a koření a zalitý do formy se nechává ztuhnout. Tlačenka se podává nakrájená na plátky s octem a cibulí.
-
Škvarky: Křupavé kousky vypečeného vepřového sádla se často konzumují jako pochoutka nebo se používají jako přísada do pečiva, například škvarkových placek.
-
Koblihy: Smažené kynuté pečivo plněné povidly, marmeládou nebo jinými náplněmi se často sype cukrem. Koblihy jsou symbolem hojnosti a jejich kulatý tvar má připomínat slunce, které přináší teplo a světlo po dlouhé zimě.
-
Boží milosti: Toto křehké smažené pečivo z tenkého těsta, posypané moučkovým cukrem je známé také jako fánky. Jsou lehké a křupavé, ideální k odpolední kávě či čaji.
Zajímavosti o masopustu
-
Masopustní průvody: V některých regionech, jako je Hlinecko, jsou masopustní průvody zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tyto průvody se vyznačují specifickými maskami a rituály, například se do košíku vybírají vejce, slanina, koblihy či kořalka – vše se společně konzumuje během večerní zábavy v hospodě.
-
Symbolika masek: Každá maska má svůj význam. Například medvěd symbolizuje plodnost a jeho tanec s hospodyněmi měl zajistit úrodný rok.
-
Masopustní soud: V některých regionech se na závěr masopustu koná symbolický soud nad kobylou nebo basou, což představuje konec veselí a začátek postního období. Po vynesení rozsudku se basa či kobyla pochová, což symbolizuje ukončení zábav a tancovaček.
-
Tučný čtvrtek: Je nejveselejší část masopustu, patří k němu totiž hody a zabijačky, nesmí chybět pečená kachna a sladké koblihy či boží milosti. Tučný čtvrtek je spojený i s pověrou, že se lidé mají co nejvíce najíst a napít, aby měli sílu po celý rok.
-
Mužovské bály: Pořádají se během masopustního pondělí, nesmí na ně svobodní. Nejzajímavějším zvykem těchto bálů je skákání do výšky: tak vysoko, jak doskočí selka, doroste i obilí.
Zdroje informací: denik, liberec.rozhlas, Ottův slovník, LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-525-0. S. 13–14