Jeden den patří smíchu, tanci a stolům prohýbajícím se pod váhou masa, tučných jídel a sladkostí. Druhý přináší ticho, popel a první krok k čtyřicetidennímu půstu. Masopustní úterý a Popeleční středa jsou dva kontrastní dny, které po staletí určovaly rytmus roku. Jak se v minulosti hodovalo a proč se lidé nechávali umazat popelem?
Masopustní úterý, často označované jako vrchol masopustního období, představuje poslední možnost oddat se světským radovánkám před začátkem čtyřicetidenního půstu. Tento den je charakteristický průvody masek, tancem, hudbou a především bohatým hodováním.
Popeleční středa následuje bezprostředně po Masopustním úterý a značí počátek postní doby. Typickým rituálem je udílení popelce – kněz označuje čela věřících popelem z posvěcených ratolestí z předchozích Velikonoc. Tento zvyk připomíná lidskou smrtelnost a pomíjivost pozemského bytí.
Věděli jste, že…?
-
Popeleční středě se někdy také říkalo Škaredá, Bláznivá, Černá či Smetná, z čehož je patrná pochmurná nálada začínajícího půstu.
-
V knize Martina Bestajovského Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce, svazek Jaro se píše, že na Bydžovsku se tradovalo, že na Popeleční středu se nemá prát prádlo, protože by pak zůstalo celý rok špinavé.
-
Ve stejné knize také najdeme informaci o tom, že kdo se na Popeleční středu napil svěcené vody, byl chráněn před komáry.
Gastronomické tradice Masopustního úterý: Hostina před půstem
Masopustní úterý je synonymem pro kulinářské hody – stoly přetékají masitými pokrmy a sladkými dobrotami. Tradiční menu zahrnuje vepřové speciality, jako jsou jitrnice, jelita, tlačenka či pečené maso. Tyto pokrmy symbolizují hojnost a jsou připravovány s důrazem na tučnost a sytost, aby poskytly energii na nadcházející období půstu. Neodmyslitelnou součástí jsou také sladké pochoutky, zejména koblihy plněné marmeládou či povidly.
-
Koblihy: Kulatý tvar koblih a jejich zlatavá barva mají evokovat slunce a přinést do domácnosti štěstí a prosperitu. Příprava koblih byla považována za umění a každá hospodyně se snažila předvést své nejlepší recepty.
-
Jitrnice: Tradiční masopustní pochoutka připravovaná ze směsi vepřového masa, vnitřností, pečiva a koření, plněná do střívek a následně vařená nebo pečená.
-
Ovar s jablkovým křenem: Vařené vepřové maso podávané s nastrouhaným jablkem smíchaným s křenem, typické pro masopustní hostiny.
-
Fánky (boží milosti): Smažené pečivo z tenkého těsta, posypané cukrem, tradičně připravované během masopustu.
-
Zabíjačková polévka: Polévka připravená z vepřových vnitřností a krve, často podávaná během masopustních oslav.
Popeleční středa: Začátek duchovní obnovy a střídmosti
S příchodem Popeleční středy nastává období půstu, které trvá čtyřicet dní. Během tohoto období se věřící zaměřují na duchovní obnovu, modlitbu a dobročinnost. Půst neznamená úplné odříkání jídla, ale spíše střídmost a omezení konzumace masa, alkoholu a sladkostí. Tradiční postní pokrmy zahrnují luštěniny, obiloviny a ryby.
-
Pučálka: Naklíčený a nasucho opražený hrách, který se podává na slano i na sladko s medem a ovocem. Tento pokrm byl oblíbený zejména pro svou jednoduchost a výživnost.
-
Jahelná kaše: Kaše z jahel (loupaného prosa), často dochucená medem nebo sušeným ovocem, oblíbená během postního období.
-
Pohanková kaše: Kaše z pohanky, podávaná s medem nebo bylinkami, typická pro postní dny.
-
Pražmo: Opražené obilí, například pšenice, podávané jako jednoduchý pokrm během půstu.
-
Luštěninové pokrmy: Různé pokrmy z hrachu, fazolí či čočky, které nahrazovaly maso během postního období.
Od pohanských rituálů k současným oslavám
Kořeny masopustních oslav sahají hluboko do předkřesťanských dob, kdy lidé slavili příchod jara a obnovu života. Postupem času se tyto pohanské rituály prolnuly s křesťanskými tradicemi, což vedlo k současné podobě masopustu.
-
Průvody masek, které jsou dnes nedílnou součástí oslav, měly původně za cíl odhánět zlé síly a zajistit úrodnost polí.
-
V některých regionech České republiky se dodnes udržují specifické masopustní zvyky. Například na Hlinecku jsou masopustní obchůzky zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Zdroj informací: Apetit, rozhlas, toulcuvdvur, lifee