Mikroplasty jsou drobné částice menší než pět milimetrů, které se nenápadně stěhují z obalů a kuchyňských pomůcek přímo do našich žaludků. I když je pouhým okem neuvidíte, v potravinách se postupně hromadí a představují zátěž pro naše tělo i okolní přírodu. Dobrou zprávou ale je, že se jim dá v kuchyni docela úspěšně vyhnout i bez toho, abyste museli utratit jedinou korunu za nové vybavení. Stačí jen trochu změnit zažité návyky.
Většina mikroplastů se do jídla uvolňuje z běžných věcí, které používáme každý den. Typickým příkladem jsou plastové sáčky na vaření rýže, ze kterých se při vysokých teplotách uvolňují částice přímo do zrn. Podobně jsou na tom i pánve s poškozeným nepřilnavým povrchem nebo plastová prkénka a cedníky. Výzkumy ukazují, že zatímco porce rýže uvařená volně může obsahovat jen minimum plastu, ta z varných sáčků jich v sobě má několikrát více. Překvapivě vysoké hodnoty se nacházejí i u ovoce a zeleniny, jako jsou jablka nebo mrkev, které plastové částice nasávají už během růstu ze země a vody.
Situace se v posledních desetiletích výrazně změnila a množství plastů, které nevědomky konzumujeme, se od devadesátých let několikanásobně zvýšilo. Dnes je najdeme prakticky ve všem – v mase, ovoci, zelenině i v již zmíněné rýži. Zatímco u rýže pomůže důkladné propláchnutí, které množství částic sníží, u vysoce zpracovaných potravin nebo masa je obrana složitější. Kvůli tomuto trendu se i evropské úřady zaměřují na firmy, které budou muset brzy začít povinně hlásit, kolik plastových částic při své výrobě vypouštějí do prostředí.
Jednoduché triky, které vás nic nestojí
Místo plastových sáčků, ve kterých se rýže často vaří, zkuste použít klasický nerezový cedník nebo kousek čistého plátna. Fungují úplně stejně a při kontaktu s horkou vodou nepouštějí do jídla žádné nežádoucí látky. Podobně je to i s prkénky – ta plastová se nožem snadno poškrábou a drobné šupinky plastu pak končí v nakrájené zelenině. Přechod na dřevo nebo nerez je v tomto směru sázkou na jistotu a často k tomu stačí jen vytáhnout staré dřevěné prkno ze zadní části šuplíku.
Velmi účinnou a bezplatnou metodou je také důkladné oplachování surovin. U rýže nebo zeleniny tímto jednoduchým krokem odstraníte až čtyřicet procent mikroplastů, které se na nich drží. Pokud navíc omezíte používání pánví s poškozeným povrchem při vysokých teplotách a raději sáhnete po litině nebo oceli, vaše jídlo bude o poznání čistší. Obecně platí, že čím méně je potravina průmyslově zpracovaná a zabalená v mnoha vrstvách plastu, tím lépe pro vaše zdraví.
Zákazy, pravidla a vliv na naše zdraví
Evropská unie postupně zpřísňuje pravidla a zakazuje úmyslné přidávání mikroplastů do různých výrobků. Brzy se dočkáme i omezení v čisticích prostředcích nebo hnojivech. Odborníci se totiž shodují, že mikroplasty v těle mohou vyvolávat záněty a dlouhodobě se v něm hromadit. I když věda stále zkoumá všechna rizika, prevence v podobě omezení plastů v kuchyni je tím nejjednodušším, co pro sebe můžeme udělat hned teď.
Zdroje: tretiruka.cz, rozhlas.cz, centrum.cz, ekologicka-domacnost.cz, ct24.ceskatelevize.cz, potravinyinfo.cz
