Myslíte si, že bezpečně poznáte ovoce, které v létě dozrává u cest a na zahradách? A jste si tím opravdu jistí? Mirabelky a myrobalán jsou totiž jako dvě sestřenice z jedné rodiny – na první pohled si je snadno spletete, ale když se podíváte blíž, zjistíte, že je každá úplně jiná. Obě si ale zaslouží pozornost, protože v sobě ukrývají víc než jen letní osvěžení. Stačí znát několik detailů a při další sklizni už vás nic nezmate.
Většina z nás má ve zvyku říkat mirabelka všemu, co vypadá jako malá kulatá švestka a roste u cesty. Pravda je ale taková, že ty obsypané stromy v příkopech a na mezích jsou téměř vždy myrobalány, kterým se lidově říká slivoň třešňová. Pravá mirabelka je vzácnější zahradní dáma, kterou poznáte podle několika jasných znaků.
Jak poznat mirabelku a myrobalán
Pravá mirabelka roste na stromech, které připomínají klasické švestky, a má pevnější, kožovité listy. Její plody jsou zářivě žluté, občas zdobené drobnými červenými tečkami, a bývají o něco větší než u jejího divokého příbuzného. Hlavní rozdíl ale poznáte, až když do ovoce kousnete – dužina mirabelky je krásně sladká, voní a hlavně jde velmi snadno oddělit od pecky.
Naopak myrobalán je takový přírodní divoch. Najdete ho jako hustý keř nebo rozložitý strom prakticky všude v krajině. Jeho plody hrají všemi barvami od žluté přes oranžovou až po tmavě červenou. Jsou sice menší, ale bývají jich bez legrace mraky. Chuť je mnohem kyselejší, slupka může být trochu nahořklá a pecka drží v dužině tak pevně, že se jí skoro nechce pustit.
V čem se liší myrobalán a mirabelka
Jako první se obvykle hlásí o sběr myrobalán. Ten začíná dozrávat už v první polovině srpna a v teplejších oblastech ho můžete sbírat dokonce už na přelomu července. Pokud tedy u cesty vidíte obsypané stromy už začátkem prázdnin, je to téměř jistě on. Pravé mirabelky si dávají trochu na čas a dozrávají o zhruba čtrnáct dní později. Jejich sezona vrcholí až v druhé polovině srpna a někdy se protáhne až do září. Zatímco myrobalán je takovým poslem končících prázdnin, mirabelka představuje tu nejsladší tečku za pozdním létem.
- Mirabelky jsou díky své medové sladkosti a snadnému vypeckovávání miláčkem všech cukrářů. Jsou naprosto dokonalé do koláčů a křehkých tartů, kde vytvoří voňavou a šťavnatou vrstvu. Výborně si rozumí například s mandlemi nebo máslovým těstem. Pokud z nich uděláte džem, nemusíte to přehánět s cukrem, protože jsou samy o sobě velmi sladké. Skvěle chutnají i v podobě čatní k masu nebo jen tak usušené jako zdravá svačinka.
- Myrobalán je v kuchyni spíše skromnější surovinou, která ale dokáže překvapit. Kvůli jeho kyselejší chuti a peckám, které nejdou vyndat, se nejlépe hodí na výrobu želé, pyré nebo sirupů, kde se ovoce prostě rozvaří a propasíruje. Jeho přirozená kyselost dodá šmrnc domácím povidlům, ovocným vínům nebo omáčkám k pečenému masu. Tepelná úprava myrobalánu svědčí – jeho nahořklost se ztratí a promění se v příjemně osvěžující chuť.
Přínosy mirabelky a myrobalánu pro zdraví
Jak mirabelka, tak myrobalán jsou totiž nabité vitaminy, minerálními látkami a vlákninou. Jsou skvělým zdrojem vitaminu C pro silnou imunitu a vitaminů skupiny B, které prospívají našim nervům a našemu metabolismu. Najdeme v nich také draslík důležitý pro srdce a krevní tlak, hořčík, vápník nebo železo.
Vysoký obsah vlákniny pomáhá s trávením a detoxikací organismu. Je ale dobré pamatovat na to, že právě díky vláknině mají tyto plody mírně projímavý účinek, takže se nevyplácí jíst jich naráz příliš mnoho. Mirabelky jsou skvělým parťákem pro posílení odolnosti proti stresu, zatímco myrobalán ocení ti, kteří si hlídají příjem cukru, protože ho v sobě má přirozeně méně.
To nejlepší na těchto plodech je, že jsou často k dispozici úplně zadarmo. Stačí se jen dívat kolem sebe při procházkách přírodou nebo po vesnicích. Na začátku srpna se zaměřte na divoké keře u cest pro myrobalán na kompoty a sirupy, a koncem měsíce hledejte u starých zahrad a sadů zlatavé mirabelky na ty nejlepší dezerty.
Zdroje: Apetitonline, iReceptář, Český rozhlas, Život na statku
